Ukrajina přejmenuje města Dněpropetrovsk či Uljanovka. Chce se zbavit sovětského dědictví

Na Ukrajině musí do konce letošního listopadu změnit názvy 66 měst, která nesou jména pohlavárů komunistického totalitního režimu. Napsala to ukrajinská agentura Unian s odvoláním na kyjevský Ústav paměti národa.

Změnu jmen, ale například také likvidaci všech sovětských a komunistických památníků, ukládá Ukrajincům zákon o zákazu propagace komunistického a nacistického režimu schválený letos v květnu.

Změna názvu se týká 22 velkých ukrajinských měst a 44 menších sídel. Zmatek na mapách může vyvolat skutečnost, že většina z nich leží v oblastech, které ukrajinské správní orgány nekontrolují – dvacet jich je v Doněcké oblasti, 17 v Luhanské oblasti a devět na Krymu.

Jak se k reformě postaví proruští radikálové či krymské okupační úřady, není těžké odhadnout. 

Největším městem, které čeká změna názvu, je zřejmě Dněpropetrovsk, který nese jméno bolševického revolucionáře Grigorije Petrovského. O starý název přijdou například i města Komsomolsk, Kirovohrad, Dniprodzeržynsk, Illičivsk, Uljanovka nebo Ordžonikidze.

Přejmenování měst podle zasloužilých komunistických veličin bylo v dřívějším SSSR zcela běžné. Některé názvy byly zrušeny ještě v sovětské éře, protože jejich nositelé upadli v zapomnění či v nemilost.

Například povolžské město Naberežnyje Čelny neslo šest let jméno Brežněv po vůdci sovětské komunistické strany, své město měl v Rusku krátce i jeho nástupce Andropov (nyní Rybinsk). Ke starým názvům se už v 60. letech minulého století hromadně vrátila města Stalino či Stalin, Stalingrad dostal jméno Volgograd.

Na sovětské mapy se v roce 1976 dostal i československý komunistický prezident Klement Gottwald, když bylo jeho jménem pojmenováno ukrajinské městečko Zmijiv v Charkovské oblasti. Ke svému původnímu jménu se vrátilo už v roce 1990. 

Dnešní ruské vedení na ukrajinské snahy vymýtit komunistickou symboliku pohlíží nelibě. Moskvě vadí zejména likvidace sovětských pomníků v ukrajinských městech včetně soch bolševického vůdce Vladimira Uljanova-Lenina a zakladatele sovětské tajné policie Felixe Dzeržinského.

Rozhořčení části ruského tisku vyvolalo tento týden odstranění obří Leninovy busty z jednoho z kyjevských muzeí. Největší bustu zakladatele SSSR v zemi dělníci rozřezali a odnesli do staré garáže.