Obama zřejmě navrhne zmenšit jaderné arzenály USA a Ruska o třetinu

Americký prezident Barack Obama ve svém projevu v Berlíně prý navrhne omezit americký a ruský arzenál strategických jaderných zbraní o třetinu. Uvedly to tiskové agentury a list New York Times s odvoláním na nejmenované americké představitele. Obama prý také oznámí, že ještě před koncem svého druhého funkčního období svolá do USA summit o jaderné bezpečnosti.

Před třemi lety, v dubnu 2010, podepsal Obama v Praze s tehdejším ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem odzbrojovací dohodu zvanou START. Ta počítá s limitem 1550 jaderných hlavic k roku 2018. Z Obamova okolí již dříve zaznívalo, že by si prezident přál tento počet snížit na téměř tisíc hlavic. To by podle New York Times odpovídalo chystané výzvě k omezení strategického jaderného arzenálu o třetinu.

Kromě ní americký prezident podle listu oznámí, že chce se spojenci ze Severoatlantické aliance připravit návrhy na výrazné omezení množství taktických jaderných zbraní, které dohoda START neřeší. Moskva, která má mnohem více těchto zbraní než USA a evropské státy, to ale doposud rozhodně odmítala - i z obav, aby se nedostaly do rukou teroristických skupin, připomněl New York Times.

"Prezident také oznámí cíl omezit americké a ruské taktické jaderné zbraně v Evropě a vyzve spojence v NATO, aby pracovali na návrzích, které by mohly být projednány s Ruskem k dosažení tohoto cíle," potvrdil to agentuře Reuters nejmenovaný vysoký činitel prezidentovy administrativy.

"Bude to způsob, jak naznačit, o čem bude Obamova agenda ve zbytku jeho druhého funkčního období," cituje New York Times svůj zdroj z okolí Obamy.

Důležitý projev v Berlíně

Pozorovatelé od prezidentovy řeči u berlínské Braniborské brány očekávají zásadní zahraničněpolitický projev. Podle stanice BBC vyzve Obama Západ k tomu, aby se více angažoval v důležitých globálních otázkách. Mluvit by měl také o prosazování demokracie, ukončování konfliktů a o boji s klimatickými změnami.

Vzhledem k tomu, že šéf Bílého domu přijel do německé metropole krátce před 50. výročím slavného berlínského projevu amerického prezidenta Johna Kennedyho, očekávají Němci, že se také pokusí navázat na odkaz svého předchůdce a ujistí o pevných vazbách mezi USA a Evropou. Podle televize N24 bude chtít pronést větu, kterou by vstoupil do dějin podobně jako Kennedy svým zvoláním v roce 1963: "Já jsem Berlíňan!"

Obama se má dnes při své první oficiální návštěvě Berlína od nástupu do funkce setkat s německým protějškem Joachimem Gauckem a jednat s kancléřkou Angelou Merkelovou. Po odpoledním projevu u Braniborské brány pro něj bude připravena slavnostní večeře s berlínském zámku Charlottenburg, po níž šéf Bílého domu s rodinou odletí do vlasti.

Na světě je nyní asi 4200 jaderných hlavic v operativním stavu

Více než dvě dekády po konci studené války disponují všechny jaderné mocnosti světa zhruba 17 000 kusů jaderných hlavic, z nichž ale jen asi 4200 je v operativním stavu, tedy připravených k použití. Zbytek jsou většinou hlavice připravené k rozmontování podle dohod USA a Ruska o snížení stavu jejich strategických jaderných zbraní.

Přesný počet jaderných zbraní v jednotlivých zemích není znám, jelikož je předmětem nejvyššího utajení. Přes značné snížení v posledních letech se ale všechny jaderné mocnosti dále snaží své zbývající jaderné zbraně modernizovat a vylepšovat.

Jadernými zbraněmi zřejmě disponuje i Izrael, který to sice nikdy oficiálně nepřiznal, ale ani nedementoval. Jaderné zbraně měly v minulosti i další země, například státy bývalého Sovětského svazu, které je vrátily Rusku, nebo JAR, která se v roce 1993 stala první zemí, jež všechny své jaderné zbraně zlikvidovala.

Odhadované počty jaderných hlavic ve světě:

Země: počet hlavic v operativním stavu / celkový počet hlavic / první jaderný test

Rusko: 1800 / 8500 / 1949

USA: 1950 / 7700 / 1945

Francie: 290 / 300 / 1960

Čína: zřejmě žádné / 250 / 1964

Británie: 160 / 225 / 1952

Pákistán: zřejmě žádné / 110 / 1998

Indie: zřejmě žádné / 100 / 1974

KLDR: zřejmě žádné / méně než 10 / 2006