Al-Káida kritizuje zacházení s vězni na Guantánamu a slibuje jejich osvobození

Šéf teroristické sítě Al-Káida Ajmán Zavahrí ostře napadl zacházení s vězni držícími protestní hladovku na americké základně Guantánamo.

V audiozáznamu, který se objevil na internetu, řekl, že jeho organizace nebude litovat žádné námahy k jejich osvobození.

V poselství mimo jiné jmenuje i vězněnou pákistánskou neuroložku Áfíu Siddíkíovou, zmiňovanou nedávno v souvislosti s případem dvou Češek unesených v Pákistánu.

Zavahrí se v nahraném prohlášení dále vyjádřil i k zapojení šíitského hnutí Hizballáh do konfliktu v Sýrii. Podle agentury Reuters ho označil za pokus prosadit nadvládu Íránu v této zemi.

Odporná tvář Ameriky

"Protestní hladovka našich bratří na Guantánamu demaskuje pravou odpornou tvář Ameriky," říká Zavahrí v audionahrávce umístěné na islamistickém webu, jejíž pravost nemohla být ověřena.

"Přísaháme před bohem, že nebudeme hledět na žádnou námahu a učiníme všechno pro osvobození všech našich vězňů v čele s Umarem Abdar Rahmánem, Áfíou Siddíkíovou, Chálidem Šajchem Muhammadem a také každého utlačovaného muslima kdekoliv...," jmenoval Zavahrí prominentní islamistické radikály zadržované Spojenými státy.

Zavahrí nijak neupřesnil, co hodlá Al-Káida pro osvobození vězňů udělat. V minulosti ale radikálové unášeli občany západních států, které se pak snažili vyměnit za uvězněné spolubojovníky.

Za propuštění pákistánské neuroložky Siddíkíové se na videu, které se koncem června objevilo na sociální síti Facebook, přimlouvají dvě české dívky unesené v březnu v Pákistánu.

Siddíkíová je v USA považována za hrozbu pro jejich národní bezpečnost. V roce 2008 ji zadrželi policisté na východě Afghánistánu a našli u ní návody na výrobu bomb a poznámky o "útocích s množstvím obětí". Při následném výslechu napadla Pákistánka několik amerických důstojníků, které se pokusila zabít, za to byla roku 2010 americkým soudem odsouzena k 86 letům vězení.

Podle jedné z informací na internetové encyklopedii Wikipedie je Siddíkíová držena ve Federálním zdravotnickém centru (FMC) věznice Carswell v texaském Fort Worthu. To je určeno pro vězeňkyně, které potřebují zvláštní zdravotnickou nebo psychiatrickou péči.

V těchto dnech se Al-Káida přihlásila také k odpovědnosti za přepadení dvou věznic v Iráku z minulého týdne. Při těchto operacích podle jejího tvrzení bylo osvobozeno přes 500 vězňů.

Na Guantánamu zůstává 166 mužů

Věznicí na Guantánamu prošlo od začátku tohoto století 775 cizinců podezřelých z terorismu, z nichž drtivá většina nebyla nikdy obviněna a roky neměla ani přístup k právníkům. Pod tlakem veřejnosti a některých vlád urychlily USA v roce 2007 výslechy a většinu zadržených propustily, nebo předaly justici.

Nyní na Guantánamu zůstává 166 mužů. Washington považuje 46 z nich za příliš nebezpečné, než aby byli propuštěni, ale pro nedostatek důkazů je nemůže soudit. Letos v červnu byla americká vláda soudní cestou donucena poprvé odhalit jména a státní občanství 46 cizinců, které tam Spojené státy drží a kterým hrozí trvalé uvěznění bez soudu.

Na seznamu osob, jimž tak podle médií hrozí nekonečné uvěznění, je 26 Jemenců, deset Afghánců, tři muži ze Saúdské Arábie, dva z Kuvajtu, dva z Libye a po jednom z Keni, Maroka a Somálska.

Z ostatních vězňů na Guantánamu je možné jich poslat 86 podle amerického ministerstva obrany do jiných zemí, protože nepředstavují zvláštní hrozbu. Zbylým 34 zadržovaným hrozí stíhání před americkým vojenským či civilním soudem.

Mezi nimi je i pětice islámských radikálů - Pákistánci Chálid Šajch Muhammad, jeho synovec Alí Abdal Azíz, Jemenci Ramzí bin Šibh a Valíd Attaš a Mustafá Ahmad Havsáví ze Saúdské Arábie - obviněných ze zosnování teroristických útoků na USA z 11. září 2001.