Švýcarsko už imigranty z východní Evropy nechce. Odteď ročně přijme jen dva tisíce zájemců

Švýcarsko omezuje přistěhovalectví z osmi východoevropských členských zemí EU. Od prvního května dostanou ročně povolení k pobytu v této alpské zemi jen asi dvě tisícovky zájemců z Česka, Polska, Slovenska, Maďarska, Slovinska, Litvy, Lotyšska a Estonska.

Evropská unie rozhodnutí Bernu kritizovala a označila to za narušení volného pohybu osob. Politování nad "selektivními kvótami" vyslovila také česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová.

"Toto opatření považuji za porušení dohody o volném pohybu osob," prohlásila v reakci na rozhodnutí švýcarské vlády šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová. Dodala, že úmluvy mezi Bernem a Bruselem nemají činit rozdíly mezi jednotlivými unijními občany.

Ashtonová rovněž nepovažuje švýcarské opatření hospodářsky a ani s ohledem na situaci na pracovním trhu za odůvodněné.

"Lituji rozhodnutí Spolkové rady Švýcarské konfederace stanovit selektivní kvóty na volný pohyb občanů z některých členských států EU. Volný pohyb osob jednoznačně prospívá ekonomikám jak hostitelských zemí, tak zemí původu migrujících pracovníků," uvedla Vicenová v tiskovém prohlášení.

Velvyslankyně je přesvědčena, že v době současných ekonomických problémů je správným krokem k oživení ekonomického růstu otvírání trhů a ne jejich uzavírání a protekcionismus.

Švýcarsko kritiku odmítá a své rozhodnuté obhajuje příslušným unijním nařízením, podle kterého může být mobilita osob v EU omezena, pokud v určitém roce přesáhne počet žádostí o povolení k pobytu nejméně o deset procent průměr za předchozí tři roky.

Do Švýcarska, které je členem takzvaného schengenského prostoru volného pohybu, jezdí za prací řada unijních občanů. Zaměstnání zde hledají i obyvatelé nových zemí EU.

Od prvního května loňského roku, kdy se Švýcarsko zcela připojilo k volnému pohybu osob, vydaly podle vlády místní úřady unijním občanům asi 6000 povolení k pobytu. Průměr za předchozí tři roky činil 2075 povolení. Bern proto tvrdí, že má právo takzvanou ventilovou klauzuli využít.

Bezpečnostní doložka

"Uplatněním této bezpečnostní doložky (smluv s EU), chce Spolková rada použít jednu z možností, které má k dispozici, aby regulovala přistěhovalectví do Švýcarska," uvedl Bern v prohlášení.

Vláda sice tvrdí, že 1,1 milionu unijních občanů, kteří žijí či pracují v osmimilionovém Švýcarsku, je přínosem pro ekonomiku státu, zároveň ale upozornila na rostoucí imigraci. Ta prý vyvolává obavy z integračních problémů a z dodržování nařízeného minimálního platu a dalších pracovních podmínek. Panují totiž obavy, že obyvatelé chudších zemí EU jsou ochotni pracovat za nižší plat, a připravit tak o místo Švýcary.

Švýcarsko, které si podle Reuters i v dobách hospodářské krize udrželo úroveň nezaměstnanosti na třech procentech, v posledních letech zažívá příliv pracovních migrantů z unie.

Pravicově-populistická Švýcarská lidová strana (SVP) označila imigraci za důvod zvyšování nájmů, přeplněnou hromadnou dopravu a úpadek kulturních hodnot. SVP proto chce zakotvit do ústavy roční kvóty pro přistěhovalectví. Straně se podařilo získat dostatek podpisů, které umožní, aby o věci rozhodli Švýcaři v referendu.