Vyšla unikátní kniha o historii MI6. Vzory agenta 007 neměly "povolení zabíjet"

Historiky i rozvědky lákají tajemství - s tím rozdílem, že ti první je chtějí zveřejnit a ty druhé si je chtějí nechat pro sebe. Proto v Británii vzbudila tolik rozruchu kniha "MI6: dějiny britské tajné služby 1909 až 1949".

Profesor Keith Jeffery ji sepsal na základě povolení MI6, díky němuž měl, jak sám říká, neomezený přístup k archívům rozvědky.

"Bylo to, jako když se děcko ocitne samo v cukrárně," popsal historik své pocity při čtení starých záznamů sahajících od vzniku MI6 až po začátek studené války.

Bez "povolení zabíjet"

Britská rozvědka proslula svou vášní pro diskrétnost. Ještě nedávno pro veřejnost oficiálně neexistovala a i podřízení znali prvního šéfa, Mansfielda Cumminga, pouze pod zkratkou "C".

Profesor Jeffery si při pročítání archivů potvrdil letitou zkušenost, že skutečnost zpravidla překonává fikci. V případě MI6 je fikce důvěrně známá z románů Iana Fleminga, který do literatury a hlavně do filmu dostal postavu agenta 007 Jamese Bonda.

Skutečnou předlohou byl nejspíše Flemingův přítel Bill "Biffy" Dunderdale známý svou slabostí pro ženy a dobrodružství. Ale předlohou pro proslulou scénu, kdy Bond vystupuje v potápěčském úboru z vody a po tom odchází po břehu v dokonalém smokingu, se stal Pieter Tazelaar. Pro převlek použitý za II. světové války na břehu okupovaného Nizozemska specialisté rozvědky vyvinuli dokonale vodotěsný model.

Jeffery však tvrdí, že bondovské "povolení zabíjet" je převážně mýtem, protože rozvědka podnikla pouze dva atentáty, které se vymykaly platným zákonům.

Mimořádná událost

Ke vzniku osmisetstránkové knihy dala popud sama MI6. "Pro MI6 je to zcela výjimečné, nic takového se dosud nestalo a nejsou žádné plány, že by se něco podobného stalo v budoucnosti," komentoval sepsání dějin rozvědky její bývalý šéf sir John Scarlett.

Znalci špionážních románů v Jeffery knize najdou důkaz toho, co se tvrdilo již dříve - že pro britskou rozvědku v minulosti pracovali známí spisovatelé jako Graham Greene, Arthur Ransome nebo Somerset Maugham.

Zastavit příliv Židů do Palestiny

Snad nejspornější epizodou z dějin MI6, kterou popisuje Jeffery, je pokus rozvědky zastavit těsně po konci druhé světové války příliv židovských přistěhovalců do britské Palestiny. MI6 plánovala, že v italských přístavech vyhodí do vzduchu množství osobních lodí.

Tajemstvím nadále zůstávají jména mnoha mužů a žen, kteří pro MI6 pracovali. "V rozvědce platí, že když někoho najímáte, tak se musíte zaručit, že jeho jméno nikdy nevyjde najevo," vysvětluje Jeffery.