Ukrajina bitevním polem mezi EU a Ruskem. Na dohodu s unií nejsme zralí, tvrdí Janukovyč

Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč i šéf Kremlu Vladimir Putin v úterý kritizovali Evropskou unii kvůli jejímu vystupování ve sporu o Ukrajinu.

Janukovyč prohlásil, že Kyjev na partnerství s EU ještě není hospodářsky zralý, a odmítl údajně "ponižující" nabídku finanční pomoci ze strany EU.

Putin zase unii vytkl výroky, v nichž Moskvu obvinila z tlaku na Kyjev, aby nepodepisoval chystanou asociační a obchodní dohodu s EU. Ukrajinský premiér Mykola Azarov ovšem v úterý tlak Moskvy poprvé připustil.

Ukrajina měla s unií podepsat na unijním summitu Východního partnerství v litevské metropoli Vilniusu tento pátek dohodu o volném obchodu a o přidružení. Vláda v Kyjevě ale minulý týden oznámila, že přípravy na podpis dokumentů přerušuje.

Putin vyzval "přátele v Bruselu, aby upustili od tvrdých slov"

Lídři unie José Barroso a Herman Van Rompuy v pondělí jednoznačně odsoudili "vnější tlak", kterým údajně na svého západního souseda působí Rusko.

"Rád bych poprosil naše přátele v Bruselu - své osobní přátele v Evropské komisi - aby upustili od tvrdých slov," snažil se přetahovanou o zahraničněpolitické směřování Ukrajiny z italského Terstu mírnit Putin.

Ukrajinský prezident Janukovyč zatím nepovažuje svou zemi dostatečně zralou pro partnerství s EU, a proto odmítá podpis dohody o přidružení. Ukrajina ji může podepsat, až bude sama dostatečně silná a až to bude více vyhovovat ukrajinským zájmům.

Pro případ, že Brusel s Kyjevem dohody podepíšou a Moskva odpoví restrikcemi, jedná EU podle diplomatických zdrojů i s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o možné podpoře. Unie by mohla Ukrajině pomoci s krátkodobými náklady na modernizaci, které by z podpisu obchodní smlouvy plynuly.

Janukovyč prohlásil, že unijní nabídka vyjednání finanční pomoci za podpis obchodní dohody s EU je "ponižující". Tvrdí, že EU nabídla pomoc ve výši 610 milionů eur (zhruba 16,7 miliardy korun) a podmínila ji ukrajinským souhlasem s ekonomickým programem, který je zase navázán na údajně nepřijatelné podmínky MMF.

"Nemusíme se nechat takto ponižovat. Jsme seriózní zemí, evropskou," prohlásil Janukovyč v televizi.

Premiér Azarov připustil tlak Moskvy

Premiér Azarov potvrdil, že Kreml při rozhodování jeho země uplatňoval svůj vliv. "Rusko navrhlo, abychom podpis odložili a zahájili s ním rozhovory, ale nebyla tu žádná ultimáta," řekl Azarov v tisku. Odmítl přitom spekulace o tom, že i Moskva Kyjevu nabídla miliardovou pomoc. "Žádná taková úmluva nenastala," ujistil Azarov a vyslovil se pro dobré vztahy Ukrajiny jak se západem, tak s východem. "Ukrajina se nechce stát bitevním polem mezi EU a Ruskem," řekl Azarov.

Azarov rovněž oznámil, že prezident Janukovyč hodlá na vilniuském summitu osobně hledat prostor pro případné třístranné rozhovory mezi Ruskem, EU a Ukrajinou.

Evropská unie Moskvu nemá co kritizovat za to, že vyjadřuje znepokojení nad případnými důsledky podpisu dohody o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou, zdůraznil Putin na italsko-ruském summitu v Terstu.

Rusko chce, aby byl Kyjev součástí celní unie vedené Moskvou. Ruský prezident prohlásil, že případný podpis obchodní dohody mezi EU a Ukrajinou by vedl k zaplavení ruského trhu zbožím z EU. "Nejsme připraveni otevřít naše brány evropskému zboží tímto způsobem," prohlásil Putin.

Ruský prezident po jednání s italským premiérem Enrikem Lettou rovněž popřel spekulace, že Rusko vyhrožovalo Kyjevu zrušením vzájemné dohody o dodávkách plynu ve snaze odradit ho od podpisu obchodní dohody s EU.

Ruský státní dodavatel plynu Gazprom a ukrajinský Naftogaz mají "smlouvu, která je, pokud vím, podepsána do roku 2019 a my jsme nediskutovali o revizi kontraktu", ujistil Putin.

Rozhodnutí ukrajinské vlády přerušit přípravy dohod s EU vyvolalo v zemi pouliční protesty, kterých se účastní desetitisíce lidí.