Nobelovu cenu za chemii získali dva Američané a Němec za mikroskopii

Prestižní ocenění, Nobelovu cenu za chemii pro rok 2014, získali Eric Betzig, Stefan W. Hell a William E. Moerner za rozvoj fluorescenční mikroskopie s vysokým rozlišením. Ve středu to oznámila Královská švédská akademie věd.

Vědci překonali omezení světelného mikroskopu a vyvinuli mikroskop s velmi vysokým rozlišením. Díky rozlišení na nanoúrovni je možné studovat buňky v nejmenším molekulárním detailu. Dnes se nanoskopy používají po celém světě a přináší nové poznatky z oblasti vědy. 

Díky nanoskopii mohou vědci popsat cesty jednotlivých molekul uvnitř živých buněk. Mohou tak sledovat spojení s nervovými buňkami v mozku nebo shlukování proteinů u pacientů s Parkinsonovou, Alzheimerovou a Hutingtonovou chorobou. 

Ve čtvrtek akademie oznámila, že Nobelovu cenu za literaturu získal francouzský romanopisec Patric Modiano.

Výbor pro udělování cen ještě v příštích dnech vyhlásí ocenění mír a ekonomii. Nejsledovanějším dnem bude zřejmě pátek, kdy bude znám letošní nositel ceny za mír. O jméně spekulují sázkaři i odborníci. V minulých letech se jim ale tipy příliš nevyvedly.

V úterý už oznámila Královská švédská akademie věd nositele ceny za fyziku. Pro rok 2014 se jimi stali Isamu Akasaki, Hiroshi Amano, Shuji Nakamura. Ocenění bylo uděleno za "objev účinných modrých světelných diod, které umožnily vývoj nového energeticky úsporného zdroje světla", nebo-li LED diody. 

Akademie ocenila nový energetický a efektivní zdroj světla, který je zároveň šetrný k životnímu prostředí. Trojice vědců vyrobila světle modré paprsky už v devadesátých letech. "Žárovky byly světlem 20. století, LED lampy budou svítit pro 21. století," uvedla komise v odůvodnění. 

Karolinský institut ve Stockholmu už v pondělí oznámil letošního prvního laureáta Nobelových cen. Ocenění za fyziologii a lékařství získali John O'Keefe, May-Britt Moserová a Edvard I. Moser za objev buněk, které pomáhají člověku orientovat se v prostoru.  

V medicíně výbor ocenil objev polohovacího systému, takzvané "vnitřní GPS" v mozku, který lidem umožňuje orientovat se v prostoru, což je základem pro další poznávací funkce. 

První složku polohovacího systému objevil O'Keefe v roce 1971. Typ nervové buňky v mozku zvané hypokamus byl aktivován vždy, když byl potkan na určitém místě v místnosti. Další buňky byly aktivovány, když byl potkan v okolí. Další klíčovou složku objevili May-Britt a Edvard Moserovi v roce 2005. Identifikovali jiný typ nervovývch buněk, které generují souřadnicový systém a umožňují určit přesnou polohu. 

Podle výboru vyřešili problém, o kterém bádali filozofové a vědci celá staletí. Tedy jak mozek vytváří mapu prostoru, který nás obklopuje.

Nositelé Nobelovy ceny za rok 2014:

Literatura:

Patric Modiano je francouzský spisovatel, jehož knihy vyšly i v české republice. Přeložena byla například jeho kniha Dora Bruderová, která popisuje osudy mladé židovské dívky, která utekla v době druhé světové války z internátu. V 80. letech vyšla česky Modianova díla Ulice temných krámků a Rodný list.

Chemie: 

Eric Betzig, Američan, se narodil v roce 1960 a vystudoval Kalifornský technologický institut. Doktorát v oboru aplikované fyziky získal na Cornellově univerzitě. Je experimentálním fyzikem a od prosince 2005 vede výzkumnou skupinu Janelia Group při Lékařském institutu Howarda Hughese. V letech 1988 až 1994 působil ve výzkumných laboratořích firmy Bell v oblasti mikroskopie v blízkém poli. Poté pracoval ve vlastní laboratoři ve svém domě v Michiganu v oboru experimentální fyziky.

Je držitelem více než 20 patentů. V roce 1993 obdržel cenu americké Národní akademie věd za iniciativu ve výzkumu.

Stefan W. Hell je Němec, přestože se v roce 1962 narodil v Rumunsku. Vystudoval fyziku na univerzitě v německém Heidelbergu a nyní je ředitelem Institutu Maxe Plancka pro biofyzikální chemii v Göttingenu. V letech 1993 až 1996 působil na univerzitě v Turku. 

Ve svém bádání dokázal, že je možné výrazně zlepšit rozlišovací schopnosti fluorescenčního mikroskopu. Spolu s vědci z Institutu Maxe Plancka vyvinul mikroskop, díky němuž je možno získat a zaznamenat obrázky z mozku živých zvířat s dříve nedosažitelným rozlišením méně než 70 nanometrů. V roce 2006 obdržel Německou cenu budoucnosti.

