Írán viní západní tajné služby z útoku na Revoluční gardy, zároveň ale usedl k jednání

Šéf íránských Revolučních gard generál Mohamed Ali Džafari v pondělí obvinil Pákistán a jeho spojence – USA a Velkou Británii – z podpory sunnitských rebelů, kteří v neděli zabili 41 gardistů.

„Obdrželi jsme nové důkazy, které svědčí o spojení mezi včerejším teroristickým útokem a americkými a britskými zpravodajskými službami,“ řekl Džafari v televizním vystoupení s tím, že pachatelé atentátu mají očekávat „zdrcující“ odpověď.

Již dříve se íránští představitelé obuli do Pákistánu, který vyzvali k neprodlenému zatčení příslušníků skupiny Džundalláh, která se k útoku přihlásila. „Slyšeli jsme, že někteří důstojníci v Pákistánu spolupracují s lidmi, kteří stojí za takovýmito teroristickými činy a považujeme za naše právo požadovat vydání těchto kriminálníků,“ uvedl v nedělí íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.

Jeho pákistánský protějšek v telefonickém rozhovoru útok odmítl a uvedl, že šlo o „barbarský a ohavný čin“.

Teherán však naznačil, že nebude spokojený, dokud osoby stojící za atentátem Pákistán nevydá. Vládní představitelé připomněli, že podle nich skupina Džundalláh spolupracuje s Talibanem a al-Káidou operujícími v sousední pákistánské provincii Baluchistán. Podle agentury AP se ale většina analytiků shoduje, že tato sunnitská skupina se u nacionalistů z Baluchistánu sice inspirovala a je jimi materiálně podporována, ale z dostupných informací není patrná žádná úzká spolupráce a společné plánování akcí.

S Francií jednat nebudeme

Útok na Revoluční gardy, při kterém zemřelo pět vysoce postavených důstojníků a 37 dalších gardistů, byl doposud vůbec největší akcí bojovníků Džundalláhu. Přišel navíc jen pár dnů před rozhovory v Vídni mezi Západem a Íránem o jeho jaderném programu.

Podle účastníků schůzky, která začíná v pondělí, ale incident její průběh nenaruší. Hlavním tématem rozhovorů má být možnost, že by Írán zastavil svůj program na obohacování uranu a místo toho by dostával tuto surovinu z jiných zemí. Vyjednávači za islámskou republiku nicméně naznačili odhodlání bránit své pozice.

"To, že budeme nakupovat jaderné palivo od jiných zemí, neznamená, že zastavíme vlastní aktivity spojené s obohacováním uranu," konstatoval mluvčí íránské agentury pro atomovou energii.

Teherán zároveň odmítl přímo jednat s Francií, která se měla spolu s Ruskem a USA rozhovorů zúčastnit. "Írán nebude ve Vídni přímo jednat s Francií kvůli jejímu nedodržení dodávek jaderného materiálu v minulosti," citovala agentura Reuters zprávu televize Press TV vysílající v angličtině.

Pondělní vídeňské rozhovory vycházejí z návrhu, že Írán do Ruska vyveze 1200 kilogramů vlastního uranu obohaceného do pěti procent, neboli 75 procent svých zásob. Rusko ho obohatí na vyšší stupeň a Francie z něho pak vyrobí tyče pro jaderný reaktor.

Pokud by Írán na tento návrh přistoupil, výrazně by tím oddálil možnost vyrobit atomovou bombu. Nyní se ale zdá, že Teherán s tímto plánem nebude souhlasit, což by podle BBC bylo velkou překážkou pro další rozhovory.

David Albright z Mezinárodního institutu pro strategická studia řekl, že i kdyby Írán přistoupil na vývoz svého uranu, znamenalo by to jen malou komplikaci pro jeho případné zbrojní úmysly. 1200 kilogramů lehce obohaceného uranu je prý schopen se svými současnými kapacitami nahradit do roka.

Schůzka ve Vídni se koná pod záštitou Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a navazuje na ženevská sedmistranná jednání o nukleární problematice. Írán musí vyvrátit podezření o vojenském jaderném programu, jinak ho čekají zpřísněné sankce.

Ačkoli je podle analytiků dohoda týkající se dodávek jaderného paliva ze zahraničí přijatelná pro všechny strany, ve Vídni je prý třeba dohodnout mnohé detaily. Zatím se předpokládá, že v cizině bude uran pro Íránce obohacen asi na 20 procent. "Je ale možné, že za určitých podmínek budeme potřebovat uran obohacený na 63 procent. Budeme ho kupovat pod dohledem MAAE, nebo si ho obohatíme sami," řekl v pondělí poradce íránského jaderného vyjednávače Abolfazl Zohrehvand.

Írán obohacuje uran v Natanzu, ale teprve v září přiznal, že buduje další provoz. V Ženevě pak 1. října souhlasil s tím, že do tohoto objektu pustí inspektory MAAE.