„Nepřiměřený zásah do svobody projevu.“ Francie zatím sociální sítě dětem nezakáže, zákon narazil u tamní Ústavní rady

Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let, informovala v pátek agentura AFP. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě.

Účet za stav duševního zdraví mladých: Evropa přijde o biliony korun. Co se musí podle expertů změnit?

17. 7. 2026 ▪ 5 min. čtení

Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani úměrný“ svobodě projevu a komunikace. Ačkoli uznávají ústavní požadavek na ochranu nejlepších zájmů dítěte, v rozhodnutí poukazují na skutečnost, že tento velmi široký zákaz „se může vztahovat na služby on-line komunikace, u nichž nejsou prokázána rizika pro zdraví a bezpečnost nezletilých“.

„Zákazem přístupu nezletilých mladších 15 let k určitým on-line službám zákon ze své podstaty vyžaduje, aby každá osoba, a to i dospělá, před přístupem k nim prokázala svůj věk,“ pokračovala Ústavní rada ve svém rozhodnutí. „Ale protože zákonodárce neupřesnil podmínky a omezení, za nichž musí být takový doklad předložen, nestanovil právní záruky nezbytné k zajištění dodržování těchto požadavků,“ doplnila rada.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na rozhodnutí uložil premiérovi Sébastienu Lecornuovi, aby návrh zákona přepracoval a zohlednil připomínky Ústavní rady, uvedl v prohlášení Elysejský palác. Macron je podle kanceláře prezidenta odhodlán zajistit, aby reforma vstoupila v platnost před jarem 2027, kdy se budou ve Francii konat prezidentské volby. Macron se o třetí funkční období ucházet nemůže, připomíná agentura Reuters.

Před lety Dánsko jako digitahoun zrušilo papírové učebnice. Nyní chce dětem radikálně omezit sociální sítě. V čem se inspirovat?

1. 6. 2026 ▪ 5 min. čtení

Zákon měl dětem mladším 15 let zamezit v přístupu k sociálním sítím včetně TikToku, Snapchatu či Instagramu, chatovacím aplikacím, jako jsou WhatsApp a Messenger, či k některým on-line videohrám. Netýkal se například on-line encyklopedií a vzdělávacích databází, Ústavní rada však tyto výjimky označila za příliš omezené.

Ústavní rada posuzovala pouze článek 1 zákona, na který bezprostředně po jeho přijetí podaly stížnost některé levicové strany. Nevyjádřila se tak k zákazu používání mobilních telefonů na středních školách od 1. září, který tato legislativa také obsahuje.