Bývalý policejní šéf na Floridě sdělil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), že mu Donald Trump v roce 2006 po telefonu řekl, že o chování Jeffreyho Epsteina všichni vědí. O dokumentu FBI, který je součástí milionů stran nově odtajněných spisů zesnulého sexuálního delikventa, informovaly v noci na středu agentura Reuters či server stanice BBC. Podle nich vyvolá další vážné otázky ohledně tvrzení současného prezidenta USA, že o Epsteinových zločinech tehdy nic nevěděl.

V červenci 2006, právě když se veřejnost dozvěděla o prvním obvinění Epsteina ze sexuálních trestných činů, zatelefonoval Trump policejnímu náčelníkovi v Palm Beach na Floridě Michaelu Reiterovi, jehož oddělení tehdy začalo Epsteina vyšetřovat. Vyplývá to ze zápisu z výslechu Reitera ze strany FBI z roku 2019, který je mezi odtajněnými spisy.

„Díkybohu, že ho zastavujete, všichni vědí, že to dělá,“ řekl Trump podle Reiterovy výpovědi. Trump mu údajně také o Epsteinovi řekl, že „lidé v New Yorku vědí, že je odporný“, a poradil mu, aby se zaměřil na jeho společnici Ghislaine Maxwellovou, kterou označil za „zlo“ a za Epsteinovu „agentku“.

Maxwellová byla v roce 2021 odsouzena k 20letému trestu vězení za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání.

Reiter dále FBI sdělil, že mu Trump v telefonátu řekl, že jednou pobýval v Epsteinově společnosti, když byly poblíž nezletilé osoby, a že „odtamtud rychle vypadl“. Reiter, jenž od policie odešel v roce 2009, potvrdil existenci výslechu u FBI listu Miami Herald, který o něm informoval jako první.

Policie v Palm Beach začala Epsteina v roce 2006 vyšetřovat kvůli údajnému sexuálnímu zneužívání nezletilých dívek. Případ byl později předán federálním prokurátorům, kteří v roce 2008 s Epsteinem uzavřeli kontroverzní dohodu o přiznání viny, jejíž součástí byla i dohoda, která ho chránila před závažnějšími obviněními.

Americké ministerstvo spravedlnosti nyní na dotaz médií ohledně údajného telefonátu z roku 2006 uvedlo: „Nemáme žádné důkazy, které by potvrzovaly, že prezident před 20 lety kontaktoval orgány činné v trestním řízení.“

Trump tvrdí, že se s Epsteinem sice léta přátelil, ale rozešli se ještě před prvním zatčením tehdejšího finančníka. Prezident také opakovaně tvrdí, že o Epsteinových zločinech nic nevěděl. Po jeho zatčení v roce 2019 prezident na dotaz, zda měl nějaké podezření, novinářům řekl: „Ne, neměl jsem tušení. Neměl jsem tušení. Nemluvil jsem s ním už mnoho, mnoho let.“

Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v úterý novinářům řekla, že Trump je ve věci ukončení svého vztahu s Epsteinem „upřímný a transparentní“. „Byl to telefonát, který se v roce 2006 možná uskutečnil, možná ne. Odpověď na tuto otázku neznám.“

„Prezident Trump vždy říkal, že Jeffreyho Epsteina vyhodil ze svého klubu Mar-a-Lago, protože byl podlézavý,“ řekla také Leavittová. „A to platí i o tomto telefonátu. Pokud se skutečně stal, potvrzuje to přesně to, co prezident Trump tvrdí od samého začátku,“ dodala mluvčí.

Chrání ministerstvo vlivné osoby?

Několik amerických zákonodárců se domnívá, že ministerstvo spravedlnosti nevhodně redigovalo dokumenty týkající se zesnulého odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a mohlo začerněním některých jmen chránit vlivné osoby. Napsal o tom zpravodajský server BBC. Členové Kongresu mají od pondělí možnost nahlédnout do nezačerněné digitální verze složek o Epsteinovi, které obsahují zhruba tři miliony dokumentů, jež ministerstvo spravedlnosti na základě zákona o transparentnosti zveřejnilo od loňského prosince.

Demokratický kongresman Ro Khanna stanici MS NOW řekl, že ministerstvo nedodržuje zákon o transparentnosti tím, jakým způsobem byly spisy redigovány. Nejméně jeden dokument byl od stížnosti kongresmana zveřejněn v neupravené podobě a náměstek ministryně spravedlnosti Todd Blanche na X sdělil, že ministerstvo ctí transparentnost.

Postup ministerstva při upravování zveřejněných spisů se minulý týden stal terčem kritiky poté, co právníci Epsteinových obětí uvedli, že nejnověji zveřejněná sada dokumentů obsahovala e-mailové adresy a nahé fotografie, v nichž bylo možné rozpoznat jména a tváře možných obětí.

Oběti vydaly prohlášení, v němž označily zveřejnění těchto údajů či snímků za „pobuřující“, a uvedly, že by neměly být „jmenovány, vystavovány veřejnému zkoumání a znovu traumatizovány“. Ministerstvo spravedlnosti reagovalo sdělením, že všechny problematické soubory stáhlo a že k chybám došlo v důsledku „technické nebo lidské chyby“.

Republikánský kongresman Thomas Massie a demokrat Khanna, kteří se podíleli na zákonu, na jehož základě byly spisy zveřejněny, novinářům sdělili, že ministerstvo zřejmě chrání nejméně šest mužů, jejichž jména ve spisech začernilo. Jejich jména kongresmani neupřesnili, jde ale podle nich nejméně o jednoho občana USA, tři nebo čtyři cizince a další osobu, u níž není národnost jasná. Podle Massieho je jeden z mužů vysoce postavený člen zahraniční vlády.

Blanche podle BBC později uvedl, že ministerstvo u příslušného dokumentu odstranilo začernění jmen všech osob, které nebyly oběti.

Americké ministerstvo spravedlnosti na konci ledna zveřejnilo další rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se Epsteina. Sada obsahuje více než tři miliony stran, 2000 videí a 180 tisíc fotografií, mezi nimiž je velké množství komerční pornografie a fotografií získaných z Epsteinových zařízení.

Epstein se pohyboval mezi mnoha vlivnými lidmi z politiky, byznysu i umění včetně současného prezidenta Trumpa či bývalého šéfa Bílého domu Billa Clintona; tito politici nebyli v souvislosti s jeho zločiny obviněni z žádného protiprávního jednání. Vazby významných osobností na Epsteina řeší i Británie, Francie, Norsko, Lotyšsko, Slovensko a další státy.

V roce 2019 Epstein spáchal sebevraždu ve vězení, kde čekal na soudní proces kvůli obvinění ze zneužívání nezletilých dívek a obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam