Na Ukrajině se střílí a stále umírají lidé. NATO obvinilo Moskvu z vyzbrojování rebelů

Pokračující přestřelky mezi ukrajinskými vládními silami a proruskými separatisty na východě Ukrajiny si za posledních 24 hodin vyžádaly život dalšího ukrajinského vojáka. Informoval o tom armádní mluvčí Vladyslav Selezňov. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg mezitím obvinil Rusko, že pokračuje ve vyzbrojování a výcviku ukrajinských povstalců.

V oblasti Donbasu kontrolované povstalci se situace v poslední době díky mírovým dohodám z Minsku výrazně zklidnila, nicméně ozbrojené incidenty jsou hlášeny prakticky každý den. Z porušování příměří se přitom strany obviňují navzájem.

Selezňov na dopoledním briefingu prohlásil, že vzbouřenci za uplynulých 24 hodin ostřelovali armádní pozice ve 40 případech. Většinou se tak stalo kolem povstalecké bašty Doněcka, ale například také u Mariupolu. Palba prý byla převážně vedena z ručních zbraní, ale i z kulometů, granátometů či minometů.

"Při ostřelování vládních sil protipovstalecké operace Ukrajina přišla o jednoho vojáka a čtyři další utrpěli různě těžká zranění. Všichni zranění jsou nyní v lékařských zařízeních," sdělil Selezňov.

Ukrajinský vojenský analytik Dmytro Tymčuk upozornil, že "rusko-teroristické" síly připravují "mocnou dělostřeleckou údernou sílu" ve směru na Mariupol. V této oblasti prý bylo zpozorováno 16 raketometů a 28 dělostřeleckých zbraní, včetně samohybných houfnic ráže 122 a 152 milimetrů.

Stoltenberg se na úterní tiskové konferenci v belgickém Monsu odmítl konkrétněji vyjádřit k informacím, že na Ukrajinu vjely z Ruska další tanky. "Stále vidíme ruskou přítomnost a silnou podporu separatistů na východě Ukrajiny. Vidíme přísun zařízení a sil, vidíme výcvik. Rusko je stále na východě Ukrajiny," řekl nicméně generální tajemník NATO podle agentury Reuters.

"Proto Rusko vyzýváme, aby stáhlo z východní Ukrajiny všechny své síly a aby respektovalo dohody z Minsku," dodal.

Stoltenberg rovněž uvedl, že je patrný "určitý odsun těžkých zbraní" oběma stranami konfliktu, jak bylo v běloruské metropoli dojednáno. Upozornil ale, že není jasné, kde se tyto zbraně nyní nacházejí a kam směřují. "Je důležité, aby toto stahování bylo kompletní a ověřitelné," zdůraznil.

Ke klidu nepřispělo prohlášení představitele ruského ministerstva zahraničí Michaila Uljanovského, který řekl, že Rusko má právo umístit nukleární zbraně na černomořském poloostrovu Krym. Ten Moskva anektovala loni na jaře. Úředník však zároveň dodal, že neví o plánech, které by takový krok posvěcovaly. 

"Nevím, jestli tam nějaké jaderné zbraně nyní jsou. Nevím ani o žádných takových plánech, ale v zásadě tak Rusko může učinit," řekl v rozhovoru pro agenturu Interfax Michail Uljanovsk, který na ruském ministerstvu zahraničí vede odbor pro kontrolu zbraní.

USA rozšířily sankce o další separatisty

Spojené státy ve středu umístily na sankční seznam osm proruských separatistů, tři někdejší vládní činitele bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, ruskou banku a jednu ruskou mládežnickou organizaci. Agentura Reuters v této souvislosti poznamenala, že novými protiopatřeními Washington zvyšuje tlak na Moskvu den poté, co ji obvinil z dodávek tanků a těžkých zbraní do separatisty ovládané části Donbasu.

"Pokud bude Rusko pokračovat v rozvratných aktivitách na Ukrajině a porušovat minské dohody a plán jejich prosazování, tak již nyní značná cena, kterou za to platí, se ještě zvýší," uvedl Adam Szubin z amerického ministerstva financí, které má sankce na starosti.

Na sankčním seznamu se ocitl například Roman Ljagin, někdejší mluvčí doněckých radikálů a pozdější šéf doněcké volební komise. Podle dokumentů amerického ministerstva financí se Ljagin zasloužil o to, že během prezidentských voleb na Ukrajině loni v květnu znemožnil provést hlasování na povstaleckých územích. Ljagin o sobě tvrdí, že se do bojů nezapojuje a že v povstalecké administrativě zastává mírovou roli.

Z někdejších Janukovyčových spolupracovníků je na seznamu předseda tehdejší vlády Mykola Azarov, kterého Spojené státy obviňují z defraudace. Dalšími činitelem je bývalý vicepremiér a pozdější úřadující premiér Serhij Arbuzov.