Odzbrojovací smlouvu START s Ruskem ratifikoval americký Senát

V odzbrojovací dohodě START se Rusko a Spojené státy zavazují snížit o třetinu počty svých strategických jaderných hlavic. Smlouvu, kterou v dubnu v Praze podepsali prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv, ještě musí schválit ruský parlament. Jeho představitelé dali ve středu najevo, že je možné dokument ratifikovat ještě před koncem roku.

Smlouvu podpořilo 71 amerických senátorů, proti jich hlasovalo 26. Pro ratifikaci dokumentu bylo třeba 67 ze 100 hlasů. K demokratickým senátorům, kteří dohodu od počátku podporovali a jednomyslně pro ni hlasovali, se připojilo i 13 republikánů.

Obama výsledek hlasování uvítal. "Spojené státy budou (se smlouvou) bezpečnější," řekl na následné tiskové konferenci. Schválení dokumentu podle něj vyslalo do světa signál, že demokraté a republikáni jsou zajedno, pokud jde o americkou národní bezpečnost.

Po schválení smlouvy Senátem je ratifikace nového STARTu v USA u konce. Sněmovna reprezentantů se k mezinárodním smlouvám nevyjadřuje. Prezidentův podpis pod dokumentem bude formalitou.

Obama slaví úspěch

Schválení dokumentu je významným úspěchem pro Baracka Obamu, jehož demokraté ztratili v listopadových volbách do Kongresu USA. I kvůli volební porážce Obama tlačil na ratifikaci smlouvy ještě před koncem roku. V lednu totiž republikáni získají na úkor demokratů pět křesel v Senátu, což by schvalování zkomplikovalo.

Obama nakonec dostal na svou stranu některé republikány příslibem, že USA investují v nadcházejících deseti letech 85 miliard dolarů (1,6 bilionu korun) do renovace zbývajících jaderných zbraní. I tak ale s dokumentem nesouhlasili předseda republikánů v Senátu Mitch McConnell a hlavní republikánský odborník na otázky jaderné výzbroje John Kyl.

Ostře proti smlouvě v Senátu vystoupil republikán Jeff Sessions, který vyzval k odmítnutí dokumentu. "Celý svět by vnímal zamítnutí smlouvy jako obnovení historické americké politiky zajišťování míru pomocí síly a jako odmítnutí levicových vizí světa bez jaderných zbraní," prohlásil.

Naopak demokratický senátor John Kerry doporučil smlouvu ratifikovat. "Otázka zní, zda posuneme svět aspoň trochu mimo temný stín jaderné noční můry," řekl těsně před hlasováním.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov rozhodnutí Senátu uvítal. Upozornil zároveň, že Moskva bude potřebovat určitý čas na prozkoumání amerických ratifikačních dokumentů, než také sama přistoupí k ratifikaci smlouvy.

Počet hlavic má klesnout na 1550 z dosavadních 2200

V Rusku musí smlouvu schválit obě komory parlamentu, neočekávají se v nich ale potíže. Představitelé dolní komory ruského parlamentu dnes uvedli, že by Státní duma mohla zařadit tento bod na program posledního řádného dne svého letošního jednání, tedy na pátek 24. prosince.

Také zástupce Rady federace Michail Margelov vyslovil přesvědčení, že tato horní parlamentní komora ratifikuje smlouvu v nejbližší době.

Smlouva dává Rusku a Spojeným státům sedm let na to, aby své strategické arzenály omezily zhruba o třetinu. Počet hlavic má klesnout na 1550 z dosavadních 2200.

Počet rozmístěných nosičů, tedy ponorek, letadel a raket, klesne na 700. Nová dohoda rovněž umožňuje vzájemné kontroly jaderných arzenálů, což nebylo možné od loňského prosince, kdy vypršela platnost původní smlouvy START.

Rusko také při podpisu nového STARTu přiložilo jednostranné prohlášení, v němž si vymínilo možnost odstoupit od smlouvy, pokud se bude cítit ohroženo americkou protiraketovou obranou. To kritizovala část republikánských senátorů, podle nichž prohlášení znamená v podstatě veto pro rozvoj amerického protiraketového štítu.

Obama naopak argumentoval tím, že spolupráce při jaderném odzbrojení pomohla sblížit pozice Moskvy a Washingtonu v jaderných otázkách. Rusko podle něj nyní i díky STARTu pomáhá USA vyvíjet tlak na Írán, který západní země podezírají z vývoje atomové zbraně.