Palestinští radikálové odpálili ve čtvrtek večer z Pásma Gazy přinejmenším jednu raketu na území jižního Izraele. Informovala o tom v pátek světová média. Izraelská armáda následně palbu opětovala. Při incidentu, který se odehrál na závěr izraelského Dne nezávislosti, nebyl nikdo zraněn a nejsou hlášeny ani žádné škody.
Izraelská armáda v odvetě na vypálení rakety z Pásma Gazy mířila své střely na základnu v Pásmu Gazy využívanou radikálním hnutím Hamás, které palestinské území u Středozemního moře ovládá. Zástupci Hamásu už potvrdili dopad dvou raket na jejich cvičiště. Nikdo prý ale nebyl zraněn.
Do čtvrtečního večera probíhaly v Izraeli oslavy výročí vyhlášení nezávislosti státu v roce 1948. Na jejich průběhu se dopad rakety nijak výrazně nepodepsal. Sirény se rozezněly především v okolí jihoizraelského města Sderot a v několika dalších obcích na hranici s Pásmem Gazy.
Podle izraelské armády se jednalo o první letošní raketu vypálenou z Pásma Gazy na území Izraele, naposledy Hamás jih země ostřeloval loni v prosinci.
Německo dodá Izraeli vojenskou ponorku. Může prý nést jaderné střely - čtěte ZDE
Izrael otestoval Davidův prak, nový protiraketový obranný systém - čtěte ZDE
Izrael a palestinské radikální hnutí Hamás vedly loni v létě padesátidenní válku, která si vyžádala životy 73 obyvatel Izraele, z toho 67 vojáků a šesti civilistů, a více než 2100 Palestinců. Velká část Pásma Gazy, ve které žije asi 1,8 milionu obyvatel, byla zničena.
K "narozeninám" nové stíhačky od USA
Spojené státy dodají Izraeli v příštím roce nové bojové letouny F-35.
U příležitosti oslav izraelského Dne nezávislosti to ve čtvrtek ve Washingtonu uvedl americký viceprezident Joe Biden. Ujistil také, že případná dohoda s Íránem o jeho jaderném programu neohrozí bezpečnost Izraele.
Podle Bidena jsou stroje F-35 to nejlepší, co má USA k dispozici, a Izrael jako nejbližší spojenec Washingtonu na Blízkém východě bude jediným státem, který letouny dostane.
USA si chtějí být podle Bidena jisté, že si židovský stát zachová i do budoucna ve vojenské oblasti "kvalitativní převahu" nad svými nepřáteli.
Biden směrem k publiku, v němž se shromáždili hlavně Izraelci a příslušníci americké židovské komunity, rovněž prohlásil, že jakákoli budoucí dohoda o íránském jaderném programu bude zajišťovat izraelskou bezpečnost.
USA spolu s pěti dalšími velmocemi (Rusko, Čína, Británie, Francie a Německo) vyjednaly na počátku dubna s Íránem rámcovou dohodu.
Do konce června by měla být vypracována dohoda konečná, která by omezila íránský jaderný program a umožnila zrušit protiíránské sankce. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jednání s Íránem a jeho dosavadní výsledky dlouhodobě kritizuje.
Palestina přistoupila k Mezinárodnímu trestnímu soudu. Hodlá stíhat Izraelce - čtěte ZDE
Konečné výsledky izraelských voleb ubraly křeslo arabské kandidátce - čtěte ZDE
Bidenova účast na akci pořádané izraelským velvyslanectvím v USA je podle Reuters další známkou, že se Washington snaží o uvolnění napětí ve vztazích s Izraelem, jež především mezi prezidentem Barackem Obamou a premiérem Netanjahuem vyvolal právě rozdílný postoj k jednání s Teheránem.
Izrael koupil v roce 2010 19 strojů F-35 za 2,75 miliardy dolarů (téměř 70 miliard korun). V únoru podepsal smlouvu na nákup dalších za zhruba tři miliardy dolarů (asi 76 miliard korun). První z letounů Izrael podle Bidena dostane na konci roku 2016, poslední stroj by měl dorazit v roce 2021.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist