Řecký poslanec se postavil proti novým škrtům. Premiér ho chce vyškrtnout ze strany

Proti novým úsporným opatřením řecké vlády, která mají zajistit přísun další zahraniční finanční pomoci, se vzbouřil první poslanec vládního tábora. Premiér a předseda Nové demokracie (ND) Antonis Samaras nařídil jeho okamžité vyškrtnutí z poslaneckého klubu konzervativců. Oznámili to dnes podle agentury AFP činitelé ND.

Vyloučení Nikose Stavrogiannise z klubu ND následovalo poté, co v rozhlase prohlásil, že nebude hlasovat pro opatření, která "uvrhávají do bídy ty nejslabší, ochuzují střední vrstvy a jsou bez perspektivy".

Samaras tak podle AFP dává najevo, že ve svých řadách nebude tolerovat sebemenší vzpouru. Disciplinární komise ND má rovněž projednat, zda Stavrogiannise rovnou nevyloučí i ze strany.

Největší pravicová strana tak má v 300členném parlamentu nyní podporu 127 poslanců. Spolu s koaličními spojenci z řad socialistů (PASOK), kteří jsou zastoupeni 33 zákonodárci, a Demokratické levice (DIMAR), jež má 17 členů parlamentu, mají konzervativci stále drtivou většinu.

DIMAR dal ale v předchozích týdnech najevo, že nepodpoří například další snížení minimální mzdy a další propouštění státních zaměstnanců. To bylo doposud ale kamenem úrazu ve vyjednávání se zástupci věřitelů, kteří tlačí hlavně na velké propouštění ze státních služeb.

Nový balíček opatření má v letech 2013 až 2015 zemi ušetřit 13,5 miliard eur. Podle serveru listu To Vima se budou opět snižovat důchody, a to o dvě procenta až 12 procent, některé mzdy o dvě procenta až - v případě soudců - 35 procent a zruší se prémie za svátky a na dovolené.

Věk pro odchod do důchodu se v průměru zvedne o dva roky, zachová se nicméně podmínka 40 odpracovaných let.

Pět penzistů - jeden nový zaměstnanec

Stavy státních zaměstnanců se mají snižovat přirozeným úbytkem, tedy s odchody do důchodu, kdy za každých pět odcházejících nastoupí pouze jeden zaměstnanec. Zavádějí se také povinná majetková přiznání, která mají zabránit daňovým únikům.

Atény netrpělivě čekají na dalších 31,5 miliardy eur (780 miliard Kč) z mezinárodní úvěrové pomoci, které mají být vyplaceny v listopadu. Bez těchto peněz by řecká vláda mohla být nucena vyhlásit státní bankrot.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc své partnery v Evropské unii a MMF. Dosavadní škrty však zemi z hospodářského propadu, který trvá již pět let, zatím nedostaly.