Lisabonská smlouva by měla začít platit od příštího roku, doposud ale pod ní chybí podpis České republiky, resp. prezidenta Václava Klause.A bez něj se neobejde.
Pokud by český prezident Lisabon odmítl EU se sice nezhroutí, ale dost možná se zachvěje. Vláda Jana Fischera nyní horečně vymýšlí, jak prezidentovi vyjít vstříc. Premiér se nejspíš pokusí na summitu Evropské rady na konci října vyjednat, aby vedení EU přijalo deklaraci, v níž slíbí, že Češi dostanou z charty výjimku.
Fischer: Věřím, že do konce roku bude Lisabon ratifikován - čtěte ZDE
Lisabonská smlouva nebo také Reformní smlouva koncipována jako alternativa ke dvěma již existujícím unijním smlouvám, Smlouvě o Evropské unii (nebo také Maastrichtská smlouva), a ke Smlouvě ustavující Evropské společenství (Římská smlouva), a to včetně všech postupně přijatých dodatků.
Lisabonská smlouva v Irsku prošla, oči Evropy se stáčí k Česku - čtěte ZDE
Senátoři: Kvůli irskému "Ano" ústavní stížnost nestáhneme - čtěte ZDE
Lisabonská smlouva byla schválena na unijním summitu v portugalské metropoli v prosinci 2007, hlavním cílem je podle navrhovatelů řídit efektivněji unii o sedmadvaceti a více členech. Pokud má začít platit, musí být smlouva ratifikována všemi členy unie.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
