Egypt kvůli rozpoutaným násilnostem vyhlásil výjimečný stav. Platit má od středečního odpoledne celý měsíc, informuje s odvoláním na prezidentský úřad agentura Reuters. Úřad také nařídil armádě, aby podpořila ministerstvo vnitra při zajištění bezpečnosti v zemi.

Vojáci a policisté budou prý mít právo kohokoli zastavit a zkontrolovat jeho doklady. Budou mít také právo lidi zatýkat a zadržet bez soudního příkazu. Cílem je zajistit bezpečnost a zabránit chaosu.

Egyptský viceprezident Muhammad Baradej podle agentury Reuters po krvavých událostech rezignoval. Ve svém dopise adresovaném dočasnému prezidentovi napsal, že je obtížné dále odpovídat za rozhodnutí, s nimiž osobně nesouhlasí. Podle něj existovala jiná a poklidnější alternativa pro řešení krize.

Prozatímní egyptský premiér Házim Bibláví večer v televizním prohlášení řekl, že policie postupovala s "maximální zdrženlivostí". Rozhodnutí vyklidit tábory odpůrců vlády prý nebylo jednoduché. Prozatímní vláda podle něj usilovala o usmíření, ale čelila zastrašování a porušování zákonů.

"Bez bezpečnosti není politické stability," konstatoval Bibláví, jenž také slíbil, že jeho vláda usiluje o uspořádání voleb.

Prezident Alí Mansúr ve svém prohlášení uvedl, že uložil armádě, aby ve spolupráci s policií jednala tak, aby zajistila bezpečnost a pořádek, ochránila veřejný i soukromý majetek a životy občanů.

Zákaz nočního vycházení

"Sabotáže, útoky na veřejné i soukromé budovy, zabíjení a akce extremistických skupin ohrožují bezpečnost a pořádek," uvádí se v Mansúrově prohlášení dále.

Krátce na to pak vláda vyhlásila zákaz nočního vycházení. Podle státní televize bude platit v Káhiře a dvanácti dalších provinciích od deváté hodiny večer do šesté hodiny ranní. Kdo ho poruší, bude zatčen.

Mezi provinciemi, kterých se toto opatření týká, jsou ty, které byly nejrušnější – Alexandrie a Suez a dále provincie ležící jižně od Káhiry, v nichž má silnou pozici Muslimské bratrstvo. Výjimečný stav panoval za bývalého prezidenta Husního Mubaraka po 30 let.

Turisté by se měli vyhnout Káhiře, Suezu a Alexandrii. "Bezpečnostní situace v turistických letoviscích u Rudého moře je v současném období relativně klidná a pod kontrolou vládních složek," uvádí české ministerstvo zahraničí. To však návštěvníky vyzývá, aby nevycházeli z resortů. Turisté by se také měli vyhnout severní části Sinajského poloostrova včetně turistického letoviska Taba.

Úder na bratrstvo

Egyptské pořádkové síly začaly ve středu brzy ráno vyhánět protestující příznivce Muslimského bratrstva ze dvou táborů v Káhiře. Hlavní centrum střetů v tábořišti se nachází před mešitou Rábaa al-Adavíja na západě města.

Večer se podařilo demonstranty u mešity rozehnat, hlášeno je 61 mrtvých. Druhý menší tábor v káhirské čtvrti Nahda byl rozehnán dopoledne za cenu 21 obětí na životech. Střety jsou hlášeny i z Mínji a Asijútu jižně od metropole.

Ministerstvo vnitra popřelo, že policisté stříleli ostrou municí, ale svědci i novináři tvrdí, že byla použita. Egyptská televize vysílala záběry, z nichž bylo patrné, že na policisty přijíždějící ráno k tábořišti Nahda stříleli odstřelovači.

Komentář

Z demokratického vývoje v muslimských zemích se Západ raduje vždy jen do chvíle, než v nějakých z tamních voleb zvítězí islamistické strany. Potom je vždy mužem jeho volby a zachráncem některý z generálů, který volební výsledky anuluje a nastolí diktaturu jako řemen.

Celý text filosofa Stanislava Komárka ZDE

Objevují se protichůdné informace o počtu obětí zásahu. CNN uvádí prohlášení Muslimského bratrstva, podle kterého v prvních 40 minutách zásahu zahynulo nejméně 120 lidí. Později čísla z tábora islamistů uváděla 200 mrtvých a osm set zraněných.

Egyptské ministerstvo zdravotnictví potvrdilo 278 obětí, na 1400 zraněných a asi 500 zatčených. Podle ministerstva vnitra je 43 obětí také v řadách policistů.

Lidé se ale začali shromažďovat i na jiných místech v Káhiře, odkud jsou hlášeny další potyčky. Mursího stoupenci údajně zabili na jedné policejní stanici na káhirském předměstí čtyři policisty.

Mimo Káhiru jsou největší střety hlášeny z Fajjúmu, kde zemřelo 35 osob, a dále z Ismáílíje na severu země. Tam přišlo o život 15 lidí. Dalších pět mrtvých je hlášeno ze Suezu.

Smrt kameramana

Při násilnostech přišel o život i kameraman britské televizní stanice Sky News Mick Deane. Jednašedesátiletý reportér pro televizi pracoval 15 let, nejdříve ve Washingtonu, později v Jeruzalémě. Nyní byl součástí týmu vyslaného do Káhiry.

Podle Reuters vojáci proti demonstrantům použili střelné zbraně. Zpravodaj popsal, že viděl spoustu lidí zasažených do nohou. Bezpečnostní složky měly použít i slzný plyn a zápalné lahve.

"Nikdy jsem neviděl tolik krveprolití v případě, jak jsme v minulých týdnech viděli, pokojných demonstrací," informoval reportér CNN.

Demonstranti a přiznivci Muslimského bratrstva na sociální síti Twitter publikují šokující záběry zraněných a mrtvých ze střetů u mešity Rábaa. Autenticita snímků se v této situaci ovšem nedá ověřit.

Zásah proti demonstrantům u mešity Rábaa al-Adavíja:

Protesty v Káhiře

Příznivci Muslimského bratrstva odmítají postup armády, která 3. července Mursího přinutila odejít z úřadu a zadržela jej. Exprezidentovi přívrženci od té doby pořádají pravidelné protestní akce, kterými chtějí docílit návratu Mursího do funkce.

 

Při střetech a demonstracích pořádaných od začátku července přišlo o život na 250 lidí. Naposledy v úterý si potyčky vyžádaly jednoho mrtvého a 11 zraněných.

První mrtví jsou i mimo metropoli. Nejméně devět lidí zemřelo při středečním střetu stoupenců svrženého egyptského prezidenta Muhammada Mursího s policií jihozápadně od Káhiry.

Ve Fajjúmu, který leží jihozápadně od metropole, se Mursího příznivci vydali ke dvěma policejním stanicím a zapálili parkující automobily. Policisté proti nim zasáhli stejně jako proti skupině, která se vydala k úřadu guvernéra.

Při protestu stoupenců svrženého prezidenta Muhammada Mursího zemřelo pět lidí ve městě Suez.

Granáty se slzným plynem

Ministerstvo vnitra nařídilo zastavení železniční dopravy v celém Egyptě, aby se zabránilo rozšíření demonstrací mimo metropoli. Muslimské bratrstvo vyzvalo Mursího stoupence, aby vyrazili kvůli "masakru" na protestní pochod.

Policie při zásahu použila slzný plyn, nad tábory přelétaly helikoptéry. Zatímco granáty se slzným plynem dopadaly hlavně na větší z obou tábořišť u mešity na předměstí Nasr, do menšího postaveného na okraji areálu Káhirské univerzity už podle přímých záběrů televizí Al-Džazíra a Al-Arabíja vjely buldozery, které srovnávaly postavené stany se zemí.

I přes uzavření příjezdových komunikací k tábořišti u mešity Rábaa al-Adavíja podle záběrů státní televize proudily davy příznivců Muslimského bratrstva. Někteří se střetli s pořádkovými silami. CNN popisuje hlavní vstup do tábořiště u Rábaa jako válečnou zónu.

Televize spřízněná s Muslimským bratrstvem odvysílala výzvu, aby jeho příznivci přijeli k táborům auty a odváželi zraněné do nemocnice.

Muslimské bratrstvo tvrdí, že policie k útoku na improvizované kliniky v protestních táborech použila zápalné lahve.

Chaos se šíří i mimo Káhiru. Podle egyptské státní televize EgyNews příznivci Mursího obsadili několik kostelů v Suhagu, podpálili policejní auto nebo turistický autobus.

Z bezpečnostních důvodů byly uzavřeny egyptská burza i banky. Protože násilnosti byly hlášeny i z turistické destinace, jakou je Luxor, platí určitá omezení i pro turisty. České cestovní kanceláře například zrušily nebo posunuly zářijové i říjnové termíny poznávacích zájezdů.

"Pobytové zájezdy se neruší. Na září a říjen byly vypsány poznávací zájezdy do Egypta. U nich se termíny pravděpodobně změní, nebo budou zrušeny," uvedl místopředseda Asociace cestovních kanceláří České republiky Jan Papež.

V táborech protestující žili týdny

Podle prohlášení egyptského ministra vnitra pořádkové služby podnikly proti protestujícím "nezbytná opatření". Zdůraznil, že si nepřeje, aby byla prolita egyptská krev. Vnitro tvrdí, že podporovatelům bude umožněno odejít bez postihu. To se podle ministerstva ovšem netýká těch, které čeká trestní stíhání.

Z tábora na náměstí Nahda u Káhirské univerzity policisté evakuovali zahalené ženy s dětmi v náručí a s chirurgickými rouškami na obličeji. Po třech hodinách činnosti buldozerů jsou na místě tábora vidět už jen zbytky stanů.

Protestující na místě přespávali a žili po dobu šesti týdnů. Obchodníci zde prodávali vše od vody po plynové masky. S rodiči tu byly a demonstrovaly i jejich děti. Vláda je proto obviňuje, že je používají jako lidský štít. 

Kolona obrněných vozů pořádkových sil míří k táborům protestujících islamistů:

Zásah pořádkových sil v centrech Mursího podporovatelů byl očekáván už od konce ramadánu minulý týden. Obyvatelé táborů je proto opevnili pytli s pískem, pneumatikami a cihlami.

Zabraňte stupňování násilí, vyzývá EU

Znepokojení nad zprávami o úmrtí při středečním policejním zásahu proti demonstrantům v Egyptě vyjádřila Evropská unie.

"Zprávy o mrtvých a zraněných jsou krajně znepokojující. Násilí nepovede k řešení, vyzýváme egyptské úřady, aby postupovaly co nejzdrženlivěji," řekl mluvčí šéfky diplomacie EU Michael Mann.

Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle vyzval všechny politické složky v Egyptě, aby se vyvarovaly stupňování násilí. "Vyzýváme je, aby okamžitě zahájily dialog a vyjednávání a aby zabránily stupňování násilí," řekl ministr v Berlíně.

"Francie se vší rozhodností odsuzuje krvavé násilnosti v Egyptě a požaduje okamžité zastavení represí," prohlásil francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Šéf francouzské diplomacie rovněž vyzval OSN a své hlavní partnery k zaujetí mezinárodního stanoviska v tomto smyslu.

Použití síly proti demonstrantům se nelíbí ani Londýnu. "Odsuzuji použití síly k rozehnání manifestací a vyzývám bezpečnostní složky ke zdrženlivosti," prohlásil šéf britské diplomacie William Hague.

Bílý dům vyzval egyptské vedení, aby respektovalo základní lidská práva. Kritizoval jak násilí, tak i vyhlášení výjimečného stavu. Mluvčí Bílého domu Josh Earnest prohlásil, že násilnosti jsou v rozporu s tím, co slibovala dočasná vláda dosazená armádou po Mursího svržení. Připomněl Káhiře, že svět sleduje, co se tam děje, a doporučil jí zdrženlivost.

Egyptskou policii za útok proti členům bratrstva ostře kritizovaly i muslimské země, a to bez ohledu na to, zda v nich vládnou sunnitské nebo šíitské vlády.

Katar, podobně turecký prezident Abdullah Gül, policejní zásah označil za nepřijatelný. "To, co se děje v Egyptě nelze v žádném případě přijmout," řekl Gül v Ankaře a také vyzval všechny ke klidu. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan hovořil o "závažném zločinu", jehož se podle něj dopustila policie. Situaci by prý měla řešit Rada bezpečnosti OSN a Liga arabských států.

Dokonce i Írán, jenž s Egyptem od roku 1979 neudržuje oficiální styky, poukázal na možné "vážné a nebezpečné důsledky" zásahu bezpečnostních sil, odsoudil krveprolití a vyzval všechny k umírněnosti a okamžitému zastavení násilí.

Před cestou do Egypta varovaly turisty Německo a Velká Británie. "Vzhledem k pokračujícím nepokojům a politickému neklidu doporučujeme podnikat jen ty nejnezbytnější cesty po Egyptě," uvádí britské ministerstvo. Bezpečná jsou podle něj jen letoviska na jihu Sinajského poloostrova a na pobřeží Rudého moře.

Německé ministerstvo zahraničí nedoporučuje cesty do delty Nilu, na Sinajský poloostrov a k hranicí Egypta s Libyí. Nebezpečná je podle ministerstva i situace v Káhiře, Luxoru, Asuánu a na Nilu. V turistických letoviscích při Rudém moři je klid, ale situace po celém Egyptě je nepředvídatelná.