Nizozemsko se obává, že "minská" amnestie osvobodí viníky sestřelení letadla

Čtveřice státníků na summitu v Minsku se opět vrátila do místnosti k uzavřenému jednání.

Podle agentur Interfax a TASS separatisté odmítají podepsat dokument o příměří.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko během přestávky řekl novinářům, že ruské požadavky jsou nepřijatelné. Prohlásil také, že zatím nemá dobré zprávy, ale věří v průlom v jednáních.

Proruští separatisté požadují, aby ukrajinská armáda ustoupila od města Debalceva, tvrdí agentura Reuters s odkazem na přítomné na jednáních.

"Čtyřka (nejvyšších představitelů, pozn. red.) připravila dokument a dohodla jej. Když jej posuzovala kontaktní skupina, Zacharčenko a Plotnickij jej odmítli podepsat," řekl agentuře TASS neupřesněný informovaný zdroj. Schůzky takzvané kontaktní skupiny se účastnila rovněž představitelka Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a ruský velvyslanec v Kyjevě.

Podle agentury RIA je Ukrajina nespokojená s ruským návrhem demarkační čáry na východě Ukrajiny, která by oddělovala rebely a ukrajinskou armádu.

Mezinárodní měnový fond uzavřel s Ukrajinou předběžnou dohodu o nové finanční pomoci výměnou za hluboké reformy v rozsahu 17,5 miliardy dolarů (427 miliard korun). Kyjev dostane v rámci celého balíku od fondu, Evropské unie a dalších zemí celkově kolem 40 miliard dolarů. Oznámila to šéfka MMF Christine Lagardeová.

Na novém programu, který má trvat čtyři roky, se s ukrajinskými činiteli dohodla mise MMF v Kyjevě, řekla Lagardeová podle agentury Reuters. Dodala také, že dohodu musí schválit výkonná rada fondu.

Protože se jednání v běloruském Minsku protáhla až na čtvrteční ráno, zřejmě budou mít kancléřka Merkelová a prezident Hollande problém dojet včas na summit v Bruselu. Uvedl to člen francouzské delegace.

Před místností, kde jedná čtveřice lídrů, čeká celou noc i skupina reportérů. Jeden z nich, zpravodaj agentury Interfax, skončil v nemocnici.

Podle ruského prezidenta Vladimira Putina se lídři už dohodli.

Podle Putina bude příměří od 15. února. Lídři se podle něj domluvili na "hlavních věcech", například stažení těžkých zbraní.

Ruská raketová vojska ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení ve 12 regionech, od Tverské oblasti na západě Ruska až po Irkutskou oblast na Sibiři. Manévrů se podle ministerstva obrany účastní více než 30 pluků vyzbrojených strategickými raketami, ať na mobilních podvozcích nebo v pozemních silách.

Francouzský prezident Hollande řekl, že je potřeba udělat ještě spousta práce, ale existuje reálná šance na zlepšení situace na Ukrajině.

Zatím není jasné, jak se k dohodě čtveřice lídrů postaví představitelé separatistů. Ti trvají na tom, že chtějí kontrolu nad městem Debalcevo.

Ukrajinský prezident Porošenko zmínil dohodu o propuštění ukrajinské pilotky Nadije Savčenkové. Savčenkovou Rusové viní z podílu na smrti dvou ruských novinářů. Nedávno jí byla prodloužena vazbu až do poloviny května.

Zároveň by mělo do konce února dojít k výměně všech válečných zajatců.

Ukrajina by podle Putina také měla podniknout ústavní reformu, která zakotví práva obyvatel Donbasu. Putin vybídl znepřátelené strany ke zdrženlivosti, k ukončení krveprolití a k zahájení politického dialogu.

Podle zpravodaje ČT opustili místo jednání už všichni hlavní aktéři.

- příměří od neděle 15. února

- bude zachována územní celistvost Ukrajiny a její suverenita

- do dvou týdnů se z fronty stáhnou těžké zbraně

- z Donbasu se stáhnou cizí vojska

- reforma ukrajinské ústavy, která zohlední "představy" obyvatelstva Donbasu

Podle francouzského prezidenta Hollanda podepsali představitelé separatistů dohodu o ukončení bojů na východě Ukrajiny.

Pokud jsou německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Hollande spokojeni s výsledkem jednání, EU dnes nebude diskutovat o dalších sankcích, uvedl finský premiér Alexander Stubb.

