Další plány NATO: Pomoc při prosazování míru na Blízkém východě

NATO se bude podílet na prosazování míru na Blízkém východě, ale nezúčastní se přímo vyjednávání o něm. Izraelskému listu Haarec to sdělil generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen.

NATO ukončilo v sobotu v Lisabonu dvoudenní summit, na němž řešilo budoucí společnou obrannou strategií, vztah k Rusku a postup v Afghánistánu.

"Podaří-li se dosáhnout mírové dohody, bude třeba, aby na její plnění dohlížela mezinárodní armáda," sdělil Rasmussen v Lisabonu. Zdůraznil, že na rozdíl od některých svých členských zemí se NATO mírových rozhovorů neúčastní.

NATO v roli "strašáka", i to je jeho budoucnost

O zapojení NATO do kontroly plnění mírové dohody stojí zejména Palestinci. Rasmussen se chystá v únoru do Izraele. Mírová jednání stagnují od konce září kvůli budování židovských osad na území, na němž má vzniknout palestinský stát.

Doktrína NATO pro příští desetiletí byla zformulována podle doporučení skupiny expertů vybraných bývalou šéfkou americké diplomacie Madeleine Albrightovou.

Hlavními body doktríny jsou potvrzení kolektivní obrany, odstrašující role NATO a zajištění bezpečnosti členských zemí. Kromě toho experti také doporučili zahrnout do strategie bod týkající se izraelsko-arabského konfliktu. Účastníci summitu se ale rozhodli toto téma do dokumentu nezahrnovat.

Izraelský list Rasmussenovi také položil otázku, proč aliance na rozdíl od expertní skupiny neoznačila Írán jako dlouhodobou hrozbu a hlavní důvod investic do protiraketové obrany v Evropě. Rasmussen zopakoval, že oficiálním stanoviskem NATO je, že euroatlantickou oblast ohrožuje 30 zemí, které mají ničivé zbraně, nebo se je snaží získat.

Haarec upozornil na to, že jedině francouzský prezident Nicolas Sarkozy se vzepřel "slovíčkaření" kolem důvodu budování raketové obrany. "Francie nazývá kočku kočkou: raketovou hrozbu dnes představuje Írán," řekl v Lisabonu.