Zástupci zemí EU se dohodli na zahájení procedury, která umožní dlouhodobé zmrazení aktiv ruské centrální banky, která jsou zablokovaná v Evropské unii. Oznámilo to ve čtvrtek dánské předsednictví. Zmrazení aktiv tak už nebude navázáno na prodlužování protiruských sankcí, které vyžaduje každých šest měsíců hlasování v jednomyslné shodě. Krok alespoň částečně vychází vstříc Belgii, která má výhrady vůči plánu Evropské komise využít zmrazená ruská aktiva jako zástavu pro poskytnutí takzvané reparační půjčky pro Ukrajinu.
Česko má ručit víc než 80 miliardami za další půjčku Ukrajině. Pomoc je nutná, ale celá operace má jeden velký háček
Na zahájení dlouhodobého procesu zmrazení ruských aktiv se shodli velvyslanci při EU. Cílem je dlouhodobá imobilizace aktiv, která nebude závislá na hlasování každého půl roku. Jakmile bude opatření schváleno, zmrazení může zůstat v platnosti na dobu neurčitou a ukončeno může být až po skončení ruské agrese proti Ukrajině.
Chystané obejití jednomyslnosti se opírá o článek 122 Smlouvy o EU, který umožňuje Radě EU rozhodovat „v duchu solidarity mezi členskými státy o opatřeních přiměřených pro ekonomickou situaci“.
Krok je podle agentury Reuters základem plánu EU využít ruská suverénní aktiva v EU k poskytnutí půjčky Ukrajině. Půjčka má napadené zemi v letech 2026 a 2027 umožnit pokračovat v obraně proti ruské invazi.
V základním ohledu je Trumpův mírový plán pro Ukrajinu lepší, než si myslíte. Spěje válka ke konci?

Evropská komise se snaží najít způsoby, jak zajistit finanční potřeby Ukrajiny a jak překonat odpor některých členských zemí vůči takzvané reparační půjčce zajištěné právě zmrazenými ruskými aktivy v EU.
O věci by měli na summitu za týden rozhodnout šéfové států a vlád unie, na své poslední říjnové schůzce se nedohodli. Plán dosud odmítala především Belgie, kde se většina ruských aktiv nalézá v tam sídlícím systému Euroclear. Belgie dosud měla obavy mimo jiné i z toho, že by některé ze zemí EU, například Maďarsko či Slovensko, mohly v budoucnu prodloužení sankcí vetovat, což by znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv a Belgie by tak musela finance Rusku okamžitě vrátit.
Belgický vicepremiér Vincent Van Peteghem vyjádřil naději, že na summitu EU příští týden unijní země dospějí k dohodě. Zároveň však řekl, že některé belgické obavy ohledně zmrazených ruských aktiv přetrvávají, například ohledně mechanismu likvidity sdílení břemene a záruk. Belgie se podle něj nebude pouštět do „žádných lehkovážných kompromisů“.
Van Peteghem rovněž vyjádřil přesvědčení, že „jednou tato zmrazená ruská aktiva budou muset být použita“ ve prospěch Ukrajiny.
Komise v říjnu přišla s plánem, kdy by na záruky za takzvanou reparační půjčku Ukrajině ve výši až 185 miliard eur (4,5 bilionu Kč) byla využita ruská aktiva zmrazená na účtech v Evropě po začátku ruské agrese vůči Ukrajině. Ukrajina by úvěr splatila až po získání válečných reparací od Moskvy.
Podle komise takový postup neznamená konfiskaci ruských peněz. Moskva však reagovala slovy o krádeži.
V základním ohledu je Trumpův mírový plán pro Ukrajinu lepší, než si myslíte. Spěje válka ke konci?

Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist









