Chceme důraznou a závaznou rezoluci vůči Sýrii, vyzývají západní mocnosti

Zpráva inspektorů OSN údajně obsahuje jasné a přesvědčivé důkazy o použití chemických látek při srpnovém útoku na předměstí Damašku. Podle očekávání potvrzuje, že šlo o nervový plyn sarin, kterého bylo údajně použito 350 litrů. Oznámily to světové tiskové agentury. 

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun informoval o zjištěních inspektorů Radu bezpečnosti OSN a podle nejmenovaných diplomatů prý útok označil za "válečný zločin". Kdo za útokem ale stojí, neinformuje.

Před zástupci 15 členů RB OSN šéf světové organizace podle AFP požadoval, aby viníci chemického útoku v Sýrii za něj "nesli odpovědnost". Vyzval také Radu k sankcím vůči Damašku, jestliže nebude respektovat plán likvidace chemického arzenálu.

Třebaže expertní tým ve zprávě neoznačil jednoznačně viníka, podle francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabiuse dokument "nenechává sebemenší pochybnosti" o původu chemického útoku u Damašku a "posiluje pozici těch, kdo připsali vinu za něj (syrskému) režimu". "Obsah zprávy je zdrcující, potvrzuje masivní nasazení plynu sarin 21. srpna," zdůraznil Fabius v rozhlasové stanici RTL.

Pan Ki-mun před zástupci 15 členů RB OSN požadoval, aby viníci chemického útoku v Sýrii za něj "nesli odpovědnost". Generální tajemník prý vyzval Radu k sankcím vůči Damašku, jestliže nebude respektovat plán likvidace svého chemického arzenálu, na němž se o víkendu dohodli v Ženevě ministři zahraničí Ruska a USA.

K té se dnes poprvé osobně vyjádřil americký prezident Barack Obama. Dohoda by podle něj mohla skoncovat s hrozbou chemických zbraní v Sýrii. Obama ale zároveň poukázal na to, že plán kontroly a likvidace syrského chemického arzenálu existuje teprve na papíře a musí být naplněn.

"Půdní, chemické a zdravotnické vzorky, které jsme shromáždili, jasně a přesvědčivě dokazují, že 21. srpna byly v oblasti Ghúta u Damašku použity rakety země-země s nervovým plynem sarinem," citovala ze zprávy expertů OSN agentura AP.

"Z toho plyne závěr, že v probíhajícím konfliktu v Sýrii byly použity v poměrně velkém rozsahu chemické zbraně proti civilistům, včetně dětí," uvádějí podle AP inspektoři na první stránce své zprávy předané Pan Ki-munovi.

Musí přijít důsledky

Francie, Británie a Spojené státy budou usilovat o důraznou a závaznou rezoluci Rady bezpečnosti OSN o syrských chemických zbraních. Dohodli se na tom v Paříži ministři zahraničí těchto tří zemí. Shodli se také, že když syrský prezident Bašár Asad usnesení plně nedodrží, musí přijít důsledky.

Podle kanceláře francouzského prezidenta Françoise Hollandea je "zásadní" prosadit rezoluci, která bude důrazně formulovaná, podrobná a bude obsahovat závazné termíny pro odstranění chemických zbraní syrského režimu.

O Sýrii v pondělí ve francouzské metropoli jednal ministr zahraničí Francie Laurent Fabius, britský šéf diplomacie William Hague a americký ministr John Kerry. Návrh rezoluce o syrských zbraních by chtěli vypracovat ještě tento týden.

Rezoluce by měla odrážet dohodu Kerryho a jeho ruského protějšku Sergeje Lavrova, kteří se na způsobu likvidace syrských chemických zbraní dohodli v sobotu v Ženevě. Na tento proces má podle dohody dohlížet právě Rada bezpečnosti OSN, v níž má Rusko stejně jako Británie, Francie, USA a Čína právo veta. Rusko se zatím v RB OSN stavělo proti rezolucím odsuzujícím syrský režim.