William E. Moerner, Američan narozený v roce 1953. Vystudoval fyziku a matematiku na Washingtonské univerzitě, doktorát získal Cornell University. Je profesorem chemie a zároveň děkanem katedry chemie na Stanfordské univerzitě.

V letech 1981 až 1995 pracoval v Almadenském výzkumném středisku IBM v San Jose v Kalifornii. Poté působil tři roky jako profesor na Kalifornské univerzitě. Mezitím vyučoval jako hostující profesor i na Harvardově univerzitě v Cambridgi a také na Švýcarském technologickém institutu v Curychu (ETH Zürich).

Fyzika:

Isamu Akasaki se narodil v roce 1929 v Japonsku. V roce 1952 dokončil studia Kjótské univerzity a začal pracovat ve firmě Kobe Kogyo Corporation (nyní součást firmy Fujitsu). V roce 1964 získal doktorát z univerzity v Nagoji, kde pak začal působit jako asistující profesor a od roku 1981 řádný profesor.Vede také výzkumné centrum pro nitridy polovodičů na univerzitě Meidžo.

Je nositelem řady významných ocenění včetně Kjótské ceny za moderní technologie (2009), japonské obdoby Nobelových cen, a Edisonovy medaile (2011), udělované americkým Institutem elektrického a elektronického inženýrství (IEEE).

Hiroshi Amano se narodil v roce 1960 v Japonsku. Stejně jako Akasaki vystudoval universitu Nagoji, kde dostal doktorát z elektrotechniky. Od roku 1992 byl nejprve asistujícím profesorem a od roku 2002 osm let řádným profesorem na univerzitě Meidžó rovněž v Nagoji.

Shuji Nakamura je americký občan, přestože se narodil v roce 1954 v Japonsku. Vystudoval obor elektrotechnického inženýrství na univerzitě v Tokushimě.

V současné době působí jako profesor na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře a vlastní více než 100 patentů. 

Od roku 2004 je též čestným profesorem německé Brémské univerzity.

 Fyziologie a lékařství:

John O'Keefe se narodil v roce 1939 v New Yorku a má americké i britské občanství. Získal doktorát ve fyziologické psychologii na McGill University v Kanadě. Poté pokračoval na postgraduálním studiu v Londýně. Následně zůstal na londýnské University College. 

Je držitelem řady ocenění, v roce 2008 například obdržel Gruberovu cenu za výzkum nervové soustavy.

May-Britt Moserová se narodila v roce 1963 v Norsku. Na univerzitě v Oslu studovala psychologii, později získala doktorát z neurofyziologie. V letech 1994-1996 působila v neurovědeckém centru při Edinburské univerzitě a taktéž spolupracovala s Johnem O'Keefem na londýnské univerzitě UCL. Potom se vrátila do Norska na Norskou univerzitu věd a technologií (NTNU) v Trondheimu, kde byla v roce 2000 jmenována profesorkou

Edvard Moser se narodil v roce 1962 v Norsku a získal titul na univerzitě v Oslu, kde studoval matematiku a statistiku. Poté spolu s manželkou pracoval na londýnské univerzitě. Po návratu do Norska byl v roce 1998 jmenován profesorem neurovědy.

Profesoři a manželé Moserovi společně v roce 2007 založili a řídí Kavliho institut pro neurovědecké systémy a Středisko pro biologii paměti při Norské univerzitě věd a technologií (NTNU) v Trondheimu. Jejich výzkum zásadně objasnil některé principy fungování mozkového centra paměti a prostorové orientace a může být velmi užitečný při diagnostice a léčení Alzheimerovy choroby. Oba jsou členové Norské akademie věd a umění a Norské akademie technologických věd.

Na mír je nominováno 278 kandidátů

Kromě prestižní medaile a diplomu získají ocenění osm milionů švédských korun (více než 24 milionů korun). Slavnostní předání cen se koná 10. prosince, tedy v den výročí úmrtí Alfréda Nobela. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.

Nobelova cena za světový mír v loňském roce zamířila do mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která v té době v Sýrii připravovala likvidaci tamního chemického arzenálu. Letos je na ni nominováno 278 jednotlivců a organizací.

Nejčastěji je zmiňováno jméno papeže Františka, bývalého spolupracovníka amerických tajných služeb Edwarda Snowdena nebo pákistánské bojovnice za právo žen na vzdělání Malaly Júsufzaiové. Ocenění může získat ale i někdo, kdo se účastní rusko-ukrajinského konfliktu, jako například běloruský disident Ales Bjaljacki, propuštěný letos z vězení, či provozovatelé ruského opozičního listu Novaja Gazeta, pro nějž psala i před osmi lety zavražděná novinářka Anna Politkovská.