Martin Schulz uvítal dohodu v Minsku. "Všechny strany nyní musí dodržovat dohodu a přejít od slov k činům," napsal.

Podle Franka-Waltera Steinmeiera není dohoda z Minsku "rozhodující průlom", ale jen krok k ukončení násilí.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek potvrdil, že v rámci propouštění zadržovaných se na svobodu dostane i ukrajinská pilotka Nadija Savčenková. Tu Rusové viní z podílu na smrti dvou ruských novinářů. Nedávno jí byla prodloužena vazbu až do poloviny května.

Brusel čeká na přílet tří účastníků čtyřstranné noční schůzky v Minsku věnované ukrajinské krizi - německé kancléřky a prezidentů Francie a Ukrajiny. Čtvrteční summit Evropské unie proto podle diplomatů začne s dvouhodinovým zpožděním. Merkelová a Hollande budou své evropské partnery informovat o výsledcích rokování, na kterém se podle ruského prezidenta Putina mimo jiné podařilo pro východ Ukrajiny dojednat příměří.

Do Bruselu z Minsku míří také ukrajinský prezident Petro Porošenko, kterého na jednání lídrů EU pozval předseda Evropské rady Donald Tusk. Evropské premiéry a prezidenty by měl informovat o vývoji na Ukrajině, samotná unijní vrcholná schůzka se už ale odehraje bez něj.

"Všichni vědí, že to bude teď záležet na tom, jak se skutečně změní chování Ruska," uvedl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Podle něj jde hlavně o to, jestli Rusko stáhne těžké zbraně z oblasti a přestane zásobovat povstalce. "Myslím, že chování Ruska je rozhodující, a pokud by tentokrát to, co Putin řekl, platilo, tak je to šance na zlom."

Německá kancléřka Merkelová uvedla, že ruský prezident Putin tlačil na proruské separatisty, aby souhlasili s příměřím od neděle 15. února. Tato dohoda je podle ní "jiskřičkou naděje" na ukončení krveprolití.

"Na konci vyvíjel tlak na separatisty i prezident Putin," píše Merkelová v komentáři, který byl rozeslán novinářům.

Luhanský vůdce separatistů Igor Plotnickij dohodu uvítal. "Doufáme, že díky našemu úsilí se Ukrajina změní a přestane střílet na civilisty, nemocnice a důležitá sociální zařízení," prohlásil.

Rubl začal posilovat vůči dolaru a euru. Podle agentury TASS spadl dolar vůči ruské měně o 75 setin rublu na 64,5 rublu a euro o 66 setin na 73,29 rublu.

Zatímco v Minsku se jednalo o příměří, obě strany hlásily z východu Ukrajiny další oběti. "Ukrajina v důsledku bojů a ostřelování ztratila dva muže, dalších 21 bylo zraněno," uvedl armádní mluvčí Vladyslav Selezňov o bilanci uplynulých 24 hodin. V hlavní povstalecké baště, Doněcku, při ostřelování zahynulo sedm civilistů a 14 utrpělo zranění. Další tři lidé byli zabiti ve městě Avdijivka.

Padesátka ruských tanků, 40 raketometů Grad, Uragan a Smerč a stejný počet obrněných vozidel přejely v noci na čtvrtek přes rusko-ukrajinské hranice k povstalcům v Luhanské oblasti. Prohlásil to před novináři mluvčí ukrajinské armády Andrij Lysenko.

Šéfka evropské diplomacie a místopředsedkyně Junckerovy komise Federica Mogheriniová řekla, že dohoda z Minsku je sice důležitá, ale ne definitivní. Neočekává totiž, že lídři budou dnes řešit sankce. 

Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky je dohoda z Minsku pozitivním krokem, zejména pokud se potvrdí, že dohoda obsahuje stažení těžkých zbraní, výměnu zajatců, odchod cizích jednotek a obnovu kontroly ukrajinské vlády nad její hranicí s Ruskem.

"Nyní je důležité, aby se Ukrajina i Rusko zasadily o implementaci všech dohodnutých kroků," řekl Sobotka.

Ocenil také důležitou roli Evropy, zejména Německa a Francie. "Věřím, že jsme na začátku procesu, který povede k trvalému politickému řešení krize na východě Ukrajiny," dodal.

"Snad jediné zajímavé je, že v dokumentu se Německo a Francie zavazují, že pomohou technicky penze vyplácet," píše komentátor HN Ondřej Soukup. 

"Představa, že Société Général otevře pobočku v Luhansku, aby vyplácela penze místním důchodcům, není jediná, která vyvolává otázky. Hranice mezi �,lidovými republikami‘ a Ukrajinou budou provedeny podle linie příměří o sobotní půlnoci. Znamená to tedy, že do té doby se obě strany budou snažit obsadit tolik území, kolik jen dokáží? Zprávy o kolonách raketometů Grad separatistů, které dnes ráno směřovaly k již tak těžce zkoušenému Debalcevu by tomu nasvědčovaly."

Celý komentář Ondřeje Soukupa si přečtěte zde.

Ukrajinská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) je připravena vzít na sebe odpovědnost při naplňování cílů, které byly domluveny po setkání v Minsku. Uvedl to šéf mise Aleksandr Hug.

Europoslanec za hnutí ANO Pavel Telička upozornil, že předchozí dohoda z Minsku k zastavení bojů na Ukrajině nevedla, a proto je třeba posuzovat konkrétní kroky obou stran. Doufá ale, že se dohoda stane základem trvalého řešení konfliktu.

"Pan prezident doufá, že neskončí jako předchozí dohody a tentokrát skutečně dojde k zastavení bojů, které ohrožují životy civilních obyvatel," napsal Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček na svůj facebookový profil.

Poslanci dnes podobně jako v prosinci přerušili projednávání asociační smlouvy mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Mnohdy emotivní debatu ukončila polední přestávka. Kdy se ke smlouvě sněmovna vrátí, není jasné.

"Asociační dohoda je ruka podaná Ukrajině," uvedl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Připomněl, že Česko se zavázalo k tomu, že ji bude stejně jako ostatní členské státy osmadvacítky ratifikovat. Ministr zahraničí taky zdůraznil, že smlouva neznamená členství Ukrajiny v EU, ale jen její přidružení. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) má Česko čas na ratifikaci do konce roku.

Ve Sněmovně, která projednávání smlouvy odročila na zářijové i říjnové schůzi, jde teprve o první čtení. Poslanci by měli smlouvu poslat k posouzení zahraničnímu výboru. Dohodu o přidružení mezi unií a Kyjevem už dřív ratifikovaly evropský a ukrajinský parlament.

Polsko vždy bylo a je na straně Ukrajiny jako napadnuté země. Klíč k vyřešení konfliktu je v Moskvě, řekl polský prezident Bronisław Komorowski.

Britský premiér David Cameron řekl, že Putin by měl vědět, že na sankcích Západu proti Rusku se zatím nic nezmění. Alespoň do doby, než se změní Putinovo chování. 

"Dnešní dohoda z Minsku dává naději. Naděje je důležitá, nezbytná, ale nestačí. Opravdovou zkouškou je respektování příměří na zemi," řekl bývalý polský premiér a současný předseda Evropské rady Donald Tusk.

V dohodě se mluví o stažení těžkých zbraní z frontové linie, o odchodu cizích vojsk z Donbasu, zachování suverenity Ukrajiny a reformě ukrajinské ústavy. Podívejte se na její celé znění.

Podle agentury TASS dnes Moskva vyzvala Chorvatsko a další země, aby se jejich občané přestali angažovat v bojích na Ukrajině. 

Chorvatská ministryně zahraničí Vesna Pusičová totiž ve svém prohlášení řekla, že Chorvaté bojují na straně ukrajinské armády. 

Ruské ministerstvo zahraničí teď chce, aby se na základě dohody z Minsku stáhli.

Dnešní dohoda z Minsku o příměří na Ukrajině dává naději, naděje ale nestačí, poznamenal dnes při příchodu na summit EU v Bruselu předseda Evropské rady Donald Tusk. Téměř identická slova použili i další státníci, včetně německé kancléřky Angely Merkelové. Ta zdůraznila, že po slovech nyní musejí následovat činy.

Francouzský prezident Hollande upozornil, že je potřeba dál pracovat, protože nynější dohoda neznamená trvalé řešení. Členské země by podle něj měly dál tlačit na to, aby bylo takové řešení nalezeno. "Nadcházející hodiny budou rozhodující. Doufám, že jsme na správné cestě," řekl.

