Klausův dodatek k Lisabonu zní: Ochrana před nároky sudetských Němců

Václav Klaus včera v telefonickém rozhovoru se švédským premiérem Fredrikem Reinfeldtem uvedl, že pokud český ústavní soud odmítne žalobu senátorů na Lisabonskou smlouvu, tak bude chtít, aby do smlouvy byly dodány "dvě věty". O jejich obsahu se ovšem švédský premiér, který o rozhovoru informoval novináře, nic neřekl.

Podle pátečního vystoupení předsedy Evropského parlamentu Jerzy Buzeka v Praze český prezident Klaus žádá o podobnou výjimku pro aplikaci listiny základních práv EU v dokumentu, jakou mělo Polsko a Velká Británie.

Podrobnosti Klausových podmínek nicméně Buzek nesdělil, český prezident se má k celé záležitosti vyjádřit v pátek odpoledne.  Buzek pouze naznačil, že poskytnutí takové výjimky z lisabonské smlouvy pro Prahu, jakou si Klaus klade, by muselo schválit všech 27 zemí, a to včetně České republiky jako celku.

Ani zbytek Evropské unie se zatím ke Klausovým požadavkům nechce vyjadřovat dokud nebude přesně vědět, o co se jedná.  

Klaus chce ochranu před majetkovými nároky sudetských Němců

Možný obsah zmíněných "dvou Klausových vět" přinesl v pátek polský list Rzeczpospolita. Ten před setkání předsedy EP s českými představiteli s odvoláním na anonymní zdroj v kanceláři prezidenta Klause napsal, že podle českého prezidenta evropská listina základních práv může otevřít cestu ke vznášení majetkových nároků sudetských Němců.

"Máme expertízy, z nichž vyplývá, že by bylo možné oživení majetkových nároků. Nemůžeme dopustit, aby jacísi soudci z Malty nebo Španělska zasedající v Evropském soudu, kteří neznají historii našeho regionu, rozhodovali o tom, zda Němci mají právo získat své majetky," cituje list zdroj z Pražského hradu.

Prezident Klaus chce proto od EU získat ty samé záruky, jaké získalo Polsko, když se při jednání o Lisabonské smlouvě připojilo k tzv. britskému protokolu. Ten říká, že listina práv a svobod nemůže vytvářet nové zákony, které by byly ve Velké Británii a v Polsku závazné.

List také cituje několik právních expertů, podle nichž Evropská listina práv a svobod žádné nové nároky na vrácení majetku sudetských Němců nevytváří. Zároveň i cituje polské konzervativce, kteří si pochvalují, že Varšava si už podobné garance vyjednala.

Původní článek v listu Rzeczpospolita čtěte zde.

Češi musí začít u sebe 

Předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek v pátek po jednání se šéfem senátu Přemyslem Sobotkou řekl, že případné Klausovy dodatečné požadavky si musí Česká republika vyřešit nejdřív interně. "Teprve po vyjasnění takových požadavků na národní úrovni by bylo nutné jednat o jejich případné podpoře na úrovni ostatních států EU," uvedl Buzek.

Buzek zopakoval, že svou návštěvou v Česku nechce vyvíjet nátlak na dokončení ratifikace smlouvy. "Nechci v žádném případě tlačit na nezávislý stát, jakým je Česká republika. Nicméně je nutné mít na paměti, že jakékoli další zpoždění je velmi drahé pro miliony evropských obyvatel," podotkl Buzek s tím, že současná organizace neumožňuje zcela efektivní fungování EU. Kromě Klause lisabonskou smlouvu nepodepsal ještě polský prezident Lech Kaczyński, ten tak má učinit v sobotu. Buzek uvedl, že bude podpisu smlouvy přítomen.

Klaus podle ministra zahraničí Jana Kohouta svůj nový požadavek s českou diplomacií nekonzultoval. Ke Klausově podmínce se zatím odmítá vyjádřit i český premiér Jan Fischer. Hrad požadavky dosud nijak nekomentoval.