Nobelovu cenu za mír získala bojovnice za práva dětí Malalaj Júsufzaiová

Nejsledovanější ocenění - Nobelova cena za mír - už má svého letošního nositele. Prestižní ocenění získala Malalaj Júsufzaiová a Kailáš Satjárthí. V pátek to oznámil Nobelův výbor.

Podle pozorovatelů a sázkařů byli největšími favority papež František, bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden a právě mladá pákistánská bojovnice za práva žen na vzdělání Malalaj Júsufzaiová.

Ind Satjárthí podle výboru přispěl k rozvoji důležitých mezinárodních úmluv o právech dítěte. Pákistánka Malalaj Júsufzaiová zase přes svůj nízký věk bojuje za to, aby i dívky měly právo na vzdělání. "Prostřednictvím svého hrdinného boje se stala přední mluvčí práv dívek na vzdělání," odůvodnil své rozhodnutí výbor. 

Zároveň považuje za důležité, aby se hinduista a muslimka zapojili do společného boje za vzdělání a proti extremismu. "Bylo vypočteno, že dnes na celém světě pracuje 168 milionů dětí. V roce 2000 to bylo o 78 milionů více. Svět se blíží k odstranění dětské práce," stojí v rozhodnutí. 

Sedmnáctiletá Malalaj Júsufzaiová se dostala do médií v roce 2009, kdy pro britskou televizi BBC popsala život za vlády Tálibánu v Pákistánu. V říjnu 2012 přežila útok tálibánského ozbrojence, který ji postřelil do hlavy a krku, když se autobusem vracela ze školy. Byla převezena do nemocnice v britském Birminghamu, kde se podrobila mnoha operacím. Po útoku vznikla petice, díky které se stala nejmladším člověkem nominovaným na Nobelovu cenu míru. V den svých šestnáctých narozenin, 12. července 2013, vystoupila s projevem na půdě OSN v New Yorku. V něm apelovala na to, jak je důležité vzdělání pro miliony dětí, které dnes do školy chodit nemohou. 

Kailáš Satjárthí je šedesátiletý indický aktivista. Není celosvětově tak známý jako jeho pákistánská kolegyně, ale mezi aktivisty, bojujícími proti dětské práci, patří mezi legendy. Dnes vede organizaci Global March Against Child Labour, sdružující přes dvě tisícovky organizací a odborů ve 140 zemích. Poprvé se začal angažovat v roce 1983, kdy založil hnutí Bachpan Bachao Andolan (Zachraňte dětství) a bojoval proti často nelidským podmínkám v továrnách na výrobu koberců, kde až čtvrtinu pracovníků tvořily děti. Spolu se svými přáteli organizovali i útoky na tyto továrny, kdy osvobozovali tyto novodobé otroky, z nichž část bývala držena v zajetí a v okovech.

Kromě těchto přímých akcí ale současně vybudoval organizaci Rugmark, která zákazníkům mohla garantovat, že při výrobě tradičních koberců nebyla využita dětská práce. Nyní chce vytvořit podobnou organizaci, která by dohlížela na výrobu fotbalových míčů, další oblast, kde často děti pracují. Vytvářel i komunitní rehabilitační centra pro oběti otrocké práce. Sama organizace uvádí, že se jim podařilo osvobodit za dobu své činnosti přes osmdesát tisíc dětí. Odhaduje se, že Kailáš Satjárthí a jeho spojenci výrazně přispěli k faktu, že za poslední desetiletí využívání dětské práce kleslo o sedmdesát procent.

Cenu krátce po oznámení laureátů věnoval dětem v otroctví. "Je to pocta všem dětem, které stále trpí v otroctví, při nucených pracích a v důsledku obchodování s lidmi," řekl podle agentury Reuters Ind televizní stanici CNN-IBN.

Poctěna svým oceněním je i Malalaj Júsufzaiová. Věnovala ho všem dětem, jimž to dodá odvahu bojovat za svá práva. "Jsem hrdá, že jsem prvním Pákistáncem a první mladou ženou, která tuto cenu dostala," začala svou děkovnou řeč, se kterou přišla až po dokončení svých pátečních školních povinností.

Česká nevládní organizace Člověk v tísni označila ocenění Júsufzaiové za trefu do černého. Letošní výběr Nobelova výboru ocenila také ředitelka Českého výboru pro UNICEF Pavla Gomba nebo ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). 

Kandidátů bylo 278

Nobelovy ceny v jednotlivých kategoriích jsou udělovány od pondělí. Na začátku příštího týdne bude ještě oznámeno jméno nositele ceny za ekonomii. Jména a profily jednotlivých laureátů si můžete přečíst v tomto článku.

Nobelův výbor v minulých letech potvrdil, že rád oceňuje kontroverzní kandidáty. Například roce 2009 získal prestižní cenu americký prezident Barack Obama, v roce 2012 celá Evropská unie. V loňském roce uspěla Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která připravovala likvidaci chemických zbraní v Sýrii.

Pro letošní rok bylo na Nobelovu cenu za mír nominováno 278 jednotlivců a organizací. Jsou mezi nimi i například konžský lékař Denis Mukwege, který pomáhá obětem znásilnění, americký propagátor nenásilného odporu Gene Sharp, bývalý německý kancléř Helmut Kohl či běloruský disident Ales Bjaljacki.

Kromě diplomu a medaile získá každý laureát osm milionů švédských korun (více než 24 milionů korun). Slavnostní předání se bude konat 10. prosince. Cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve švédské metropoli Stockholmu.