„Pro ty nejhorší zločince bez dokumentů.“ Trump nařídil k zadržování migrantů využít věznici Guantánamo

Migranti v detenčním zařízení na americké vojenské základně Guantánamo na Kubě budou drženi odděleně od podezřelých z terorismu, které zde USA zadržují ve věznici. Uvedl to americký ministr obrany Pete Hegseth v rozhovoru pro stanici Fox News, píše deník The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump ve středu vydal příkaz vytvořit na Guantánamu detenční zařízení pro migranty, jež pojme 30 tisíc lidí, kteří pobývají v USA nelegálně. Staronová hlava státu uvedla, že přípravou zařízení pověří Pentagon a ministerstvo pro vnitřní bezpečnost.

Podle Hegsetha je Guantánamo ideálním místem pro držení deportovaných migrantů. „Kromě zařízení sloužících k ubytování teroristů, o kterých mnozí vědí, je základna námořní stanicí, jejímž posláním je již dlouhá desetiletí zajišťovat migranty, uprchlíky a přesídlování,“ řekl Hegseth.

Komentář

Trump 2.0 nemá zábrany a rád mává velkým klackem. Jaká jsou poučení z jeho prvního týdne?

28. 1. 2025 ▪ 4 min. čtení

Zadržené osoby nebudou drženy společně s osobami podezřelými z terorismu, uvedl Hegseth. Účelem tábora bude spíše „dočasný tranzit“, zatímco američtí úředníci vyplní dokumenty a zařídí cestu zadržených do třetích zemí, pokud je jejich domovské země nepřijmou.

„V Guantánamu máme 30 tisíc lůžek,“ řekl Trump. Prezident uvedl, že místa jsou určena pro ty nejhorší zločince mezi migranty bez dokumentů, kteří ohrožují americké obyvatele. „Někteří z nich jsou tak špatní, že ani nevěříme zemím, aby je samy zadržovaly, protože nechceme, aby se vrátili (do USA). Takže je pošleme na Guantánamo.“

Republikánský prezident uvedl, že tento krok „okamžitě zdvojnásobí naši kapacitu“ pro zadržování migrantů bez dokumentů. Americký Úřad pro imigraci a cla (ICE) má nyní kapacitu pro zadržení asi 40 tisíc migrantů, kterým hrozí deportace. Největší ze zařízení disponuje zhruba 2000 lůžky.

Trump na začátku svého druhého funkčního období zahájil rozsáhlou protiimigrační kampaň. Vydal sérii exekutivních příkazů a zastavil mnohé programy, které umožňovaly cizincům přijít do USA. Některé jeho kroky jsou ale napadány u soudů a jeho sliby o masových deportacích bude podle pozorovatelů velmi těžké naplnit bez dodatečných prostředků vyčleněných Kongresem.

Kubánští politici reagovali na Trumpovo oznámení ostrou kritikou. