Bez poutníků a velkých akcí se letos musí obejít Velikonoce v Jeruzalémě. Izrael je ve válce s Íránem a trosky sestřelené rakety dopadly i do Starého Města, které je duchovním středem křesťanského světa. Největší svátek Ježíšových následovníků přitom v klidnějších časech lákal desetitisíce turistů. Návštěvnické pohodě ale nenahrává ani fakt, že roste počet incidentů, při kterých židovští extremisté urážejí křesťany.

„Téměř na všech obchodech ve Starém Městě jsou zataženy okenice, v opuštěných kamenných uličkách se jen tu a tam ozvou kroky. Chybí zde jindy typické davy věřících a turistů,“ popisuje atmosféru v Jeruzalémě agentura AP. Ve Starém Městě se nachází Chrám Božího hrobu a ulice Via Dolorosa, po které podle tradice nesl Ježíš svůj kříž. Na ploše zhruba kilometru čtverečního tu ale leží třeba také židům drahá Zeď nářků či Chrámová hora s mešitami Skalní dóm a al-Aksá, která je třetím nejposvátnějším místem islámu.

Jinými slovy: hradbami obklopené centrum je jindy návštěvníků plné, a to nejen během poutí. Letos se navíc časově překrývají katolické (západní) Velikonoce se svátkem Pesach, který do Jeruzaléma láká židovské věřící z Izraele i ciziny.

Jenže Izrael je ve válce s Íránem, což cizince odrazuje. Mezinárodní letiště blízko Tel Avivu sice provoz zcela nepřerušilo, odbavuje ale jen zlomek letů i cestujících. Podle serveru Travel and Tour World z něj nyní během hodiny odlétá pouze jedno letadlo a taktéž jeden stroj přistává. V běžném provozu je odbaven zhruba dvacetinásobek strojů. Izraelské úřady navíc z bezpečnostních důvodů zakázaly shromáždění více než padesáti osob, což v praxi znamená zásadní omezení akcí, na které si stěžují duchovní všech náboženství bez rozdílu.

Co se útoků na jeruzalémské Staré Město týče, ohrozily jej úlomky íránských raket sestřelených protivzdušnou obranou, a to nejméně ve dvou případech. V polovině března skončily zbytky rakety na střeše (řeckého) pravoslavného patriarchátu, tedy v blízkosti Chrámu Božího hrobu, který patří k nejdůležitějším místům křesťanství. Podle tradice byl totiž Ježíš právě zde ukřižován, pohřben i vzkříšen z mrtvých. Web The Times of Israel pak dodává, že k podobné události došlo ještě o pár dní později, kdy kusy střely dopadly na parkoviště v židovské čtvrti asi čtyři stovky metrů od Zdi nářků a Chrámové hory. V obou případech se útoky obešly bez zranění.

Tyto incidenty ale zřejmě pomohly vyvolat spor, který otřásl křesťanským světem. Izraelská policie prý z bezpečnostních důvodů zabránila na Květnou neděli vysokým představitelům římské církve ve vstupu do zmíněného Chrámu Božího hrobu. Jde o klíčový okamžik liturgického roku, kterým začíná velikonoční Svatý týden. Podle prohlášení jeruzalémského (katolického) patriarchátu bylo „poprvé po staletích zabráněno“ tomu, aby „hlavy církve sloužily“ v proslulé svatyni mši. Duchovní přitom přišli neobvykle jen dva, právě kvůli bezpečnostním opatřením. Jak uvádí agentura Reuters, jednalo se o latinského patriarchu, kardinála Pierbattistu Pizzaballu, tedy nejvýše postaveného církevního hodnostáře v regionu. Doprovázel ho lídr místních františkánů Francesco Ielpo.

Na zprávu reagovali politici z nejvyšších pater moci. „Chceme, aby věřící měli přístup k posvátným místům,“ nechala se podle agentury Reuters slyšet mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Izraelský zásah kritizovali také italská premiérka Giorgia Meloniová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Ostrými slovy překvapil americký velvyslanec v židovském státě Mike Huckabee, jinak bezpodmínečný stoupenec Izraele, ale také zanícený evangelikální křesťan, podle kterého byl postup policie „těžko pochopitelný i ospravedlnitelný“. Zřejmě i proto izraelský premiér Benjamin Netanjahu úřadům nařídil, aby kardinálovi umožnily přístup do chrámu, jakkoli zopakoval, že důvodem byly bezpečnostní obavy.

Problém tkví v tom, že izraelská policie získala špatnou pověst od chvíle, co ji vede ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir. Tento pravomocně odsouzený rasista se pokouší ovládnout sbor a využít jej k prosazování svých nacionalistických cílů. Zhrubnutí policie i vládní podpora extremistů obecně podle médií vede i k častějším útokům židovských radikálů na křesťany. Podle předloňských údajů byli tito napadení ve 111 případech: 46krát šlo o fyzické útoky, církevní majetek byl poničen v 35 případech, došlo i ke 13 incidentům obtěžování. Studie připomínají, že jde pouze o nahlášené vandalství. Plivání, ke kterému se extremisté často uchylují, mnoho postižených neoznamuje.

Zoufalí jsou i obchodníci, kteří z křesťanských poutníků žijí. Muslim Fájez z jeruzalémského Starého Města, jehož rodina zásobuje křesťanské poutníky od roku 1942, hořekuje nad obchody, které v posledních letech kazí covid, politická nestabilita a nyní i válka. Přesto doufá, že zase obchod otevře. Třeba jen proto, aby si mohl na nedostatek zanadávat se stejně postiženými kolegy z okolních obchodů.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam