Za vydírání Evropy ještě draze zaplatíme, varuje právník

Za bezprecedentní zneužití ratifikačního procesu označil poslední kroky Václava Klause kolem Lisabonské smlouvy profesor právnické fakulty na univerzitě v Cardiffu Jiří Přibáň. 

"To, čeho jsme svědky, odporuje jakýmkoli ústavním zvyklostem a jakékoli interpretaci ústavy... Je to v ostrém rozporu s vlastními kroky prezidenta Klause a především v rozporu s ústavou České republiky," řekl Přibáň v reakci na poslední požadavek prezidenta připojit k Lisabonské smlouvě poznámku, která by Česku garantovala záruky ohledně případných požadavků sudetských Němců.

Podle Přibáně je Česká republika kvůli Klausově postupu nečitelná a zaplatí za toto "vydírání Evropské unie" vysokou cenu. „Je to situace, na kterou se nezapomíná a kterou nám samozřejmě v budoucnu připomenou," řekl Přibáň. Podle něj není unie organizací, která by trestala, ale "na hlas České republiky bude brán mnohem menší zřetel".

"Když něco Česká republika říká, tak se vlastně neví, jestli to platí, nebo neplatí... a že vlastně nějaké ústavní procedury nehrají podstatnou roli," dodal s tím, že to souvisí i se špatným politickým étosem v ČR, "kde se něco řekne a pak se to nedodrží".

Přibáň také upozornil, že není jasné, jestli partneři v Evropské unii "takto za minutu dvanáct" na české požadavky přistoupí. "Jestli na něco přistoupí, tak to bude maximálně nějaká politická deklarace," řekl.

Že na jednání o nových požadavcích je už pozdě si myslí i mluvší německé vlády Ulrich Wilhelm. "Požadavky Česka jsou do procesu vnášeny velmi pozdě," zdůraznil v úterý na tiskové konferenci v Berlíně Wilhelm. Mluvčí odkázal na rozhovory, které vede švédské předsednictví EU s českou vládou. Z nich mají vzejít návrhy dalšího postupu 27 členských zemí EU ve sporu s českým prezidentem Václavem Klausem, poznamenal Wilhelm.

Právník z cardiffské univerzity, který je původem z Česka, také pochybuje, že by Klaus mohl přicházet s dalšími podmínkami až do května. O tomto datu se často mluví v souvislosti s britskými volbami. Favorizovaní konzervativci totiž naznačili, že by o Lisabonské smlouvě chtěli uspořádat referendum. To je ale nyní předmětem vášnivých diskuzí mezi samotnými toryi.

Podle Přibáně navíc po výroku Ústavního soudu už další průtahy nebudou možné. "Potom bude vlastně každá další obstrukce chápaná jako těžká ústavní krize," zdůraznil. Připustil ale, že z české strany je těžké něco předvídat s jistotou. "Kdyby se mě někdo před týdnem zeptal, jestli je možné, aby si prezident kladl pro ratifikaci další podmínky, tak se mu vysměji a řeknu mu, že to je možné v orientálních despociích, ale ne v ústavním státu," řekl Přibáň.

Individualistický podivín

Novým výrokům českého prezidenta ohledně Lisabonské smlouvy se věnuje i úterní britský tisk. Ten hodnotí rozhodnutí vlády jednat v Bruselu o Klausově požadavku jako ústupek.

„Česká vláda kapitulovala před euroskeptickým prezidentem,“ nadepsal svůj článek The Daily Telegraph. Podle něj "v EU rostou obavy, že požadavky Čechů vznesené na poslední chvíli protáhnou ratifikaci do příštího roku“.

"Euroskeptik Václav Klaus nutí Prahu žádat o výjimku ze smlouvy," napsal The Guardian. Česká vláda se snažila odstranit poslední překážky a vyzvala evropské předáky, aby výměnou za rychlý podpis přistoupili na formulaci, která by uchlácholila krajně euroskeptického prezidenta, uvedl list.

"Nějakou deklaraci je vždy možné najít," řekl reportérům Guardianu nejmenovaný představitel EU. "Vůči Čechům není mnoho dobré vůle. Ale když to celou věc vyřídí, tak se ostatní připojí."

Klaus je ale považován za individualistického podivína, který je notoricky nepředvídatelný, je nesmiřitelně proti smlouvě a nelze u něj vyloučit další překvapení, upozornil zároveň své čtenáře The Guardian, který také píše o "trudnomyslnosti v Bruselu a vzteku v Paříži a Berlíně".

Také podle Financial Times představitelé Evropské unie sotva skrývají netrpělivost a podráždění. I za nejoptimističtějších vyhlídek nyní neočekávají, že by smlouva vstoupila v platnost dříve než na začátku roku 2010, napsal ekonomický list.

Klausovo oživení německé hrozby jako ospravedlnění k odmítání podpisu smlouvy vyvolává odezvu mezi jeho spoluobčany, napsaly také Financial Times a připomínají, že Klausovy předchozí snahy o vytvoření překážek Lisabonské smlouvě nenacházely v ČR širokou podporu.

List The Times v úterý přinesl neověřené informace o tom, že Klaus údajně prohlásil, že smlouvu „nikdy nepodepíše“.

Podpis nebo rezignace

Slovenský deník SME ve svém úterním vydání uvedl, že „český prezident úplně zmečiarizoval“. Podle listu se tak stalo ve chvíli, kdy vyhlásil, že Lisabonskou smlouvu nepodepíše, ani když ústavní soud podruhé potvrdí, že smlouva není v rozporu s českou ústavou.

Vladimír Mečiar jako premiér a zastupující prezident zneužíval toho, že do ústavy se nedá zapsat "všechno". Základní zákon státu prostě musí předpokládat, že vysocí ústavní činitelé budou respektovat ústavu. Ani v případě Vladimíra Mečiara, ale ani v případě Václava Klause se tento předpoklad nenaplnil, myslí si komentátoři deníku.

Jediný ústavně konformní způsob, jak může prezident Klaus smlouvu nepodepsat, představuje jeho rezignace na post hlavy státu, uvádí dále SME. Pokud nerezignuje, musí podepsat, jinak nebude ústavním prezidentem, ale činitelem, který zneužil svoje postavení na to, aby v republice pozastavil platnost parlamentní demokracie,“ dodává list s tím, že Klaus jako vehementní odpůrce aktivismu je sám aktivistický do té míry, že hrubě porušuje ústavu.