Příměří do jara nebude, Evropa musí vytrvat v podpoře Ukrajiny a Zelenskyj se musí vypořádat se skandálem, řekl Stubb

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země. V sobotním rozhovoru pro AP, který agentura vydala dnes ráno, to řekl finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se musí rychle vypořádat se skandálem kolem úplatkářství a zpronevěry, protože aféra jen nahrává Rusku, domnívá se Stubb. Evropské lídry nicméně vyzval, aby zvážili posílení finanční a vojenské podpory Kyjeva, který čelí plíživému postupu ruských vojsk na bojišti.

„Nejsem příliš optimistický, že bychom dosáhli příměří nebo zahájili mírová vyjednávání, alespoň ne ještě letos,“ řekl Stubb a dodal, že by bylo dobré „dát něco do pohybu“ do března. Třemi velkými otázkami na cestě k příměří jsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, obnova její ekonomiky a dosažení určitého porozumění ohledně územních nároků, uvedl finský prezident, který s AP hovořil v sobotu na vojenské základně severně od Helsinek, kde sledoval finské dobrovolníky při obranném výcviku.

Zelenskyj po korupčním skandálu oznámil velké změny v energetickém sektoru Ukrajiny

15. 11. 2025 ▪ 2 min. čtení

Ukrajinský protikorupční úřad NABU tento týden uvedl, že úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Středobodem skandálu, který média označují za největší od začátku ruské invaze, je společnost Enerhoatom, provozovatel ukrajinských jaderných elektráren. Zelenskyj v sobotu oznámil rozsáhlé personální změny v ukrajinských energetických podnicích.

Ukrajina se brání ruské vojenské agresi, rozpoutané na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina, už čtvrtým rokem. Rusko v posledních týdnech opět zintenzivnilo údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Moskva se od začátku invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť ve snaze narušit morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu, napsala už dříve AP.

Má-li na Ukrajině nastat mír, musí americký prezident Donald Trump i evropští lídři vyvinout maximální tlak na Rusko a na Putina, aby změnil své strategické uvažování, soudí Stubb. Putin „chce v zásadě popřít nezávislost, suverenitu a územní celistvost Ukrajiny“ a tyto cíle se od začátku války prakticky nezměnily, uvedla finská hlava státu. Za tím účelem navrhuje využít takové nástroje, jako jsou stovky miliard dolarů zmrazených ruských aktiv držených v Evropě coby záruku pro financování Ukrajiny, a současně zvýšit vojenský tlak na Moskvu.

Stubb oceňuje Trumpa za to, že v říjnu uvalil sankce na ruské energetické giganty Lukoil a Rosněfť, v tomto směru podle něj odvedl „vynikající práci“. Tvrdí však, že je třeba udělat víc pro schopnost Ukrajiny zasáhnout ruský vojenský nebo obranný průmysl. Trump minulý měsíc zamítl ukrajinskou žádost o dodávky střel dlouhého doletu Tomahawk.

Bílý dům v polovině října také oznámil, že se Trump setká s Putinem v Budapešti. Necelý týden nato však Trump schůzku nečekaně zrušil. Rozhodl se tak po telefonátu mezi ministrem zahraničí Markem Rubiem a jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem, kdy Rubio podle názoru finského prezidenta pravděpodobně dospěl k závěru, že „Rusové neuhnuli ani o píď“ a že „nemá smysl stavět Trumpa do situace, v níž nebude schopen dosáhnout žádné dohody ani čehokoli jiného“.

Zrušení plánovaného summitu v Budapešti tak „bylo dalším příkladem strategické chyby Rusů. Měli příležitost a promarnili ji,“ tvrdí Stubb.

Trump se od ledna střídavě jednou snaží s Putinem sblížit, potom na něj zase vyvíjet tlak a podobně se chová i ve vztahu k Zelenskému. Stubb říká, že se s těmito změnami přístupu amerického prezidenta vyrovnává tak, že je „velice trpělivý“ a žije „v realitě“.

„Nemůžete si dělat iluze o věcech, které byste rádi viděli,“ řekl. „Osobně se snažím soustředit na věci typu: Potřebujeme bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Jak je vystavět? Potřebujeme příměří. Jak ho dosáhnout?“ dodal prezident. Tato práce se však vyplácí a vojenské možnosti pro zajištění bezpečnosti Ukrajiny po dosažení příměří jsou nyní „jasné“, když se různé země zavázaly poskytnout své zdroje, řekl Stubb bez bližších podrobností s odkazem na důvěrnou povahu vojenského plánování.

Stubb v rozhovoru s AP také prohlásil, že Rusko vede nejen klasickou kinetickou válku na Ukrajině, ale také hybridní válku v celé Evropě. Několik evropských zemí v poslední době čelilo průniku ruských dronů – ať už domnělému nebo potvrzenému – a také ruských stíhaček do svého vzdušného prostoru a údajně i rozsáhlé ruské sabotážní kampani.

Rusko se podle finského prezidenta snaží Evropu destabilizovat a vyvolávat chaos a paniku pomocí různých útoků, včetně žhářství, vandalismu a propagandy. "Hranice mezi válkou a mírem se rozmazala," dodal.