Ruští ozbrojenci se pokoušeli vniknout na ukrajinskou základnu v Sevastopolu

Vítejte u on-line reportáže, ve které vám budeme přinášet aktuální informace o dění na Ukrajině. 

Připomeňme si nejdůležitější události ze čtvrtka:

• Krymský parlament přijal usnesení o vstupu Krymské autonomní republiky do Ruské federace, podle tamní vlády s okamžitou platností. Krymské referendum o připojení k Rusku se uskuteční 16. března, tedy o dva týdny dříve, než se předpokládalo. 

• Evropská unie kvůli napjaté situaci okolo ukrajinského poloostrova Krym pozastavuje rozhovory s Ruskem o vízech a nové vzájemné obchodní a partnerské dohodě. EU zároveň žádá rychlé zahájení přímých jednání mezi vládou v Kyjevě a Moskvou. Pokud rozhovory nepřinesou výsledek, pohrozila unie sadou dalších kroků.

• USA rozhodly o vyhlášení vízových sankcí proti hodnostářům z Ukrajiny, Ruska i Krymu, kteří podle Washingtonu ohrožují demokracii na Ukrajině a zpochybňují její svrchovanost.

• Americký prezident Barack Obama během hodinového telefonického rozhovoru s ruským prezidentem Putinem naléhal na diplomatické řešení krize na Ukrajině. Kreml ale postup Ruska na Ukrajině považuje za legitimní.

Evropská lidová strana (EPP), která je nyní nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu, se podle agentury Reuters chystá prohlásit, že Ukrajina může požádat o členství v Evropské unii.

"Říci toto v tento okamžik, kdy zemi hrozí, že bude anektována, ukazuje, že místo Ukrajiny je na Západě, nikoli v Rusku. Přestože to nemá právní podstatu, je to silné symbolicky," citoval Reuters osobu blízkou EPP, která si přála zůstat v anonymitě.

Návrh prohlášení vznikl na čtvrtečním sjezdu EPP v Dublinu, na kterém se s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, polským premiérem Donaldem Tuskem a dalšími jeho účastníky setkala ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková.

Ukrajinské jednotky na Krymu podle agentury Unian očekávají útok ruských vojáků jako následek čtvrtečního rozhodnutí místního parlamentu o připojení poloostrova k Ruské federaci.

Do Kerče, která leží na ukrajinské straně průlivu spojujícího Černé moře s Azovským, v noci dorazili ruští kozáci s těžkou vojenskou výzbrojí, uvedl Unian. Posílili své pozice v okolí trajektového terminálu.

Napjatá je situace kolem ukrajinské vojenské posádky v přístavu Feodosija. Tam je dislokován prapor ukrajinské námořní pěchoty. Ukrajinská posádka je v obklíčení a vyjednává s ruským velitelem. Na výzvu ke složení zbraní Ukrajinci nereagovali.

V obklíčení ruskými vojáky je i ukrajinský raketový pluk v Jevpatoriji na západním pobřeží Krymu. Několik desítek neoznačených vojáků s plnou výzbrojí dopravily na místo ruské nákladní automobily a ozbrojenci se domáhali vstupu do areálu. Když bylo vyjednávání bezvýsledné, ruští vojáci zablokovali všechny vjezdy do kasáren.

Do Moskvy má dnes ze Simferopolu odcestovat vedení krymského autonomního parlamentu, aby dojednalo technické a právní náležitosti připojení.

V ruské Státní dumě se krymští poslanci chtějí radit o plánu na přenesení krymských centrálních orgánů ze Simferopolu do Sevastopolu, kde je velení ruské černomořské flotily.

Dojednáno má být i vydávání nových pasů obyvatelům Krymu po ruské anexi.

V ruských médiích se znovu objevují spekulace o vážných zdravotních potížích svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.

Zdroje listu Moskovskij komsomolec tvrdí, že Janukovyč byl hospitalizován na jedné z moskevských klinik s podezřením na infarkt. Janukovyčův stav je podle moskevského listu těžký, ale vedení kliniky se k informacím o jeho zdraví odmítá vyslovit. Zdroje ukrajinské agentury Unian prý hovoří o tom, že bývalý prezident už není mezi živými.

Ruský bulvár už před několika dny ukrajinského exprezidenta "pohřbil", zprávy o jeho smrti počátkem týdne dementoval sám prezident Vladimir Putin.

Kanada ve čtvrtek vyhostila skupinu ruských důstojníků, kteří jsou v zemi na odborných jazykových kurzech. Podle informace kanadského ministerstva zahraničí dostalo devět ruských vojáků 24 hodin na to, aby zemi opustili.

Podle premiéra Stephena Harpera je krok součástí protiruských sankcí za invazi ruských vojsk na ukrajinském Krymu.

Podle ruských médií studovali vojáci angličtinu a francouzštinu na vojenských odborných školách v provinciích New Brunswick a Québec. Jejich pobyt byl součástí výměnných programů mezi ministerstvy obrany, zakotvených v mezivládní kanadsko-ruské smlouvě.

Kanada rovněž odvolala společné vojenské cvičení Vigilant Eagle, které pořádají ozbrojené síly Ruska a Kanady každoročně od roku 2009.

Ukrajinští sportovci podle BBC uvažují, že se začínajících zimních paralympijských her v Soči nezúčastní.

"Jsou velmi nervózní, bojí se o svou zemi, své životy a své budoucí životy v mé zemi," prohlásil ředitel Ukrajinského paralympijského výboru Valerij Šuškevič.

Podle něj "je možné", že 23 ukrajinských handicapovaných sportovců se sportovní události nakonec nezúčastní. Šuškevič vyzval světové lídry, aby Ukrajině pomohli.

Prezident USA Barack Obama prohlásil, že paralympiády se sice zúčastní američtí sportovci, ale nikdo z Bílého domu. Cestu do Soči odřekl i britský princ Edward, syn královny Alžběty II., který byl před dvěma lety patronem londýnské paralympiády. 

Podle šéfa francouzské diplomacie Laurenta Fabiuse se paralympiády v Rusku nezúčastní ani francouzští ministři. 

Podle rakouského deníku Kurier potkalo ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka při včerejším návratu z Bruselu na Ukrajinu nepříjemné překvapení. 

Na letadlo rakouských aerolinek čekaly na vídeňském letišti ve Schwechatu jednotky protiteroristické zásahové skupiny COBRA. Rakouští kontroloři letového provozu totiž obdrželi infomaci, že se na palubě letadla nachází terorista. 

Zásahové jednotky ovšem při prohledání letounu nenašly teroristu, ale pouze ukrajinského premiéra Jaceňuka. Ten chtěl z Vídně letecky pokračovat dál na Ukrajinu. 

Podle deníku je falešný poplach možná dílem ruských tajných služeb. 

Rada federace, tedy horní komora ruského parlamentu, podpoří připojení Krymu k Rusku, pokud se pro to v ohlášeném krymském referendu vyjádří většina hlasujících.

Podle agentury RIA Novosti to dnes řekla předsedkyně Rady federace Valentina Matvijenková.

"V případě, že lidé na Krymu v referendu rozhodnou o přičlenění k Rusku, taky my jako horní komora takové rozhodnutí určitě podpoříme," prohlásila dnes Matvijenková po setkání s předsedou krymského parlamentu Vladimirem Konstantinovem.

"To je absolutní nemysl, absolutně to neodpovídá našim záměrům, ani empatii a bolesti, kterou cítíme s ukrajinským lidem," prohlásila předsedkyně Rady federace Valentina Matvijenková podle Russia Today. 

"Jsme si absolutně jistí, že mezi bratrskými národy válka nikdy nebude," dodala.

Bez překvapení a větších obav přijali dnes ruští diplomaté sankce, o nichž ve čtvrtek v Bruselu rozhodl summit Evropské unie.

Podle Vladimira Čižova, stálého ruského představitele při EU, nepřinesl čtvrteční summit nic nového a jeho výsledky bylo možné očekávat. Jednání o uvolnění víz a obchodní dohodě podle ruského diplomata stejně stagnovala a bez schůzky skupiny G8 se Rusko obejde. "Ukrajina je pro nás mnohem důležitější," řekl Čižov.

Řada vlivných ruských organizací přijala západní sankce jako důvod k novým projevům loajality vůči Kremlu. Ruský tisk dnes informoval o otevřeném dopisu ruského Svazu spisovatelů, kteří literáti sepsali na podporu prezidenta Vladimira Putina.

"Destruktivní síly Západu zahájily otevřený útok na hlavní mravní výsledek druhé světové války – na zákaz ideologie fašismu a nacismu," uvádí se v otevřeném dopisu.

Desítky ruských regionů, autonomních republik a oblastí ohlašují veřejné sbírky na pomoc obyvatelům Krymu a připravují tábory pro uprchlíky. V Novosibirsku, Saratově, Nižním Novgorodu a dalších městech se konají mnohatisícové demonstrace na obhajobu práv ruskojazyčné menšiny na Ukrajině.

Média plní informace historiků o zvěrstvech ukrajinských nacionalistů za druhé světové války a ruská generální proukuratura údajně vyšetřuje výhrůžky smrtí, které prý gubernátorům čtyř ruských oblastí adresovali členové dosud neznámé ukrajinské ultrapravicové organizace "Posvátné bratrstvo černého kříže".

Vladimir Konstantinov, předseda krymského parlamentu, prohlásil, že jeho cílem není jen ruský Krym, ale připojení celé Ukrajiny k Ruské federaci. Konstantinov to řekl po jednání s ruskými politiky v Moskvě.

"Slibujeme, že učiníme vše pro to, aby se s Ruskem znovu spojil nejen Krym, ale i celá Ukrajina," oznámil šéf krymského parlamentu.

"Míč je teď na vaší straně," řekl Konstantinov předsedovi Státní dumy Sergeji Naryškinovi.

"Ukrajina je součástí jednoho velkého ruského světa. Poté, co vyřešíme otázku Krymu, jsme prostě povinni maximálně usilovat o to, abychom ochránili nejen Rusy na Ukrajině. Je třeba ochránit všechny obyvatele Ukrajiny před fašismem a nacismem, před tím nehorázným tlakem západních států, které nám vnucují svou ideologii a hovoří o jakýchsi velkých evropských hodnotách," dodal krymský představitel.

Ruská televizní stanice Russia Today (RT), která je na Západě obviňována z obhajování ruského postupu na Krymu, ve svém pořadu okomentovala nejčastější chyby mainstreamových západních médií při informování o situaci na Ukrajině.

Moderátorka RT média kritizovala za nedostatečné věnování pozornosti uniklému telefonátu mezi šéfkou evropské diplomacie Catherine Ashtonovou a estonským ministrem zahraničí Urmasem Paetem. Paet v něm Ashtonovou informuje o teorii, že snipery na Majdan neposlal exprezident Janukovyč, ale někdo z nové vládní koalice.

Jindy podle ruské televize chybovala například britská BBC, když tvrdila, že Russia Today používá při vysílání infografiku, na které je Krym zobrazen už jako součást Ruské federace. Podle moderátorky RT toto tvrzení postrádá kontext, grafika totiž zobrazovala různé scénáře dalšího vývoje situace na Krymu.

Russia Today včera v přímém televizním přenosu opustila její americká moderátorka Liz Wahlová. Prohlásila, že tím protestuje proti politice Kremlu na Ukrajině. Sdělila rovněž, že z "etických a morálních" důvodů nemůže dále pracovat pro stanici, jež brání akce ruského prezidenta Vladimira Putina a je financovaná Ruskem.

Lídr krajně pravicových bojůvek Dmytro Jaroš plánuje kandidovat v předčasných ukrajinských prezidentských volbách. 

Podle deníku Kyjev Post to prohlásil předseda kyjevské sekce organizace Andrij Tarasenko. 

Handicapovaní sportovci z Ukrajiny paralympiádu v Soči nakonec bojkotovat nebudou, informuje moderátor Channel 4 Krishnan Guru-Murthy. Na slavnostním zahájení ponesou vlajku "za mír".

Předseda ukrajinského paralympijského výboru ovšem upozornil, že v případě ruské invaze ukrajinští sportovci z her okamžitě odstoupí.

Za protestními akcemi ruskojazyčných obyvatel jihovýchodní Ukrajiny je zbytečné hledat ruku Moskvy. V ruské televizi Rossija 24 to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Co se děje na ukrajinském Krymu, nemá podle něj k Rusku žádný vztah. "Nejde o následky nějakých ruských tlaků," prohlásil Peskov.

Situace je podle něj spíš opačná: Rusko se stalo zemí, kterou žádají o pomoc a která takovou žádost nemůže ponechat bez povšimnutí. "Pozadí těchto procesů je ale vnitroukrajinské," řekl mluvčí prezidenta Vladimira Putina.

Nikdo v civilizovaném světě neuzná výsledek "takzvaného referenda" o připojení Krymu k Rusku, které se má konat 16. března. Na tiskové konferenci v Kyjevě to dnes řekl prozatímní ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk.

Nové ukrajinské vedení je podle něj připraveno jednat s Ruskem a sám Jaceňuk prý o telefonický rozhovor už podruhé požádal předsedu ruské vlády Dmitrije Medveděva.

Moskva podle Jaceňuka musí z Krymu nejprve stáhnout své jednotky, musí dodržet závazky plynoucí z mezinárodních dohod a přestat podporovat krymské separatisty. "Jsme připraveni budovat s Ruskem vztahy, ale nebudeme jeho filiálkou," poznamenal předseda ukrajinské vlády.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk na tiskové konferenci v Kyjeve rovněž řekl, že celková suma makroekonomické pomoci Ukrajině dosahuje částky 15 miliard dolarů.

První dvě miliardy obdrží Kyjev v nejbližších dnech. "Tato částka přispěje k provedení reforem a ke stabilizaci hospodářské situace," prohlásil Jaceňuk, který se v noci vrátil ze summitu Evropské unie v Bruselu.

"Země Evropské unie otevírají svůj trh pro ukrajinské zboží a ukrajinské výrobce," řekl novinářům Jaceňuk.

Ukrajinská státní pohraniční služba hlásí, že na Krymu je aktuálně kolem 30 tisíc ruských vojáků.

"Podle předběžných čísel je aktuálně zapojeno 30 tisíc vojáků Ruské federace," prohlásil ředitel personálního oddělení Státní pohraniční služby Ukrajiny, plukovník-generál Michailo Koval. Píše o tom agentura Interfax.

Ukrajinský odhad zahrnuje jak okupační jednotky, tak příslušníky ruských jednotek trvale dislokované na sevastopolské základně podle platných ukrajinsko-ruských dohod. Smlouva o pronájmu sevastopolské základny, platná do roku 2042, předpokládá přítomnost 11 000 ruských vojáků.

V prvních dnech invaze vyslala Moskva na Krym podle ukrajinských odhadů 16 000 ozbrojenců, kteří se na poloostrově pohybují s plnou výzbrojí, ale bez označení. 

Radikálně pravicový Pravý sektor, jehož vůdce Dmytro Jaroš bude pravděpodobně kandidovat na prezidenta, nevylučuje válku na Krymu a svou účast v kofliktu, píše Kyjev Post.

"Druhou stranou mince je válka. Tuto možnost nevylučujeme. Proto provádíme mobilizaci a připravujeme se na odražení zahraniční agrese," prohlásil předseda kyjevské sekce radikálního hnutí Andrij Tarasenko.

Ministři zahraničí zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) a severských a pobaltských států dnes na schůzce v Estonsku odsoudili vojenskou intervenci Ruska na Ukrajině a plánované referendum o připojení Krymu k Rusku. Informovala o tom agentura Reuters.

"Severské a pobaltské země a ministři zahraničí zemí visegrádské skupiny dnes odsoudili... útok na svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Odsoudili také ilegální referendum o připojení Krymu k Rusku," uvádí se ve společném prohlášení schváleném na závěr schůzky v estonské Narvě u hranic s Ruskem.

Za ČR se jí zúčastnil první náměstek ministra Petr Drulák.

Rusko nezaznamenalo zvýšený počet azylantů z Ukrajiny a neregistruje ani větší množství ukrajinských žádostí o trvalý pobyt. Místopředseda ruské imigrační služby Anatolij Fomenko tak vyvrátil zprávy ruských státních médií o tom, že z Ukrajiny do Ruska míří tisíce ruskojazyčných uprchlíků ohrožovaných na životě ukrajinskými nacionalisty a teroristy.

Podle ukrajinské agentury Unian se Rusko údajně rozhodlo k přerušení diplomatických styků s Kyjevem.

"Moskva neuznává legitimitu současné ukrajinské vlády, proto jsme se rozhodli přerušit diplomatické vztahy s Ukrajinou," prohlásil ruský vyslanec při OSN Vitalij Čurkin podle agentury.

Vojenské misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se ani dnes nepodařilo proniknout na okupovaný Krym.

Podle sdělení ukrajinského ministerstva zahraničí na jedné z přístupových silnic pozorovatele zastavila hlídka neoznačených ozbrojenců.

Asi čtyřicetičlenná mise OBSE se o zahájení kontroly krymských armádních objektů pokusila už ve čtvrtek, ale brzy narazila na hlídku neznámých ozbrojenců. Tým pozorovatelů hlídka zastavila a přinutila ho k návratu zpět do ukrajinského vnitrozemí. Pozorovatelé podle ukrajinských médií přenocovali v Chersonu asi 100 kilometrů severozápadně od Krymu a dnes se o vstup na Krym pokusili znovu. V týmu pozorovatelů jsou i dva Češi.

Ukrajinské ministerstvo obrany zrušilo bilaterální dohody o vojenských cvičeních svých jednotek v Rusku.

Dále povolává 26 ukrajinských vojáků, kteří studují na ruských vojenských akademiích, zpět na Ukrajinu.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek oceňuje aktivní snahu EU hledat řešení krize na Ukrajině. Pasivní přístup Evropy mohl vést k tomu, že by se na Ukrajině opakovala situace z 90. let, kdy Balkán zasáhla vlna válek, řekl ministr v Berlíně na tiskové konferenci po jednání se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem. 

Zaorálek připomněl Steinmeierovu dlouhodobou snahu najít kompromis mezi proruskými a proevropskými stranami na Ukrajině. "Je to pro mě projev určité jistoty, že se nebude opakovat situace, kterou jsme zažili například v 90. letech, kdy byla situace komplikovaná na Balkáně a kdy se Evropa bohužel nechovala jako někdo, kdo je schopen najít instrumenty a ty věci řešit," řekl český ministr.

Ukrajinské celostátní televize vysílají pod stejným logem – ukrajinskou vlajkou – a se stejným sloganem "Jednotná země", který je na obrazovkách zobrazen v ukrajinštině i v ruštině, píše britský deník The Guardian.

Iniciativu zahájilo pět hlavních ukrajinských televizních stanic na začátku března. Podle tiskového prohlášení managmentů stanic tak chtějí vyjádřit jednotný postoj k posledním událostem na Ukrajině během "rozhodujících okamžiků v historii země".

Šéfové stanic také podepsali společný dopis adresovaný ředitelům tří hlavních ruských mediálních organizací – Prvního kanálu, Celoruské státní televizní a rozhlasové společnosti a kanálu NTV. "Věříme a víme, že také nechcete válku mezi dvěma bratrskými národy – Rusy a Ukrajinci," stojí v dopise.

"Žádáme vás o otevřené, vyvážené a objetivní zpravodajství o událostech, které se nyní na Ukrajině odehrávají," dodávají ukrajinští novináři.

Podle agentury AFP před moskevským Kremlem asi 65 tisíc lidí vyjadřuje podporu proruským představitelům na Krymu. 

Shromáždění vyfotil reportér BBC.

They're chanting "Moscow! Russia! Crimea!" by the Kremlin at this rally organised by the authorities pic.twitter.com/9wanO1mmAz

— Steve Rosenberg (@BBCSteveR) March 7, 2014

Ukrajina propásla platební lhůtu na dodávky zemního plynu. Vzhledem k tomu, že se její dluh zvyšuje, Gazprom nevylučuje, že může snížit dodávky plynu do země. Podle Russia Today to prohlásil ředitel Gazpromu Alexej Miller.

"Dnešek je termínem pro zaplacení únorové dodávky zemního plynu na Ukrajinu," řekl Miller novinářům v pátek s tím, že Gazprom ještě neobdržel platbu na účet.

Dluh Ukrajiny Gazpromu činí 1,89 miliardy dolarů. "Buď Ukrajina napraví svůj dluh a zaplatí za současné dodávky nebo riskuje, že se vrátíme k situaci ze začátku roku 2009," doplnil předseda představenstva Gazpromu Alexej Miller.

V Moskvě se sešlo asi 65 000 lidí kvůli koncertu, který je uspořádaný jako akce na podporu Krymu. Na transparentech návštěvníků koncertu byla hesla jako "Krym je ruské území" nebo "Kryme jsme s tebou".

Podle ruského ministerstva zahraničí OBSE porušila vlastní pravidla o rozhodování konsensem, když misi vyslala bez přihlédnutí k názoru a doporučení ruské strany a bez vyčkání na oficiální pozvání od krymských úřadů.

OBSE podle Ruska musí také odsoudit všechny násilné akce demonstrantů z kyjevského Majdanu, uznat státní převrat v Kyjevě za nezákonný a přispět ke splnění původní dohody mezi opozicí a tehdejším prezidentem Viktorem Janukovyčem. Jedině tak bude OBSE objektivní.

Mise se na okupovaný Krym nepodařilo dostat ani dnes

Rusko podle mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov doufá, že ukrajinská krize nepřeroste v novou studenou válku mezi Ruskem a Západem. 

"Ačkoliv se už projevily mezi Ruskem, evropskými státy a USA ty nejhlubší rozopory, koncepční rozpory, přeci jen zbývá naděje, že se podaří v dialogu dospět k nějakému styčnému bodu. Zatím se ale nikdo ani neodvažuje předpovídat, v jakém směru tyto body hledat. Věřím, že (nová studená válka) nezačala, a chci věřit, že ani nezačne," uvedl Peskov v ruské státní televizi.

Slavnostního zahájení paralympijských her v ruské Soči se zúčastnil jediný z ukrajinských sportovců, Mykailo Tkačenko. To mělo symbolizovat agresi Ruska vůči Ukrajině a upozornit na bojkot ostatních ukrajinských sportovců.

V publiku si však jeho osamocení vyložili tak, že se jako jediný vzepřel bojkotu a dočkal se potlesku ve stoje.

Podle serverů Ukrajinska Pravda s odkazem na agenturu Interfax a podle serveru Interpreter.com zaútočili ruští vojáci na ukrajinskou základnu v Sevastopolu. Podle serveru Interpreter zprávu potvrdilo i ukrajinské ministerstvo obrany. 

Podle agentury Reuters převzali ruští ozbrojenci kontrolu nad ukrajinskou základnou na Krymu. Nepadl žádný výstřel. 

Zpravodaj časopisu Time v Moskvě na svém twitterovém účtu napsal, že podle ukrajinského plukovníka je základna velká a Rusové obsadili jen malou část. Podle mluvčího ministerstva zahraničí je uvnitř 100 Ukrajinců.

Rusové se podle agentury Unian snaží ovládnout záložní stanoviště velitelství protivzdušné obrany. Ukrajinská posádka se zabarikádovala v bunkru a její velitel se snaží vše urovnat. 

Podle agentury Reuters, která se odkazuje na nejmenovaného ukrajinského důstojníka se momentláně vedou jednání mezi oběma stranami. 

Rusové armádním kamionem vyrazili vrata, obsadili strážnici a snaží se zmocnit velitelství.

Podle ukrajinského ministerstva obrany jsou mezi útočníky také kozáci a místní radikálové. 

Podle zpravodaje časopisu Time mluvčí ukrajinského ministerstva obrany potvrdil, že Rusové ustoupili. "Základna je kompletně pod kontrolou ukrajinského vojska," řekl. 

Bývalá ukrajinská premiérka Julija Tymošenková dorazila do Berlína, kde se má léčit se zády na klinice Charité. Předsedkyně strany Vlast minulý měsíc vyšla na svobodu z charkovského vězení, kde si často stěžovala na zdravotní potíže, a nedávno uvedla, že se chystá podstoupit operaci zad.

Podle informací agentury DPA letadlo s Tymošenkovou přistálo večer na letišti v Schönefeldu a ukrajinská politička byla ihned poté převezena do fakultní nemocnice Charité. Nemocnice svolala na sobotu odpoledne tiskovou konferenci, na které bude informovat o její léčbě.

Tymošenková přiletěla do Berlína z Dublinu, kde se zúčastnila sjezdu Evropské lidové strany (EPP).

Lékaři vyhlášené berlínské kliniky o Tymošenkovou pečovali už během jejího věznění. Šéf kliniky, neurolog Max Einhäupl do Charkova opakovaně zajížděl. Loni na podzim v rozhovoru pro německý odborný list Ärzte Zeitung prohlásil, že jedinou šancí Tymošenkové na uzdravení je operace.

Za historika z moskevské diplomatické akademie (MGIMO) Andreje Zubova, kterému za kritiku ruského uchvácení Krymu hrozilo propuštění ze školy, se postavili kolegové z dalších vysokých škol v Rusku a kyjevská univerzita mu rovnou nabídla novou práci. Oznámila to v pátek stanice Rádio Svoboda. Rektor MGIMO mezitím popřel, že by kritika ruské politiky vyhodil z této prestižní státní školy.

Zubov v liberálním listu Vedomosti přirovnal ruskou okupaci Krymu k připojení Rakouska k Hitlerově říši v roce 1938. Varoval před zhoubností této politiky a vybízel Rusko, aby se vzpamatovalo.

O den později profesorova dcera oznámila, že jej rektor akademie propustí. Zpráva vyvolala velký rozruch v médiích. Pod otevřený dopis na obranu Zubova se podepsaly desítky pedagogů z různých končin Ruska. "Rádi uvidíme v našich řadách vynikajícího historika a čestného vědce a člověka!" vzkázala kyjevská univerzita.

Rektor MGIMO Anatolij Torkunov se podle vlastních slov nestačil divit, jaký rozruch se strhl, a popřel, že by Zubova vyhodil. "Samozřejmě (Zubovovo) stanovisko mnozí lidé nesdílejí, ani já. Ale všechny záležitosti spjaté s přijímáním a s propouštěním z práce se uskutečňují v souladu se zákonem. Žádné oznámení (o propuštění) mu správa školy neodeslala," prohlásil.

Zubovova dcera následně poděkovala všem, jejichž podpora pomohla otci, aby dál vyučoval na MGIMO, alespoň prozatím. Sám Zubov v rozhovoru pro Rádio Svoboda řekl, že jako pedagog vnímá dění okolo své osoby jako experiment, který ilustruje poměry v Rusku, a tím je užitečný i pro jeho studenty.

Čínský ministr zahraničních Wang I dnes vyzval ke klidu a zdrženlivosti při řešení ukrajinské krize. Problém by podle něj měl být řešen prostřednictvím rozhovorů a politických jednání a všechny strany by měly mít na paměti základní zájmy všech etnických komunit na Ukrajině a zájmy regionálního míru a stability.

Čína prohlásila, že nebude zasahovat do ukrajinských vnitřních záležitostí a že respektuje rozhodnutí ukrajinského lidu. Zatím vyjádřila pouze malý zájem o účast na případné finanční pomoci Ukrajině. Wang uvedl, že Čína by ráda i nadále rozvíjela "přátelskou spolupráci" s Ukrajinou, a že respektuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny.

Novináři z ukrajinských televizních kanálů byli napadeni proruskými ozbrojenci, kteří se pokoušeli obsadit základnu na Krymu.