Vědci vylepšili největší urychlovač částic na světě. Pomůže jim odhalit tajemství "temné hmoty"

Vědci po dvouleté odstávce úspěšně restartovali největší urychlovač částic na světě LHC tak, aby nyní mohl být v provozu 24 hodin denně. Zařízení, které má pomoci pochopit záhady kolem temné hmoty ve vesmíru, oproti první etapě provozu téměř zdvojnásobilo energii, s níž provádí srážky částic. Potvrdila to ve středu Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN).

Watch the highlights from today's #13TeV events via this playlist: https://t.co/3v21BLVNGE

— CERN (@CERN) June 3, 2015

CERN oznámil, že Velký hadronový urychlovač (LHC) bude v příštích třech letech v provozu nepřetržitě. Zařízení bylo během uplynulých dvou měsíců vylepšeno náklady 150 milionů dolarů (3,7 miliardy korun) a v dubnu bylo opět spuštěno. 

V květnu pak vědci oznámili, že se v zařízení podařilo uskutečnit srážky částic o rekordní síle 13 teraelektronvoltů (TeV), což je zhruba dvojnásobek výkonu před výlukou.

Podle ředitele CERN Rolfa Heuera fyzici doufají, že by nová etapa provozu mohla vést k objevům, které by pomohly "vysvětlit zbývající záhady, jako je temná hmota".

Už v první fázi provozu LHC pomohl potvrdit existenci do té doby jen hypotetické částice známé jako Higgsův boson.

Díky urychlovači mohou vědci simulovat podmínky panující v okamžiku těsně po zrodu vesmíru. Temná hmota, která podle předpokladů expertů obklopuje galaxie, je neviditelná, neboť neodráží světlo. Dosavadní důkazy o její existenci vycházejí z gravitačních sil, kterými na planety a hvězdy působí. Spolu s temnou energií pak zaujímá odhadem 95 procent vesmíru. 

LHC tvoří kruhový tunel o obvodu 27 kilometrů umístěný v hloubce 50 až 150 metrů pod zemí. Nachází se na území mezi pohořím Jura ve Francii a Ženevským jezerem ve Švýcarsku. Fungovat začal v roce 2008, o pět let později bylo zařízení odstaveno kvůli modernizaci a zvýšení výkonu. Do té doby bylo možné uskutečňovat srážky částic o síle sedm TeV.