Smlouva o tunelu pro rychlovlaky pod Krušnými horami je před schválením, řekl premiér Fiala

Německá vláda se chystá schválit návrh mezinárodní smlouvy mezi Českem a Německem o výstavbě Krušnohorského tunelu na plánované vysokorychlostní železnici z Prahy do Drážďan. Na tiskové konferenci po jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl český premiér Petr Fiala. Česká vláda návrh smlouvy schválila už na počátku července.

Smlouva vymezuje plánování, výstavbu i provozování více než třicet kilometrů dlouhého tunelu, který by měl být klíčovou částí rychlodráhy z Prahy do Drážďan. Česko na tunel vynaloží kolem 45 miliard korun, na české straně bude měřit téměř 12 kilometrů.

Krušnohorský tunel bude nejdelší podobnou stavbou ve střední Evropě. Vedle osobních vlaků bude sloužit také nákladní dopravě, čímž vznikne nové kapacitní spojení s Německem a západní Evropou. Jde o nejsložitější stavbu v síti českých vysokorychlostních železnic. Se zprovozněním tunelu se počítá v roce 2039, po celé trati vlaky pojedou podle dřívějších informací Správy železnic v roce 2045.

„Šidítko.“ Česko začíná stavět první trať na 200 km/h, skutečné vysokorychlostní tratě pořád odkládá

27. 5. 2025 ▪ 5 min. čtení

Po schválení německou vládou podepíší smlouvu ministři dopravy obou zemí, poté je nutná ještě ratifikace v parlamentech.

Pochopení pro hraniční kontroly

Premiér Fiala po jednání se svým německým protějškem také řekl, že Česko má určité pochopení pro německé hraniční kontroly, dlouhodobé řešení boje proti nelegální migraci ale musí být evropské. Německo provádí namátkové kontroly na české hranici od října 2023. Letos v květnu Merzova vláda režim na hranicích ještě zpřísnila.

„Bez evropského řešení se neposuneme dál,“ řekl Fiala. Podle něj je třeba mimo jiné zlepšit návratovou politiku či blíže spolupracovat s třetími zeměmi. Merz zdůraznil, že je z Fialových slov vidět, že Česko a Německo „mají přesně tentýž cíl“. Tím je podle předsedů vlád návrat ke společnému unijnímu prostoru bez vnitřních kontrol. „Chceme evropské řešení,“ zdůraznil také Merz. Do doby, než dokáže EU účinně chránit své vnější hranice, musí být ale podle něj kontroly na hranicích vnitřních.

Německo už od roku 2015 kontroluje svou hranici s Rakouskem. V říjnu 2023 přibyly kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. Loni v září nařídila tehdejší ministryně vnitra Nancy Faeserová také ostrahu hranic s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem.