Izrael znemožnil plánované setkání v hlavním městě palestinské samosprávy Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na izraelského představitele. Média již dříve informovala, že ministrům arabských států, kteří se plánovali zúčastnit této akce, Izrael zabránil dorazit.

Jeden z izraelských představitelů uvedl, že ministři se hodlali účastnit setkání, na němž se mělo diskutovat o podpoře vzniku palestinského státu, což označil za provokativní. "Takový stát by se nepochybně stal teroristickým státem v srdci izraelské země," uvedl izraelský činitel.

V delegaci byli ministři z Jordánska, Egypta, Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů, uvedli představitelé palestinské samosprávy. Ministři k cestě z Jordánska na okupovaný Západní břeh potřebovali souhlas Izraele. "Izrael nebude poskytovat součinnost s takovými kroky, jejichž cílem je poškodit jeho bezpečnost," dodal izraelský představitel.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek v Singapuru označil uznání palestinského státu za morální povinnost a politickou nutnost. Jestliže Izrael dostatečně nezareaguje na humanitární situaci v Pásmu Gazy, evropské země budou podle francouzského prezidenta muset v postoji k Izraeli přitvrdit, uvedla agentura AFP. Izrael Macrona obvinil ze lží.

Od 2. března Izrael znemožňoval jakékoli dodávky do Pásma Gazy, včetně humanitární pomoci. Minulý týden blokádu částečně uvolnil, když povolil vjezd kamionům s pomocí do oblasti. Izrael k tomu přistoupil po kritice a nátlaku od mezinárodního společenství a opakovaných varováních mezinárodních organizací ohledně již existující akutní podvýživy a hrozícího hladomoru v Pásmu Gazy.

V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 osob unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla během dvou příměří propuštěna velká část těchto rukojmích výměnou za palestinské vězně. Část rukojmích v Pásmu Gazy zahynula.

Od počátku války bylo při izraelských útocích podle údajů ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem zabito nejméně 54 249 Palestinců a dalších 123 492 jich bylo zraněno, uvedl ve čtvrtek izraelský deník Haarec. Obnovená izraelská ofenziva v Pásmu Gazy za deset dní od 15. do 25. května přinutila opustit domovy téměř 180 000 Palestinců, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Od začátku ofenzivy 18. března bylo nuceno opustit své domovy téměř 616 000 lidí.

V roce 1947 přijalo Valné shromáždění OSN plán rozdělení Britského mandátu Palestina mezi židovský a arabský stát. Po válce v roce 1948 vznikl Izrael na území, které OSN navrhla pro židovský stát, a na téměř 60 procentech území navrženého pro arabský stát. Dnes Izrael okupuje i další palestinská území s výjimkou Pásma Gazy, v němž vládne teroristické hnutí Hamás.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam