Lídři EU chtějí od Janukovyče vysvětlení, proč odmítl směřování do Evropy

Premiéři a prezidenti zemí Evropské unie budou chtít od ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče slyšet, co přesně znamená rozhodnutí Kyjeva přerušit diskuse o podpisu asociační dohody a smlouvy o volném obchodu s EU.

Uvedl to v úterý významný unijní diplomat. Lídři osmadvacítky se s Janukovyčem setkají ve čtvrtek a v pátek v litevském Vilniusu. Právě tam měly být původně oba dokumenty podepsány.

Ukrajina na poslední chvíli couvla, když její vláda minulý týden oznámila, že vyjednávání přerušuje, aby se mohla vypořádat s případnými ekonomickými dopady podpisu. Evropští politici neskrývali zklamání a lídři unie José Barroso a Herman Van Rompuy v pondělí jednoznačně odsoudili "vnější tlak", kterým na svého západního souseda působí Rusko.

Janukovyčovo rozhodnutí vyvolalo v Kyjevě masové protesty. Proti "ruskému" směřování Ukrajiny demonstrovaly o víkendu desítky tisíc lidí v centru hlavního města.

Moskva jakýkoli nátlak na Kyjev popřela. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov agentuře Interfax řekl, že Evropská unie dělá chybu, když kritizuje Rusko za ukrajinské rozhodnutí přerušit integrační proces s Evropskou unií. "V tomto případě je nevhodné hovořit o jakékoli formě nátlaku," prohlásil Peskov.

Ve Vilniusu budou podle unijního diplomata "od Janukovyče chtít všichni slyšet, jak situaci vidí". Podle něj je nyní na Ukrajině, aby řekla, jak si představuje další postup. Unie se prý bude snažit, aby se její východní partner cítil "komfortně" a mohl smlouvu podepsat.

Smlouva stále leží na stole

Nabídka EU totiž dál leží na stole, zopakoval v úterý unijní diplomat s tím, že stažena by byla až ve chvíli, kdyby ukrajinská strana dala najevo definitivní ztrátu zájmu. Diplomat připomněl, že dohody se dojednávaly přibližně šest let a termín jejich konečného uzavření na summitu ve Vilniusu byl zvolen především z politických a symbolických důvodů. "Je ale možné to podepsat za tři dny, za týden, za několik měsíců," uvedl unijní zdroj.

Ukrajinou sílí demonstrace proti pozastavení integrace s EU. Lidé chtějí unii, ne Rusko

Dalších 18
fotografií

EU dál upozorňuje, že k podpisu by v případě zájmu Kyjeva mohlo dojít stále i ve čtvrtek či v pátek. "Ale nebudeme si nic nalhávat, rozhodnutí (ukrajinské) vlády se za těch pár dní nejspíš nezmění," míní diplomat.

Eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle, který v Kyjevě intenzivně jednal, minulý týden za logicky se nabízející nový termín podpisu označil zatím jen předběžně na konec zimy či na jaro dojednávaný summit EU-Ukrajina.

"Život je to, co se vám přihodí, když máte plné ruce práce s něčím jiným," pomohl si citátem Johna Lennona při komentáři náhlého obratu ve vývoji jednání. Přesto podle tohoto zkušeného diplomata nebyla unie postupem kyjevské vlády překvapena úplně, o jednáních mezi Ukrajinou a Ruskem v Bruselu věděli.

Podle diplomata je unie připravena dál s Kyjevem vývoj konzultovat, text smlouvy už měnit nepůjde. Unie by však případně mohla finančně pomoci Ukrajině s krátkodobými náklady modernizace, které by z podpisu smlouvy plynuly. Neskrývá také svou podporu půjčce, kterou by Kyjev mohl získat od Mezinárodního měnového fondu. Fond si ovšem klade některé pro Ukrajinu nepříjemné podmínky.

Výhodnost smlouvy s unií

Unie ale nehovoří o tom, že by mohla Kyjevu nahradit ztráty, které utrpí jeho obchod s Ruskou federací. Podle EU totiž smlouva sama o sobě žádné ztráty nepřinese, bude prý naopak výhodná i pro ukrajinské sousedy.

Unijní diplomat připomněl, že pokud už nyní poklesl ukrajinský obchod s Ruskem o přibližně 17 procent a čeká se jeho propad nejméně o čtvrtinu objemu, není to kvůli smlouvě, která ještě ani neplatí, ale kvůli ruskému rozhodnutí chovat se vůči svému sousedovi určitým způsobem.

Ukrajina nemá o Evropskou unii zájem. Zastavuje přípravy podpisu asociační dohody - čtěte ZDE

Podle diplomata by jedním z mála kladných důsledků ukrajinského rozhodnutí "zmáčknout knoflík označený 'Pauza'," mohlo být, že se v Kyjevě ještě před případným novým termínem podpisu asociační dohody podaří vyřešit osud nyní vězněné expremiérky Julije Tymošenkové.

Konec "selektivní spravedlnosti" je pro unii jednou z podmínek podpisu z její strany a ukrajinský parlament zatím nedokázal přijmout ani jeden z návrhů, jak věc řešit.