Palestinci: Zeď nářků je majetkem muslimů, s judaismem nesouvisí

Zeď nářků na jeruzalémském Starém městě nemá pro židy žádný náboženský význam a spadá do majetku muslimů. Alespoň podle palestinského ministerstva informací. Náměstek ministra to totiž uvedl v pětistránkové zprávě a neopomenul zdůraznit, že prezentuje oficiální názor palestinské samosprávy.

Fakt, že zeď jako zbytek židovského chrámu je považována za nejposvátnější místo judaismu a chodí se k ní modlit židé z celého světa, studie náměstka palestinského ministra informací Mutavakkila Tahá zcela dementuje. Toto místo podle ministerstva nemá s s judaismem nic společného.

Mluvčí izraelské vlády Mark Regev jeho zprávu označil za podněcování, jehož cílem je popřít historické sepětí židů s Jeruzalémem.

Izrael v neděli oznámil plán na opravu zdi a obnovu přilehlé židovské čtvrti. V budoucích pěti letech na něj vláda vyčlení v přepočtu 425 milionů korun. Regev se k plánované opravě vyjádřil v tom smyslu, že půjde výhradně o údržbové práce, které se nijak nedotknou posvátných míst, na něž si dělají nárok muslimové i židé.

Palestinci jsou zatím neoblomní. Místo leží ve východní části Jeruzaléma, která se má stát podle Palestinců hlavním městem jejich budoucího státu. Mluvčí palestinské samosprávy na nedělní informaci o opravě zdi reagoval výrokem, že "jakákoli aktivita Izraele v okupované části Jeruzaléma je nelegální".

Historie hovoří jasně

Podle archeologického výzkumu je Zeď nářků pozůstatek židovského chrámu, který byl zbořen roku 70. Je na jihozápadě Chrámové hory, na níž stojí významné mešity Al-Aksá a Skalní dóm. Památky na Chrámové hoře spadají pod islámskou správu (Vakf).

Izrael po válce v roce 1967, při níž východní část města obsadil, Jeruzalém sjednotil a považuje ho teď za své nedělitelné hlavní město. Anexe ale není v souladu s mezinárodním právem. V době vzniku Izraele se počítalo s tím, že Jeruzalém bude samostatnou správní jednotkou pod mezinárodní správou. Arabové s tím nesouhlasili stejně jako se vznikem Izraele.