Film Argo není technicky ani umělecky hodnotný, tvrdí Írán. Oscara považuje za politickou hru

Udělení filmové ceny Oscar politickému thrilleru Argo a účast první dámy USA na předávacím ceremoniálu v Los Angeles popudily Írán. Podle Teheránu bylo ocenění snímku o záchraně amerických rukojmí v Íránu politicky motivované.

Politickou dimenzi prestižního filmového ocenění podle íránských agentur Mehr a Fars ještě zvýraznila účast Michelle Obamové, která vítěze v kategorii nejlepší film ohlásila v přímém vstupu z Bílého domu.

Vystoupení Obamové tak prý vyvolává otázku, proč se manželka amerického prezidenta objevila právě tehdy, když "je oceněn protiíránský film".

Thriller Argo režiséra Bena Afflecka podle skutečné události z konce 70. let minulého století líčí snahu Ústřední zpravodajské služby (CIA) dostat z Íránu americké diplomaty v přestrojení za filmový štáb.

Írán již dříve vyjádřil podezření, že nominování snímku v sedmi oscarových kategoriích mělo politické důvody. Íránský ministr kultury Mohammad Hosejní agentuře DPA řekl, že snímek si filmové ocenění nezaslouží po technické, ale ani po umělecké stránce. Írán prý připravuje vlastní film, který bude události před 33 lety vyprávět z íránské perspektivy.

"Argo útočí na kulturu i civilizaci Íránu"

Agentura AP napsala, že Argo, který íránská státní televize odsoudila jako "reklamu na CIA", nepromítalo žádné íránské kino. Film je však dostupný na pirátských DVD a v zemi vyvolává protichůdné reakce.

Podle členky teheránské městské rady, která byla mezi studenty okupujícími tehdy americké velvyslanectví a vystupovala jako jejich mluvčí, snímek přehnaně líčí násilí uvnitř davu, jenž v listopadu 1979 na pozemek ambasády vtrhl a který prý tvořili hlavně studenti. Jiné zprávy ale naznačují, že na krizi se tehdy úzce podíleli i členové íránských revolučních gard.

Podle reformního deníku Hamšahrí snímek Argo sice útočí na "kulturu a civilizaci Íránu", Íránci však prý mohou vidět odlišný pohled na události, které vedly ke zhroucení vztahů mezi Teheránem a Washingtonem.

Americkou ambasádu v Teheránu v roce 1979 obsadila skupina íránských radikálních studentů, údajně z organizace Muslimští studenti-imámovi následovníci. Za propuštění asi 60 diplomatů a 40 zaměstnanců mise mimo jiné požadovali vydání šáha, léčícího se v USA. Rukojmí byli propuštěni až po 444 dnech v roce 1981. Spojené státy do této doby považují Írán za vývozce světového terorismu. Argo vypráví o záchraně šesti Američanů, kteří se v době krize s rukojmími skrývali u kanadského velvyslance.