Západ se bojí slabého Ruska, které neuhlídá teroristy, až začnou velké sportovní akce

Pondělní exploze sedmikilové trhaviny na mezinárodním moskevském letišti vyvolala řadu otázek ohledně bezpečnosti. Na Domodědovo můžete pronést i kulomet, znělo mezi komentátory z celého světa.  

Jak ale v rozhovoru s HN říká přední ruský znalec Kavkazské otázky, útočníkům, kterými jsou pravděpodobně kavkazští islamisté, šlo v první řadě o to dokázat, že Rusové nejsou ani schopni ohlídat si své největší letiště.

Ohlídá Rusko univerziádu, olympiádu a mistrovství ve fotbale?

Což před chystanou univerziádou v roce 2013, olympiádou v roce 2014 a mistrovstvím světa ve fotbale o čtyři roky později není zrovna ideální vizitka.

Proto zaútočili právě tam, dodává Sergej Markedonov, který je momentálně na studijním pobytu v Center for Strategic and International Studies ve Washingtonu.

Navíc pro džihádisty není podle něj problém získávat další rekruty do svých řad.

HN: Útok v Domodědovu měl i mezinárodní rozměr. Zahynuli občané dalších osmi států. Znamená to, že kavkazští teroristé začali bojovat i proti Západu jako takovému?

Kavkazský emirát od svého vzniku v roce 2007 nedělal žádné tajemství ze svého antizápadního zaměření. Je to normální džihádistické hnutí, pro které jsme všichni nepřátelé. Ale cílem toho útoku v Domodědovu nebylo zabíjení cizinců, ale ponížení Ruska. Ukázat, že Kreml není schopen ochránit ani největší mezinárodní letiště. To má samozřejmě dopady na pověst země v zahraničí.

To, čeho se Západ nejvíce bojí není silné Rusko, jak si někdy nalháváme, ale slabé Rusko. Vždyť v roce 2013 bude v Kazani letní univerziáda, o rok později zimní olympiáda v Soči, v roce 2018 mistrovství Evropy ve fotbale. Všichni se přirozeně velice obávají, že by mohlo dojít k nějakému dalšímu teroristickému útoku.

HN: Počet teroristických útoků neustále roste, proč se policii nedaří útokům zabraňovat?

Kavkazský emirát není nějaká strukturovaná, vertikální organizace, ale horizontální, síťová. K naplánování, přípravě a provedení teroristického útoku vám stačí skupina 3-5 lidí. Nepotřebujete k tomu ani moc peněz.

Bojovat proti takové organizaci je podstatně složitější než proti kvazistátním čečenským strukturám během první války nebo na začátku druhé.

HN: Jak vlastně došlo k přechodu od čečenského spíše sekulárního nacionalismu k dnešní džihádistické ideologii?

Především to byl krach budování nezávislého státu. Samozřejmě, proběhla nesmírně krutá válka, ale místní politici pak měli tři roky na konsolidaci situace a nějaký vývoj, ale nevyužili ji. Krom toho islamistická hesla jsou přitažlivější než ta nacionalistická.

Mluví se o sociální spravedlnosti, kritizují se zkorumpované vlády, prosazuje koncept bratrství, je tu jiný vztah k ženám. To vše je zejména pro mladé lidi přitažlivé. Zdaleka to není jenom fenomén Kavkazu. Podívejte se na Tunis nebo Egypt, i tam obliba islamistů vychází ze stejných kořenů.

HN: Ruské úřady neustále hlasí likvidaci dalších a dalších džihádistů. Ale počet útoků naopak roste. Jak je možné, že je ozbrojené podzemí schopné tak rychle doplňovat své řady?

Protože ho živí sociální prostředí na Kavkaze. Dokud bude existovat, tak džihádisté nebudou mít nouzi o rekruty. Na jednu stranu je to třeba problém totální korupce, ale také neadekvátní národnostní politiky ze strany Kremlu. Vyřešit to, to bude běh na dlouhou trať.