Při pondělních protestech v Sýrii zemřelo 95 lidí. OSN jedná o sankcích i zbrojním embargu

Demonstrace proti syrskému vůdci přerostly v násilné střety. Jen za pondělí při nich zemřelo 95 lidí, včetně 55 civilistů. Nejvíce Syřanů zahynulo ve městě Homs, při srážkách bylo usmrceno čtyřicet lidí.

Dalších devět obyvatel zemřelo v jihosyrském Dará, pět na neklidném předměstí Damašku a jeden v Idlibu na severozápadě země.

Vedle civilních obyvatel údajně přišlo o život také deset povstaleckých vojáků, šest členů bezpečnostních sil a 25 členů syrské armády, píše agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro monitorování lidských práv (OSDH).

Demonstrace proti prezidentovi Bašárovi Asadovi spojené s násilnostmi v Sýrii pokračují už jedenáctým měsícem. Od loňského března při nich přišlo o život více než 5500 lidí.

Přesné počty obětí ale nemohou být ověřeny. Sýrie na své území zahraniční média nepouští, nebo jejich pohyb výrazně omezuje, připomíná server BBC News.

Jak k nepokojům podotýká syrský ministr zahraničí, Sýrie "politiku chaosu porazí". "Litujeme, že zprávy přicházejí stále jen ze zemí, které jsou zvyklé dělat si z Blízkého východu místo pro své bláznovství a neúspěšné experimenty," dodal podle agentury Saná.

Situaci bude ještě v úterý řešit Rada bezpečnosti OSN, jejíž členové usilují o přijetí rezoluce proti Sýrii. Ta by měla obsahovat požadavek vůči samotnému Asadovi, aby se vzdal moci a aby v zemi začaly slibované politické reformy.

Plán Ligy arabských států, která o víkendu přerušila kvůli násilí svou pozorovatelskou misi v Sýrii, požaduje, aby Asad předal svou moc do rukou zástupce, který by pak mohl sestavil vládu národní jednoty.

Rusku se nelíbí zbrojní embargo

Může přitom počítat s podporou Spojených států, Velké Británie i Francie. Státy společně chtějí přimět Rusko, aby se přidalo na jejich stranu. Moskva, i když překvapila svou výzvou syrské vládě, aby zastavila násilnosti, totiž stále hrozí, že v případě rezoluce využije právo veta.

Podle ruských představitelů není dohoda "vyvážená" a ponechává zahraničním vůdcům prostor pro zásah do vnitřních záležitostí Sýrie. Navíc se jí nelíbí možnost uvalení zbrojního embarga, které by rezoluce obsahovala.

Rusko patří k hlavním dodavatelům zbraní do celého světa, včetně Sýrie, která od něj chce v současnosti koupit 36 cvičných bojových letounů Jak-130. Podle zpráv z minulého týdne ruská strana začne stroje Damašku dodávat ihned po té, co z domluvených 550 milionů dolarů (téměř 11 miliard dolarů) obdrží zálohu.

Na americkou kritiku kvůli dodávce ruských zbraní, které mají nahradit československá letadla L-39 Albatros, ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že neporušuje žádné mezinárodní dohody a nemá se tedy prý za co omlouvat.