Státy EU se opět shodly na prodloužení sankcí proti Rusům, jména dvou miliardářů ale ze seznamu zmizela

Členské státy EU se shodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy tentokrát o tři roky, původně se sankce prodlužovaly vždy jen o šest měsíců. Po dlouhých jednáních bylo dosaženo kompromisní dohody, podle které byli zároveň ze seznamu vyškrtnuti dva ruští miliardáři – Michail Fridman a Ališer Usmanov. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vyřazení Fridmana a Usmanova ze sankčního seznamu označil za ostudné a neobhajitelné. Vyzval země EU k vlastním sankcím proti dvojici.

Shoda byla oznámena již v pondělí, následně ale Lotyšsko odmítlo kompromis potvrdit, vadilo mu vyškrtnutí obou Rusů. Již od úterního rána se konala další jednání a nakonec byla potvrzena původní pondělní shoda. Lotyšsko se nakonec hlasování zdrželo, což umožnilo dohodu přijmout, napsala agentura Reuters s odvoláním na diplomaty.

Rozhovor

Evropa žije v iluzi. Špatný stav ekonomiky ani nespokojená domácí elita Putina k jednání o míru nedonutí

24. 6. 2026 ▪ 4 min. čtení

Nyní se musí opět uskutečnit takzvaná písemná procedura, ve které krok definitivně formálně schválí všechny státy EU. Bez dohody by sankce přestaly platit o půlnoci na středu.

Velvyslanci jednali o sankcích již poněkolikáté za uplynulé dva týdny. Často se sešli nejprve ráno, následně vše konzultovali s národními vládami, kompromisu se ale nedařilo dosáhnout. Sankce měly původně vypršet již v úterý 15. září, bylo dosaženo nicméně alespoň shody o prodloužení o sedm dní, aby mohla probíhat další jednání.

„Moskva slaví, protože dosáhla svého: pocitu beztrestnosti, ponížení EU a rozkolu mezi Evropany. Oslavy v Moskvě však lze ještě zmařit. Vyzývám všechny členské státy EU, aby teď oznámily, že na tyto dvě osoby uvalí vlastní národní sankce,“ uvedl později na síti X ukrajinský ministr zahraničí.

Problematické požadavky mělo zejména Slovensko, které usilovalo o odstranění Usmanova ze sankčního seznamu, uvedl již dříve bruselský server Politico. Překvapivé a pobouřené reakce následně podle agentury Reuters vyvolal krok Francie, která se k Bratislavě přidala. Odvolávala se přitom na obavy o národní bezpečnost. Lucembursko následně začalo požadovat i odstranění Fridmana.

Mluvčí francouzského ministerstva zahraničí odmítl již dříve celou záležitost komentovat. List Financial Times nicméně napsal, že za postojem Paříže stojí pravděpodobně vyjednávání s Ázerbájdžánem. Francie údajně usiluje o propuštění několika francouzských občanů zadržovaných v Ázerbájdžánu a vyřazení Usmanova ze sankčního seznamu má být součástí této dohody. Baku to minulý týden odmítlo.

Lotyšský premiér Andris Kulbergs později podle agentury Reuters uvedl, že francouzský prezident Emmanuel Macron souhlasil se zahájením jednání o zapojení Rigy do francouzské iniciativy v oblasti jaderného odstrašení a vyjádřil odhodlání posílit francouzskou vojenskou přítomnost v pobaltské zemi, zejména v protivzdušné obraně.