Bašár Asad povolil vznik politických stran. Nesmí být ale náboženské a "nesyrské"

Syrský prezident Bašár Asad vydal dekret o zavedení pluralitního systému, oznámila v Damašku syrská státní agentura SANA. Opozice to přijala chladně, reakce ze zahraničí jsou smíšené.

Nepotvrzené zprávy z terénu hovořily o dalších mrtvých při středečních zásazích armády proti demonstrantům požadujícím politické reformy, případně i Asadův odchod.

Evropská unie se ve čtvrtek na úrovni velvyslanců dohodla, že protisyrské sankce budou znovu posíleny. Neměly by se prý ale týkat ropného průmyslu a bank, přičemž podle syrské opozice by právě to byla cesta, jak vládě ztížit financování represí.

Nový Asadův výnos stanoví podmínky, za nichž mohou působit politické strany vedle Socialistické strany arabské obrody (Baas), která monopolně ovládá syrskou politickou scénu od převratu v roce 1963. Ústavou z března 1973 byla strana Baas povýšena na "vedoucí sílu" v zemi.

Nové politické strany musejí podle dekretu respektovat Všeobecnou deklaraci lidských práv a nesmějí být náboženské a "nesyrské". Nesmějí mít vojenské nebo polovojenské složky a jejich zásady, cíle a způsoby financování musejí být plně transparentní.

Syrská vláda 24. července schválila zákon, který vznik nových politických stran formálně umožňuje. Opozice ale zákon označila za "papírovou demonstraci ochoty zavést politický pluralismus". Zákon podléhá schválení parlamentu. Prezidentský dekret na rozdíl od zákona může nabýt okamžité účinnosti.

Opozice na dekret reagovala chladně. Šéf Syrského střediska právnických studií Anvar Buní, a zároveň člen opozice, ho označil za "kosmetickou operaci, která je zaměřena na domácí a zahraniční veřejné mínění". Zároveň ale "nijak neodpovídá požadavkům společnosti".

Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé v první reakci označil Asadův dekret za "bezmála provokaci" s přihlédnutím ke krvavým represím proti obyvatelstvu.

Ministryně zahraničí EU Catherine Ashtonová ale řekla, že jde o krok správným směrem, ovšem za předpokladu, že se reformy opravdu uskuteční. K reformám Asada vyzval už také ruský prezident Dmitrij Medveděv. Řekl, že pokud se Asad nedá touto cestou, čeká ho "smutný osud".

Sankce rozšířily i USA. Počtvrté

Ve čtvrtek se k situaci v Sýrii vyjádřil i německý ministr zahraničí Guido Westerwelle. Jeho země prý bude v OSN naléhat na okamžité jmenování zvláštního vyslance pro Sýrii a jeho vyslání do této země.

Sankce vůči Sýrii rozšířily i Spojené státy. Nově se budou vztahovat na prominentního syrského obchodníka a člena parlamentu, kteří mají úzké kontakty s Asadem a jeho bratrem. Podle agentury Reuters jde již o čtvrté rozšíření sankcí vůči Sýrii ze strany USA od začátku demonstrací proti Asadově vládě.

Protesty opozice se v nynějším období muslimského postního měsíce ramadánu přesouvají do doby po večerních modlitbách pořádají demonstrace proti režimu.

Podle televize Al-Džazíra policie v noci na čtvrtek střelbou potlačila protesty v Damašku a ve druhém největším syrském městě Halab (dříve Aleppo) na severu země. Podle AFP bylo ve středu večer v Damašku a na několika dalších místech údajně zabito nejméně sedm lidí. Agentury citovaly i jednoho svědka, který tvrdil, že v Hamá bylo ve středu zabito asi 30 lidí.

Arabská média spekulují, že po středečních bojích se armádním jednotkám zřejmě podařilo po čtyřech dnech prolomit odpor opozice. Vojáci znovu zaútočili v den, kdy probíhal proces s bývalým egyptským prezidentem Husním Mubárakem, prý aby využili pozornosti světa směrem k Egyptu a mohli takřka "nepozorovaně" bojovat.

Vojáci nyní hlídkují v centru města, kam byla přerušena dodávka elektřiny, nefunguje telefonické spojení, mobilní sítě ani pevný internet. Město opustily tisíce lidí. Oficiální syrská propaganda dál označuje ozbrojené srážky za projev osudového soupeření s terorismem.