Bulharské volby vyhrál Bojko Borisov. V únoru odstupoval po protestech namířených i proti ČEZ

Nedělní parlamentní volby v Bulharsku vyhrála pravicová strana GERB expremiéra Bojka Borisova, která získala bezmála 31 procent hlasů. Druhá skončila koalice vedená socialisty, kterou podpořilo 27 procent hlasujících. Po sečtení 96 procent hlasů to v pondělí oznámila ústřední volební komise, podle jejíchž údajů se do parlamentu dostaly jen čtyři strany.

Všeobecná nespokojenost s politickou situací v zemi i se skandály provázejícími předvolební kampaň se odrazila v nízké účasti. Vybrat poslance zákonodárného sboru přišlo jen 53 procent voličů, což je podle agentury Reuters vůbec nejméně od pádu komunismu v roce 1989.

Nelehká povolební jednání

Vítězství strany Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) předpovídaly už nedělní odhady výsledků. Zemi tedy podle všeho čekají nelehká povolební vyjednávání, protože ani jedna z velkých stran nebude mít v zákonodárném sboru většinu. Odborníci navíc vyjadřují obavy z další politické krize, protože Borisovova formace víceméně nemá s kým uzavřít koalici. Je podle nich dokonce možné, že bude třeba už v září uspořádat další volby.

Čtyřprocentní limit pro vstup do jednokomorové sněmovny překročily GERB s 30,71 procenta hlasů, Koalice pro Bulharsko vedená Bulharskou socialistickou stranou (BSP) s 27,02 procenta hlasů, Hnutí za práva a svobody (DPS), jež zastupuje tureckou menšinu, s 10,59 procenta hlasů a nacionalistické hnutí Ataka s 7,38 procenta hlasů.

Ataka již oznámila, že neposkytne Borisovovi tichou podporu k vytvoření menšinové vlády, jak to učinila po volbách před čtyřmi roky. Možnost spolupráce středopravé formace se socialisty či DPS je podle pozorovatelů také málo pravděpodobná.

Předčasné volby se konaly po únorové demisi Borisovovy vlády, která následovala po masivních protivládních demonstracích. Vyvolaly je vysoké životní náklady a účty za elektřinu od distribučních společností, včetně českých firem ČEZ a Energo-Pro.

Bulhaři bouřlivě projevovali svoji nespokojenost nejen s drahotou, ale i s politickými skandály, korupcí a vysokou nezaměstnaností. Ze 7,3 milionu obyvatel jich žije 1,5 milionu pod hranicí chudoby. Průměrná penze činí v přepočtu 3500 korun a průměrný plat 10 700 korun, což je méně než polovina průměru Evropské unie.

K tomu všemu předvolební kampaň provázela velká aféra kolem ilegálních odposlechů čelných politiků, včetně prezidenta Rosena Plevnelieva. Údajně je nařizoval bývalý ministr vnitra Borisovovy vlády Cvetan Cvetanov, který byl nyní volebním lídrem GERB. Vypovídat na prokuratuře musel kvůli skandálu i sám Borisov.

Po ohlášení výsledků voleb se jindy výřečný expremiér držel zpátky a jeho strana nepořádá žádné velkolepé oslavy vítězství.