The Guardian: Evropa si nemá co stěžovat kvůli špehování. Její tajné služby to dělají také

Tajné služby v celé západní Evropě pět let spolupracují na společném masivním sledování internetové i telefonické komunikace. Podle sobotního vydání britského deníku Guardian je program srovnatelný s projektem americké tajné služby NSA, jejíž špehování odsoudila většina evropských vlád.

Používané metody popisují dokumenty britské tajné služby GCHQ, které vynesl bývalý technik NSA Edward Snowden, píše deník. Tyto dokumenty odhalují, že evropské špionážní agentury odposlouchávaly mimo jiné i optické kabely a tajně spolupracovaly se soukromými telekomunikačními společnostmi.

Guardian v sobotním vydání uvádí, že se tohoto sledování účastnily Německo, Francie, Španělsko, Švédsko a Nizozemí. Špionážní agentury těchto států metody prý rozvíjely i s britskou agenturou GCHQ.

Zveřejněné dokumenty podle listu také ukazují, že britská tajná služba radila ostatním evropským státům, jak obejít zákony, které měly omezit dohled nad jejich tajnými službami.

Německá tajná služba BND však tyto informace odmítá. "Není pravda, že by se německá BND snažila obejít právní omezení," uvedl tiskový mluvčí BND Martin Heinemann.

Zvlášť pro Francii a Německo je zveřejnění této informace nepříjemné. Právě tyto dva státy nejhlasitěji kritizovaly rozsáhlé špehovací postupy americké NSA. Kvůli odposlouchávací aféře zamrzly vztahy Německa a Spojených států.

Podle bývalého německého ministra zahraničí Frank-Waltera Steinmeiera jsou dokonce vztahy Německa se Spojenými státy kvůli odposlouchávání americké tajné služby, které se týkalo i mobilního telefonu německé kancléřky Angely Merkelové, v nejhorší krizi od války v Iráku.

Camerona kritizují mezinárodní organizace

Britský premiér David Cameron volí odlišný postoj. Minulý týden v reakci na nová odhalení v kauze NSA, týkající se sledování telefonické komunikace světových státníků včetně německé kancléřky Merkelové, pohrozil Guardianu a dalším listům "tvrdšími opatřeními" a vyzval je ke "společenské odpovědnosti".

"Pokud nebudou demonstrovat tuto společenskou odpovědnost, bude pro vládu velmi obtížné stát stranou a nejednat," vzkázal britským médiím šéf londýnské vlády.

Za to se na něj sesypaly mezinárodní lidskoprávní a novinářské organizace. Reakce londýnské vlády na odhalení odposlechové aféry NSA podle nich poškozuje základní lidská práva ve Velké Británii a obraz země ve světě. Zástupci 70 mezinárodních organizací ze 40 zemí to britskému premiérovi napsali v otevřeném dopise, který otiskl The Guardian.

"Odpovědí (britské) vlády bylo odsouzení místo oslavy investigativního žurnalismu, který hraje klíčovou roli ve zdravé demokratické společnosti," píší v dopise signatáři, mezi nimiž jsou představitelé Mezinárodního PEN klubu, novinářské organizace Reportéři bez hranic nebo Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH).

Debata se přesouvá do OSN

Německo společně s Brazílií předložily Valné hromadě OSN rezoluci, která volá po zastavení nadměrného elektronického sledování, shromažďování dat a hrubého narušování soukromí.

Špionážní aféra propukla v polovině roku na základě dokumentů prozrazujících program amerických tajných služeb zaměřený na sledování elektronické komunikace včetně telefonických hovorů, a to nejen v USA, ale i v zahraničí. Dokumenty poskytl novinářům bývalý pracovník NSA Edward Snowden, který se poté uchýlil do Ruska, kde dostal dočasný azyl.

Skandál, jehož šíře roste s nově zveřejňovanými skutečnostmi, vyvolává odmítavé reakce stále většího počtu zemí. Ukazuje se, že NSA své kontroverzní praktiky uplatňovala po celém světě. Například v sobotu se proti tomu ohradily Malajsie, Čína a Indonésie.