Syrský prezident pochválil armádu. EU na útok proti civilistům reagovala sankcemi

Syrský prezident Bašár Asad označil za "pýchu národa" jednotky syrské armády, které v posledních týdnech a měsících za cenu stovek obětí krvavě potlačují povstání proti režimu v několika syrských městech.

Akce vojáků naopak tvrdě kritizovalo Německo a Británie a překvapivě důrazně i Rusko. Evropská unie rozšířila počet syrských činitelů vystavených sankcím o dalších pět.

"Zdravím všechny vojáky a blahopřeji jim při příležitosti 66. výročí vzniku syrské arabské armády, která chrání a bude i v budoucnu chránit zemi před agresí," prohlásil Asad ve slavnostním projevu, který pronesl v první den měsíce ramadánu při příležitosti 66. výročí vzniku syrské armády.

"Jsem si absolutně jist, že díky národní jednotě našeho lidu jsme schopni zvládnout toto nové spiknutí, které má zničit Sýrii a rozdělit celou oblast na malé, vzájemně soupeřící státy," řekl Asad. "Jsme nyní ještě pevněji odhodláni pokračovat v naší politice reforem, kterou nic nezastaví," dodal.

Právě příchod muslimského postního měsíce je podle západních diplomatů příčinou zesílených operací armády, která se v období svátečních dnů obává aktivizace odporu obyvatelstva. Zatím posledním místem útoku vládních sil proti opozici bylo v neděli sedmsettisícové město Hamá, kde při mohutném tankovém útoku zahynulo podle neúplných odhadů kolem stovky lidí.

Podle syrských aktivistů ostřelování města pokračovalo i v pondělí. Přes noc zaznívala z centra Hamá jen sporadická střelba, ale po sedmé hodině ranní začali vojáci opět pálit z tanků. Nepotvrzené zprávy z obsazeného města hovoří o dvou obětech dnešního ostřelování. Intenzivní střelbu hlásí opozice i z města Dajr az-Zauru na východě země, kde boje neustaly ani v noci.

Zákaz vstupu do EU

Akce syrské armády v Hamá vyvolala značný odpor v západních metropolích i na půdě OSN. Evropská unie oznámila, že rozšiřuje sankce proti Sýrii, jež zahrnují zmrazení majetku syrských politiků a vojenských velitelů včetně Bašára Asada a zákaz jejich cestování do Evropské unie. Dosavadní seznam třiceti osob, na které se sankce vztahují, byl dnešním rozhodnutím rozšířen o dalších pět.

Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová v komentáři k rozšíření sankcí řekla, že útok proti městu Hamá a dalším civilním cílům dokazuje neochotu syrského vedení k jakýmkoli reformám, o něž syrský lid usiluje. "Pokud půjde syrské vedení dál touto cestou, budou další podobné kroky následovat," řekla Ashtonová.

Vyzvala zároveň Radu bezpečnosti OSN, aby napomohla okamžitému ukončení násilností v Sýrii. "Je na čase, aby Rada bezpečnost zaujala jasný postoj tváří v tváří pokračujícímu násilí," upozornila unijní komisařka.

Vyhlídky na takový postoj dosud komplikovalo stanovisko Ruska, Číny a některých nestálých členů Rady bezpečnosti ze zemí třetího světa. Jejich obavy, že případná rezoluce by mohla po libyjském vzoru odstartovat vojenskou operaci NATO, se dnes snažil rozptýlit britský ministr zahraničí William Hague. Vyslovil se pro nekompromisně formulovanou rezoluci, ale vojenský zásah vyloučil.

Do sankcí by se mohly zapojit i arabské země

"Nejde ani o vzdálenou možnost," komentoval Hague pro rozhlasovou stanici BBC spekulace o vojenském zásahu. Navrhl rovněž, aby se do protisyrských sankcí zapojily nejen západní státy, ale i arabské země "včetně regionálních mocností, jako je Turecko".

K ukončení násilností Asada vyzvala i německá kancléřka Angela Merkelová. "Kancléřka co nejostřeji odsuzuje vojenské akce syrské vlády proti vlastnímu civilnímu obyvatelstvu," řekl v Berlíně novinářům vládní mluvčí Christoph Steegmans. "Výslovně vyzývá prezidenta Asada, aby bezodkladně ukončil násilí namířené proti vlastnímu lidu," dodal.

Znepokojení nad krveprolitím v Hamá zaznělo i z Ruska. "Moskva je vážně znepokojena informacemi o mnoha lidských obětech," uvedlo v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí. "Použití síly proti civilistům a představitelům státní správy je nepřijatelné a musí skončit," uvádí se v dokumentu, který vládu i opozici vyzývá k ukončení "provokací a represí".