Hned několik politiků v souvislosti s dohodou o příměří použilo metaforu o záblesku naděje. "Není to žádná záruka, ale nadějné světýlko," komentoval ji například rakouský kancléř Werner Faymann. "Je to důležitý den. Každý mírový plán totiž začíná prvním krokem. Nikdo teď samozřejmě neví, jak dlouhý ten první krok je."

#Quote of the Day from German Chancellor Angela Merkel on #Ukraine's cease-fire agreement: pic.twitter.com/Jp1rpAiTkO

— CFR (@CFR_org) February 12, 2015

S tříhodinovým zpožděním začal v Bruselu jednodenní summit EU. Po nočním jednání v Minsku se stal hlavním bodem programu nejnovější vývoj ukrajinské krize a vztahů s Ruskem. Premiéři a prezidenti členských zemí unie se ale mají bavit také o evropské reakci na teroristické hrozby a o hospodářské problematice, především nejnovějších snahách Řecka řešit hluboké zadlužení země.

I přes optimismus, který zavládl po podepsání dohod o ukončení bojů na Donbasu, bude otázkou, nakolik dohody budou v praxi dodržovány, píše ve svém komentáři Karel Svoboda. "Všichni mají v paměti dohody ze září 2014, které byly velmi podobného znění, ale na reálnou situaci neměly žádný vliv. Snad všechny komentáře, které byly po podpisu dohody, mířily tímto směrem. Nutno říci, že i přes vize, že konečně válka skončí, úskalí není zrovna málo."

Díky dohodě o novém příměří na Ukrajině výrazně zpevňují ruské akcie. Dolarový index RTS během dne přidával i více než šest procent, než zisky mírně snížil. Slabší nárůst registroval index moskevské akciové burzy MICEX, kde se obchoduje v rublech.

Ruský rubl v první reakci na zprávy z Minsku výrazně zpevnil. Veškeré zisky ale později odevzdal a k dolaru oslabil na 66,46 RUB, což byl pokles o zhruba dvě procenta. V podobném rozsahu oslaboval i proti euru.

Ruské akciové trhy ve čtvrtek podpořil i růst cen ropy na světových trzích. Ropa je pro Rusko jedním z hlavních vývozních artiklů, výkyvy její ceny proto mají značný vliv i na ceny dalších ruských aktiv. Barel severomořské ropy Brent, která je klíčovým ukazatelem cen ropy ve světě, vykazoval během dne růst asi o tři procenta.

Dnešního summitu EU se účastní i ukrajinský prezident Petro Porošenko. Premiéry a prezidenty zemí EU seznámí se svým pohledem na nejnovější vývoj. Samotné diskuse na vrcholné schůzce se už ale účastnit nemůže.

VIDEO: #EUCO- roundtable with #Ukraine http://t.co/UlMtYX63k7 @poroshenkoeng @UA_EUMission

— EC AV Services (@EC_AVService) February 12, 2015

Dohoda o Ukrajině může být významným krokem na cestě k vyřešení ukrajinské krize, Rusko však skutečně musí z oblasti stáhnout svou vojenskou techniku. V reakci na dnešní závěr minských jednání to uvedl Bílý dům.

Podle Washingtonu bude klíčové, zda se podaří dodržovat příměří, jehož začátek byl stanoven na nedělní půlnoc. "Skutečným testem dnešní dohody bude její plné a jednoznačné naplnění, včetně trvalého ukončení násilností a obnovení ukrajinské kontroly nad svou hranicí s Ruskem," reagoval Bílý dům v prohlášení, podle nějž USA znepokojuje dnešní eskalace bojů.

US @WhiteHouse statement on Minsk Peace Deal http://t.co/BNkWKqigt5 … #FreeSavchenko pic.twitter.com/iMWmy6p9SK

— Glasnost Gone (@GlasnostGone) February 12, 2015

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko je spokojen s výsledky minského summitu o Ukrajině, jehož byl hostitelem. Minsk se podle něj stal symbolem míru. Silný dojem na Lukašenka učinila zejména německá kancléřka Angela Merkelová, s níž se setkal vůbec poprvé.

