Lisabonská smlouva by měla začít platit od příštího roku, doposud ale pod ní chybí podpis České republiky, resp. prezidenta Václava Klause.A bez něj se neobejde.

Pokud by český prezident Lisabon odmítl EU se sice nezhroutí, ale dost možná se zachvěje. Vláda Jana Fischera nyní horečně vymýšlí, jak prezidentovi vyjít vstříc. Premiér se nejspíš pokusí na summitu Evropské rady na konci října vyjednat, aby vedení EU přijalo deklaraci, v níž slíbí, že Češi dostanou z charty výjimku.

Každopádně celá Evropa již považuje v tuto chvíli Lisabonskou smlouvu za nejlepší dostupný nástroj k použití Evropy pro následující desetiletí.

Lisabonská smlouva nebo také Reformní smlouva koncipována jako alternativa ke dvěma již existujícím unijním smlouvám, Smlouvě o Evropské unii (nebo také Maastrichtská smlouva), a ke Smlouvě ustavující Evropské společenství (Římská smlouva), a to včetně všech postupně přijatých dodatků.

Lisabonská smlouva byla schválena na unijním summitu v portugalské metropoli v prosinci 2007, hlavním cílem je podle navrhovatelů řídit efektivněji unii o sedmadvaceti a více členech. Pokud má začít platit, musí být smlouva ratifikována všemi členy unie.