Tři klíčové mocnosti muslimského, přesněji sunnitského světa podepsaly dohodu o společné obraně. Učinily tak symbolicky v saúdskoarabské Mekce, duchovním středu islámu. Pákistán poskytl spojenectví jadernou zbraň, Saúdové finance i náboženskou prestiž a Turecko armádu vycvičenou podle standardů NATO. Málokdo pochybuje o tom, kdo je nepřítelem. Šíitský, stále agresivnější Írán. Ale také Izrael, který usiluje o regionální bezpečnostní dominanci.

Zrodilo se 7. srpna sunnitské NATO? Nebo alespoň jeho zárodek? Mnozí experti jsou opatrní, další takové srovnání rovnou odmítají. Třeba web Middle East Eye ale – podobně jako i další média – paralely hledá: „Dohoda o společné obraně stanoví, že agrese proti jednomu signatáři úmluvy je útokem na všechny tři. Podobně jako v případě pátého článku NATO dává tato klauzule nové dohodě okamžitý geopolitický význam. A to přesto, že konkrétní vojenské závazky jednotlivých stran nelze označit jinak než jako vágní,“ píše portál.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se

Co se dočtete dál

  • Kdo se přidá k zárodku „islámského NATO“.
  • Proč má Izrael důvod k obavám.
  • Jak na dohodu reaguje Írán.