Taliban odpověděl OSN: Mírová jednání si ještě rozmyslíme

Vůdci militantního hnutí Taliban prý "brzy" rozhodnou, zda se připojí k mírovým rozhovorům s afghánskou vládou. Mluvčí Talibanu to uvedl v pátek, den po mezinárodní konferenci v Londýně, podle které je jednání s Talibanem a jeho zapojením do politické budoucnosti země nutným předpokladem ukončení letitých bojů.

Podle nepotvrzených zpráv se vedení Talibanu již na začátku ledna tajně sešlo se zástupcem OSN pro Afghánistán, aby s ním projednalo možné složení zbraní.

Schůzka zástupců nejvyššího orgánu Talibanu (Šury) s Kaiem Eidem se údajně uskutečnila 8. ledna v Dubaji. Oznámila to ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na oficiálního činitele OSN, který si nepřál být jmenován.

"Požádali o schůzku, aby jednali o rozhovorech. Chtějí ochranu, chtějí mít možnost objevit se na veřejnosti. Nechtějí zmizet na místě, jako je Baghrám," řekl činitel s odvoláním na vazební středisko na americké vojenské základně v Afghánistánu.

Zástupce OSN dodal, že je to vůbec poprvé, co se uskutečnily podobné rozhovory s členy nejvyššího vedení Talibanu, které podle informací USA sídlí v pákistánské Kvétě. Šura Talibanu se skládá ze šesti členů a vede ji mulla Muhammad Umar. Rozhovory zatím neměly žádné pokračování.

"K těmto mírovým hovorům nemohu nic říct. Velení Talibanu brzy rozhodne, zda se účastnit těchto mírových hovorů," komentoval další možný vývoj mluvčí Talibanu Karí Muhammad Júsuf. 

"Zveme je a přáli bychom si, aby přišli "

"Učinili jsme první krok a doufáme, že nyní bude pokračovat afghánská vláda a zúročí ho," uvedl činitel OSN v Londýně, kde se dnes konala mezinárodní konference o situaci v Afghánistánu. Na ní afghánská vláda pozvala představitele Talibanu na zasedání Velké rady (Lója džirga), která by měla jednat o usmíření v zemi.

"Zveme je, aby se zapojili do velké rady. Zveme je a přáli bychom si, aby přišli," prohlásil mluvčí afghánské vlády. Lója džirga je shromážděním prominentních Afghánců, kmenových vůdců a islámských duchovních, která se svolává příležitostně a má vyšší pravomoci než parlament.

Afghánský prezident Hamíd Karzáí na konferenci představil svůj plán na znovuzačlenění bojovníků Talibanu do afghánské společnosti. Těm ozbrojencům, kteří nejsou napojeni na síť Al-Káida či jinou teroristickou organizaci, chce nabídnout peníze a práci výměnou za složení zbraní.

Tento plán má být financován s pomocí mezinárodního společenství; britský ministr zahraničí David Miliband oznámil, že během konference účastníci přislíbili do fondu pro první rok jeho fungování již 140 milionů dolarů. Podle českého ministra zahraničí Jana Kohouta se hovoří o tom, že celkem by ve fondu mělo být asi půl miliardy dolarů.

Konference rovněž dohodla, že mezinárodní jednotky v Afghánistánu začnou předávat afghánské armádě odpovědnost za bezpečnost některých provincií koncem letošního roku a celé území země by mělo být pod kontrolou kábulské vlády během pěti let. Do října 2011 by měl mít Afghánistán 171.600 vojáků a 134.000 policistů.

V posledních dvou letech je ovšem násilí v Afghánistánu na nejvyšší úrovni od roku 2001, kdy začala Spojenými státy vedená invaze. Přibývá padlých západních vojáků a zatímco podpora západní veřejnosti afghánské válce klesá, povstalci podnikají stále smělejší útoky.