USA se chystají na možné islamistické vlády. Neměli bychom se bát, tvrdí

Spojené státy se připravují na možnost, že současné nepokoje v arabském světě vyústí ve vznik islamistických režimů. Administrativa prezidenta Baracka Obamy se přitom snaží podrobně poznat rozdíly mezi jednotlivými hnutími v regionu, která prosazují zavedení islámského práva. Na základě těchto poznatků pak chce formulovat svou politiku vůči regionu, napsal v pátek deník The Washington Post.

Lidové nepokoje nedávno svrhly vládu v Tunisku a v Egyptě. V současnosti pak poutá světovou pozornost zejména boj povstalců proti libyjskému diktátoru Muammaru Kaddáfímu. Silné pnutí je ale znát v jiných částech arabského světa, například v Jemenu či v Bahrajnu.

"Neměli bychom se bát islámu v politice těchto zemí," řekl washingtonskému listu vysoce postavený činitel americké administrativy. "Bude záležet na chování politických stran a vlád, ne na jejich vztahu k islámu," dodal.

Od brutality Talibanu po umírněnou vládu

Islamistické vlády totiž podle The Washington Postu mají různé podoby - od primitivní brutality Talibanu v Afghánistánu po umírněnou vládu Strany práce a spravedlnosti, která má islamistické kořeny, v tureckém převážně sekulárním politickém systému.

Žádný z dosavadních převratů v arabských zemích sice nebyl otevřeně islamistický, nicméně nábožensky orientované síly jsou v nich na vzestupu. Vlivný jemenský duchovní tento týden například vyzval, aby tamní režim prezidenta Alího Abdalláha Sáliha podporovaný Američany vystřídala islamistická vláda. V Egyptě pak má islamistický teoretik přední roli při tvorbě ústavních změn po nedávném pádu prezidenta Husního Mubaraka, napsal The Washington Post.

Zároveň upozornil, že někteří američtí zpravodajci, izraelští diplomaté a republikáni se obávají Obamovy ochoty přijmout islamistická hnutí. Americká administrativa prý nebere v úvahu metodický přístup, se kterým podobná hnutí postupně přeměňují sekulární země na islámské státy stavící se proti USA.

Upozorňují přitom, že například hnutí Hizballáh v Libanonu i Hamás v Palestině vyhrála v demokratických volbách a mají velký vliv. Žádné se ale nezřeklo násilí jako nástroje politického boje. Obě také popírají právo Izraele na existenci. V Turecku je pak islamistické hnutí umírněné jenom díky silné armádě a soudnímu systému. V Egyptě a v Tunisku ale takové pojistky nejsou.

Americká zahraniční politika dosud v regionu balancovala mezi podporou demokracie a stability. Zatímco v minulosti usilovala o přízeň tamních diktátorů kvůli soupeření se Sovětským svazem, v posledních letech v nich viděla hráz proti vlivu islamistů a islamistického terorismu. Rozpor mezi slovní americkou podporou pro demokracii a podporou autokratických režimů ale v arabském světě posiloval protiamerické nálady.

Nyní se Spojené státy rozhodly definovat svou zahraniční politiku v nové situaci. Studují proto například rozdíly mezi postoji egyptského Muslimského bratrstva a teroristické organizace Al-Káida. "Pokud naše politika mezi nimi nebude schopná rozlišovat, pak se nebudeme umět přizpůsobit změně. Nechceme také, aby naše kroky poháněl strach," uvedl nejmenovaný americký činitel.