Merkelová podle něj byla velmi "pozorná". "Zcela v popředí je u ní lidskost, pak je vše ostatní," řekl Lukašenko. "Hovoří úžasně oslňující ruštinou," pochválil německou kancléřku, která kdysi vyhrávala školní olympiády v ruštině. "Díky její aktivitě se dnes podařilo dosáhnout shody," prohlásil běloruský prezident.

Lukašenko, který byl ještě nedávno na Západě označován za posledního diktátora Evropy, bude chtít podle pozorovatelů využít summitu k posílení své popularity před listopadovými prezidentskými volbami a k urovnání vztahů s Evropskou unií.

Ukrajina prosazovala na nočním jednání v Minsku okamžité příměří na východě Ukrajiny bez jakýchkoliv podmínek, řekl v Bruselu novinářům ukrajinský prezident Petro Porošenko. "Druhá strana" podle něj nebyla klidu zbraní nakloněna a žádala nejméně 72 hodin. Jednání nakonec přinesla dohodu o příměří začínajícím o půlnoci ze soboty na neděli.

"Bezprostředně po podpisu dohody... Ruskem podporovaní teroristé zahájili ofenzívu," prohlásil Porošenko, který dnes summit EU seznámil s posledním vývojem na Ukrajině i svým pohledem na minská jednání. Ta označil za "velmi dlouhá a velmi komplikovaná". Komplikované podle něj bude i skutečné prosazení uzavřené dohody. Z posledních 72 hodin prý Porošenko spal jen dvě.

Americké akcie ve čtvrtek převážně zpevňují, nejvíce energetické a technologické tituly. Růst podpořila dohoda o novém příměří na Ukrajině a také nečekaná stimulační opatření švédské centrální banky. Například úhrnný index technologického trhu Nasdaq se dotkl maxima za 15 let.

Dow Jonesův index kolem poledne newyorského času (18:00 SEČ) přidával 0,3 procenta na 17.922 bodů. Širší index S&P 500 vykazoval nárůst o 0,7 procenta na 2082 bodů, úhrnný index technologického trhu Nasdaq se vyhoupl až na 4840,15 bodu, což byla nejvyšší hodnota od března 2000. Později ale část zisku smazal a kolem poledne byl na zhruba 4807 bodech se ziskem 0,4 procenta.

Pokud bude dnešní úmluva i předchozí minská dohoda z loňského září dodržována oběma stranami konfliktu, jsou Spojené státy připraveny sáhnout k uvolnění protiruských sankcí. Oznámil to dnes americký ministr zahraničí John Kerry.

"Jak již dlouho říkáme, jsme připraveni zvážit zrušení sankcí proti Rusku... Závazky Ruska a separatistů budeme posuzovat podle jejich činů, nikoli slov," uvedl v dnešním prohlášení šéf americké diplomacie.

Statement by Secretary @JohnKerry on the #Ukraine Ceasefire Agreement → http://t.co/68awA4HVmi

— Department of State (@StateDept) February 12, 2015

"Dohoda o Ukrajině, urvaná v bolestech ve čtvrtek 12. února v Minsku, je nevyhnutelně nedokonalá a křehká. Ale bez její existence byl další vývoj znám již v předstihu. Pokračování téměř rok trvající skryté války, vedené Ruskem na Ukrajině, s jejími důsledky v podobě každodenních tragédií: stále početnějších civilních obětí, zbořených měst a neustávajícího toku uprchlíků," napsal na svém serveru deník Le Monde.

Deník Libération uvádí, že dohoda "otevírá cestu k míru, ale neodstraňuje všechny překážky". "Zabránilo se nejhoršímu, tedy naprostému neúspěchu, který by znamenal okamžitou eskalaci války na Ukrajině," uvádí se v textu. Jde ale podle něj o vratkou dohodu.

Podle týdeníku Le Point je dohoda jen získáním oddechového času. "Příměří pro separatistický východ Ukrajiny nabízí pouze odklad pro válčící strany, aniž by skutečně vyřešil vražedný konflikt, využívaný Ruskem k vytváření nátlaku na prozápadní vládu v Kyjevu," uvádí týdeník na své internetové stránce.

Francouzský týdeník Le Nouvel Observateur si všímá nepříliš výrazné poznámky na okraj minské dohody, která přiznává separatistům na východě Ukrajiny obrovskou autonomii. Oblasti pod jejich kontrolou si budou mimo jiné moci vybrat ruštinu za úřední jazyk, budovat vlastní ozbrojené složky a mít přímý dohled nad justicí, upozorňuje list.