Dohoda by mohla také odvrátit hrozbu americké vojenské intervence v Sýrii po srpnovém chemickém útoku v Damašku, který Francie, Británie a USA přičítají režimu Bašára Asada.

Na tiskové konferenci po pařížském jednání Kerry řekl, že se tyto tři země dohodly s Ruskem, že Asadův režim musí pocítit důsledky, pokud požadavky OSN nesplní. Svět musí být připraven z toho vyvodit důsledky, pokud to syrský režim neudělá, řekl Hague a podobně se vyjádřil i Fabius.

Ministři neuvedli, o jaké důsledky by konkrétně mělo jít, ale všechny tři země prosazují ozbrojený úder proti Asadovi.

Rezoluce by mohla zmiňovat článek VII Charty OSN, která by v případě nedodržení závazků vyplývajících z rezoluce mohla umožňovat mezi jiným i použití síly. Nicméně Lavrov již v Ženevě zdůraznil, že dohoda o Sýrii nezahrnuje automatické použití síly.

Žádné záchranné lano

Francouzský prezident Hollande prohlásil, že spojenci musí nadále zachovávat "pevnou linii, která umožnila spustit diplomatický proces".

Kerry zdůrazňoval, že snaha o rezoluci RB OSN není záchranným lanem pro Bašára Asada, který podle něj "ztratil veškerou legitimitu". Zopakoval americkou podporu pro vytvoření přechodné vlády v Sýrii.

Francouzi, Britové a Američané chtějí v nadcházejících dnech těsně spolupracovat a v součinnosti se syrskou opozicí usilovat o politické řešení, uvádí prohlášení.

Francouzští představitelé zdůrazňují, že tři spojenecké země nechtějí ztrácet čas a chtějí připravit návrh rezoluce ještě tento týden. Podle nich by impulzem při její přípravě měla být i zpráva inspektorů OSN o zmíněném chemické útoku v Damašku.

Lavrov hrozbu násilné odpovědi vůči Sýrii na pondělní konferenci po setkání s egyptským ministrem zahraničí Nabílem Fahmím opět tvrdě odmítl. Je ale prý třeba přinutit syrskou opozici, aby se zúčastnila druhého kola mírové konference v Ženevě.

Na jejím pořádání se minulý týden domluvil Kerry s Lavrovem. "Aby se konference mohla sejít, je nejdřív zapotřebí přesvědčit (syrskou) opozici o nutnosti zúčastnit se. A je možná načase používat místo výrazu 'přesvědčit' jiné sloveso - k účasti na konferenci je třeba ji přinutit," poznamenal ruský ministr.

Kerry prohlásil, že budoucnost mírových rozhovorů je závislá na výsledku jednání o syrských chemických zbraních, ty by se měly začít likvidovat už v první polovině příštího roku.

Rusko i přes úspěšná jednání s americkou stranou dál posiluje flotilu svých bojových lodí u syrských břehů. Do Středomoří se podle médií chystá výsadková loď Jamal operující nyní v Černém moři. V současnosti je ve Středozemním moři už deset ruských válečných plavidel.

Křižník Moskva

V čele ruských lodí se má už během pár dní postavit raketový křižník Moskva, který do regionu směřuje od Gibraltaru.

Svou středomořskou flotilu, kterou před 20 lety z finančních důvodů rozpustil bývalý prezident Boris Jelcin, začala Moskva znovu budovat počátkem letošního roku.

Ruská pravidla operují v těsném sousedství těch amerických, která nedaleko syrských břehů čeká na případný rozkaz Bílého domu k útoku. Washington v oblasti rozmístil letadlovou loď USS Nimitz, tři torpédoborce a raketové křižníky Gravely, Mahan, Barry a Ramage.

Rusko má na syrském pobřeží v přístavu Tartús námořní základnu, jedinou mimo území bývalého Sovětského svazu a také jedinou, odkud má přístup do Středozemního moře. Moskva ale základnu vzhledem k pokračující občanské válce v Sýrii během léta vyklidila. v Tartúsu nejsou podle oficiálních informací žádní ruští vojáci a evakuován byl i civilní personál.