Budoucí premiérku Norska čekají tvrdá povolební jednání. Železná Erna spolupracuje s populisty

Opoziční strany pravého středu získaly v pondělních norských parlamentních volbách jasnou většinu. Sociální demokraté dosud vládnoucího premiéra Jense Stoltenberga sice získali 55 křesel, tedy nejvíc mandátů 169členném norském parlamentu Stortinget. Levice má ovšem dohromady pouze 72 postů.

Příští norská vláda tak pravděpodobně bude mít v čele předsedkyni konzervativců Ernu Solbergovou. Druhou nejsilnější stranou je Solbergové Konzervativní strana Höyre, která získala 26 procent hlasů a třetí je populistická a antiimigrační Pokroková strana se 16 procenty. Blok čtyř pravicových stran zahrnující konzervativce i populisty tak může dohromady počítat s 96 mandáty z celkových 169.

Populistická Pokroková strana sice po Breivikových útocích o část příznivců přišla, ale nyní by se mohla poprvé podílet na vládě. Breivik byl kdysi jejím členem, strana se od teroristy jednoznačně distancovala a on sám ji označil za příliš smířlivou.

Stále však není jasné, jakou podobu bude příští vláda mít. Dvě menší strany, Křesťanská lidová strana a Liberální strana Venstre, se zdráhají jít do koalice s populisty, a tak není vyloučeno, že kabinet Solbergové bude menšinový.

Solbergová v předvolební kampani označila za své hlavní záměry snížit daně, zmenšit vládu, zlepšit zdravotní péči, zprivatizovat některé státní podniky a uvolnit výdaje k oživení ekonomiky. V očekávání možných problémů po volbách ale předem upozornila, že se nejspíš nevyhne ústupkům.

Železnou Ernu volby zjemnily

Přízeň voličů si druhá žena v čele norské vlády Erna Solbergová zajistila svým zájem o pracovní místa, zdravotnictví a školství. Většina v parlamentu nyní znamená obrat pro ženu, kterou v roce 2009 vyzývali k odstoupení na základě obvinění z přílišné tvrdosti vůči voličům v Norsku.

Solbergová v roce 2011 dokonce napsala knihu s názvem Lidé, ne miliardy, polemizující s kritikou její Konzervativní strany Höyre která se údajně soustředila více na daňové škrty bohatých, než na život obyčejných Norů. V souladu s tím začala Solbergová také více navštěvovat nemocnice, domovy důchodců a školy.

Zjemnělou image Solbergové před volbami prezentovaly její internetové stránky, kde se tato korpulentní dáma usmívá nad sliby zajištění pracovních míst, lepšího zdravotnictví, školství a lepších silnic v této hornaté zemi protkané nesčetnými fjordy.

Tento obraz je na hony vzdálen časům, kdy "železná Erna", jak ji přejmenovala norská média, zpřísňovala imigrační zákony v pozici ministryně místní správy za vlády koalice pravého středu v letech 2001 až 2005. Nyní se asi stane druhou ženou v čele vlády po Harlem Brundtlandové, která přišla do úřadu v roce 1981 a vládla celkem tři volební období.

Profesor politických věd na univerzitě v Bergenu Terje Knutsen popsal Solbergovou jako "pevnou a spolehlivou, racionální typ", ačkoliv podle něj zatím postrádá charisma svého předchůdce Stoltenberga.

V parlamentu budou i čtyři přeživší Breivikova masakru

Premiér Stoltenberg, který byl s vládou levého středu u moci od roku 2005, Solbergové pogratuloval a oznámil rezignaci. "V souladu s norskou parlamentní tradicí předložím demisi své vlády po představení rozpočtu 14. října, kdy bude jasná parlamentní většina pro novou vládu," prohlásil v pondělí večer.

Jeho vládě uškodila i selhání úřadů při krvavém atentátu se 77 oběťmi, který v červenci 2011 spáchal pravicový extrémista Anders Breivik, jenž se v mládí angažoval u pravicových populistů.

Do norského parlamentu se dostali čtyři přeživší masakr, který na ostrově Utöya v roce 2011 spáchal pravicový extremista Anders Behring Breivik. Čtveřice nových poslanců se tehdy na ostrově účastnila tábora mládežnické organizace Norské dělnické strany, které předsedá Stoltenberg. Na kandidátních listinách bylo celkem 33 mladých sociálních demokratů, kteří unikli Breivikovým kulkám.

Samotný Stoltenberg a jeho strana se nadále těší značné popularitě. Premiér se podle Norů osvědčil jak po Breivikových atentátech, tak i v době finanční krize. Norská ekonomika je v dobré kondici a země patří i díky příjmům z těžby ropy a zemního plynu mezi nejbohatší na světě. Nezaměstnanost činí jen 3,3 procenta.