UKRAINE. La face occultée de l’accord de Minsk http://t.co/I94FQfGPf7

— L'Obs (@LeNouvelObs) February 12, 2015

Světová banka dnes oznámila, že v tomto roce poskytne Ukrajině až dvě miliardy dolarů (48,5 miliardy korun) prostřednictvím různých finančních nástrojů. Podpora se má soustředit především na pomoc chudým, boj proti korupci a podporu reforem, především v plynárenském sektoru a v bankovnictví.

Finanční prostředky budou součástí širšího balíku podpory od mezinárodního společenství. Světová banka podle svého oznámení úzce spolupracuje s Mezinárodním měnovým fondem, který dnes uzavřel s Ukrajinou předběžnou dohodu o finanční pomoci ve výši 17,5 miliardy dolarů (427 miliard korun) výměnou za hluboké reformy.

Výsledek minského summitu o situaci na Ukrajině znamená pro německou kancléřku Angelu Merkelovou dosud největší porážku, napsal ve svém komentáři zpravodajský web časopisu Der Spiegel. Úsilí o zachování míru v Evropě a o vítězství rozumu bylo prý zbytečné. Za vítěze se naopak může považovat Vladimir Putin.

Podle listu Die Welt pomohla Merkelová Rusku krizi na Ukrajině "zamrazit". Podle Frankfurter Allgemeine Zeitung se jí a francouzskému prezidentovi Hollandovi ale podařilo dosáhnout všeho, co bylo možné. Skepse je však na místě.

V pátém článku uzavřené minské dohody se smluvní strany dohodly na zajištění omilostnění a amnestie formou zákona, "který zakáže pronásledování a potrestání osob v souvislosti s událostmi, k nimž došlo v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny".

Nizozemsko se však obává, že amnestie obsažená v minské dohodě se bude vztahovat i na viníky červencového sestřelení letounu Malaysia Airlines nad východní Ukrajinou. Většinu z 298 obětí tvořili Nizozemci.

Ministr zahraničí Bert Koenders dnes v nizozemském rozhlase varoval, že beztrestnost je v tomto případě nepřípustná. S velkým znepokojením prý na dohodu reagovali i pozůstalí po obětech letu MH17.

Evropská unie v pondělí přidá na svůj sankční seznam jména, na nichž se už shodli ministři zahraničí členských zemí. Novinářům to dnes na okraj summitu EU v Bruselu řekli diplomaté, podle nichž se o zrušení tohoto už dříve odsouhlaseného kroku v zásadě nemluvilo ani přes zdrženlivě kladné hodnocení noční dohody o příměří uzavřené v Minsku.

Ministři zahraničí EU toto pondělí potvrdili záměr rozšířit seznam osob a organizací se zmrazeným majetkem a zakázaným vstupem na území unie o dalších 19 lidí z Ruska i Ukrajiny a devět právnických osob. Publikaci a tedy vstup v platnost tohoto rozhodnutí ale pozdrželi o týden právě proto, aby neohrožovali jednání v Minsku.

- Německá kancléřka Merkelová a prezidenti Ukrajiny Porošenko, Ruska Putin a Francie Hollande dospěli k dohodě o novém příměří.

- Během nočního vyjednávání údajně přejela rusko-ukrajinskou hranici u Luhanska padesátka ruských tanků, raketomety a obrněná vozidla.

- Boje i přes diplomatická jednání pokračují, obě strany ohlásily další oběti.

- Ruská raketová vojska ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení ve 12 regionech.

- O ukrajinské krizi a vztazích s Ruskem dnes jednali představitelé EU na summitu v Bruselu.

- Mezinárodní měnový fond a Světová banka přislíbily Ukrajině novou finanční pomoc.

- Díky dohodě o novém příměří výrazně posilují ruské akcie.

- Pokud bude minská dohoda dodržována, USA by mohly zvážit zrušení protiruských sankcí.

- EU i přes dohodu o příměří rozšíří v pondělí svůj protiruský sankční seznam.

Vážení čtenáři, shrnutím nejnovějšího vývoje situace na Ukrajině a připomenutím hlavních bodů nové dohody o příměří ve dvou předchozích příspěvcích končíme dnešní online přenos. Děkujeme Vám za pozornost!