Sunday Times: Co s Klausem? Odvolat nebo změnit ústavu, říkají diplomaté

Němečtí a francouzští diplomaté zvažují dva způsoby, jak odstranit poslední překážku v ratifikaci lisabonské smlouvy, kterou vytvořil český prezident Václav Klaus požadavkem na trvalou výjimku Česka z Listiny základních práv EU. Píše to ve svém dnešním vydání britský nedělník Sunday Times, podle něhož je prvním způsobem odvolání prezidenta a druhým změna české ústavy, která by hlavě státu odebrala právo veta. Podle listu řeší evropští diplomaté tyto otázky v diskuzích se svými českými kolegy.

"Pokud prezident brzdí demokratický proces a klade odpor rozhodnutí parlamentu stejně jako vůli lidí, pohybuje se za hranou zákona a bude muset čelit důsledkům," řekl Sunday Times nejmenovaný německý diplomat.

Oberfalzer: Naše mladá demokracie je slabá 

Nedělník cituje také českého senátora Jiřího Oberfalzera, blízkého Klausova spojence a jednoho ze členů senátorského klubu ODS, kteří předložili lisabonskou smlouvu k prozkoumání českým ústavním soudem. Podle něj francouzský prezident Nicolas Sarkozy už pohrozil Česku vyloučením z Evropské unie. "Myšlenky na změnu ústavy kvůli zbavení se prezidenta jenom ukazují, jak je naše mladá demokracie slabá," cituje Sunday Times Oberfalzera.

List připomíná, že podle ústavy může být český prezident odvolán pouze pokud se dopustí velezrady. Tu podávají senátoři a posuzuje ji ústavní soud. Podle Sunday Times je ale velmi nepravděpodobné, že by za úřednické vlády Jana Fischera český parlament takové opatření schválil.

Požadavek na Klausovo odvolání v Česku vznesl předseda Strany zelených Ondřej Liška. Žádné další strany se k němu však nepřidaly. Podle místopředsedy KDU-ČSL Pavla Svobody, který je expertem na evropské právo, se prezident pohybuje v rámci ústavy.

Česko je poslední zemí evropské sedmadvacítky, která lisabonskou smlouvu neratifikovala. Dokument, který reformuje fungování EU, už schválily obě komory parlamentu a k završení ratifikace je zapotřebí podpis prezidenta. Český ústavní soud nyní posuzuje, zda je lisabonská smlouva v souladu s českým právním pořádkem. Než soudci rozhodnou, nesmí ji Klaus - odpůrce "Lisabonu" - ratifikovat.

Obava z Benešových dekretů

V pátek navíc český prezident vznesl požadavek na trvalou výjimku z Listiny základních práv EU, která je součástí smlouvy. Obává se prý možnosti prolomení takzvaných Benešových dekretů a uplatňování majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z někdejšího Československa po druhé světové válce.

Česká vláda ani právní experti Klausovy obavy nesdílejí. Při sobotním podpisu smlouvy polským prezidentem vyzvali evropští politici Klause, aby dokument také co nejdříve - ještě letos - ratifikoval.