Nehrňte do Afghánistánu další vojáky, radí USA ruský diplomat

Ruský velvyslanec v Kábulu má pro nejvyšší velitele sil NATO bojujících v Afghánistánu proti ozbrojencům Talibanu několik rad založených na trpké zkušenosti někdejšího Sovětského svazu, který tu v 80. letech minulého století vedl válku proti islámským ozbrojencům. Neposílejte sem další vojáky, zní jedna z nich.

"Čím víc vojáků sem nahrnete, tím větší problémy tu budete mít," říká v rozhovoru pro agenturu AP Zamir Kabulov, který se na diplomata vyjadřuje nezvykle otevřeně. Podotýká, že v roce 2002 bojovalo v Afghánistánu zhruba 5000 amerických vojáků a Taliban kontroloval jen malý cíp na jihovýchodě země. "Teď už Taliban bojuje i v klidných provinciích Kunduz a Baghlán s vašimi 100.000 vojáky (NATO)," komentuje situaci Kabulov. "A pokud je tenhle trend pravidlem, pak pokud tu rozmístíte 200 000 vojáků, bude celý Afghánistán patřit Talibanu."

Velitel amerického kontingentu a sil NATO v Afghánistánu Stanley McChrystal dohlíží na zvýšení počtu amerických bojových sil na 68 tisíc a pravděpodobně brzy požádá o tisíce dalších vojáků. Jednačtyřicet dalších členských zemí NATO má v Afghánistánu rozmístěno 35 tisíc vojáků.

Opustit okupovanou zemi co nejdříve

Moskvou vedená válka v Afghánistánu byla podle dostupných svědectví brutální. Sovětští vojáci při ní vedli útoky bez ohledu na to, zda umírají civilisté. Ovšem podle Kabulova bylo válečné úsilí jeho země celkově úspěšné. USA a NATO podle něj udělaly stejnou základní chybu jako Kreml po invazi v prosinci 1979, kdy sovětské speciální síly zabily prezidenta Háfizulláha Amína a Moskva nahradila Amínův komunistický režim jiným, který považovala za loajálnější.

"Měli jsme opustit Afghánistán tak brzy, jak to bylo možné, jakmile byla tato práce vykonána," říká Kabulov. "Nemělo to trvat více než šest měsíců. Stejně jako vy," říká na adresu USA a NATO. "Přišli jste a zůstali jste. A začaly problémy."

Diplomat: USA jen soupeří o nerostné bohatství

Kabulov sloužil jako sovětský diplomat v Afghánistánu v letech 1983 až 1987, kdy vrcholila deset let trvající válka Kremlu a v Afghánistánu bylo 140 tisíc sovětských vojáků. Během vojenské operace, která skončila v roce 1989 ponižujícím sovětským odsunem, bylo zabito odhadem 14 500 sovětských vojáků a statisíce Afghánců.

Ruský velvyslanec nechová nijak velké sympatie ani vůči USA ani vůči NATO. Podle něj Spojené státy a jejich spojenci jen soupeří s Ruskem o vliv v oblasti bohaté na energetické zdroje. Ale pětapadesátiletý diplomat mluví z vlastních zkušeností a vysocí představitelé NATO se k němu obracejí o radu.

Kritika, ale i pochvaly

Zatímco Kabulov označuje zvyšování počtu vojáků za chybu, schvaluje podle svých slov celkovou McChrystalovu strategii včetně obsazení a vyčištění oblastí od Talibanu, výcvik většího počtu afghánských bezpečnostních sil a lépe koordinovanou špionáž. Před velitelem sil NATO ale stojí odstrašující problémy, dodává.

NATO podle něj opakuje některé chyby, kterých se v Afghánistánu dopustili Sověti, ale v některých ohledech byl prý Kreml úspěšnější. Kabulov tvrdí, že Sověti lépe než NATO zajistili bezpečnost na silnicích a ve velkých městech. A dokončili víc velkých stavebních a rozvojových projektů. Sovětská vláda navíc toto úsilí financovala z vlastní kapsy, zatímco USA a jejich západní spojenci neustále žádají o charitativní příspěvky na dárcovských konferencích.

"My jsme nikdy nepořádali mezinárodní konference, na kterých bychom slibovali desítky miliard dolarů, které pak do téhle země nikdy nedorazí," říká Kabulov. Sověti také školili a zaměstnávali Afghánce, místo aby do země dováželi drahé a - z jeho pohledu - rozmazlené zahraniční kontraktory.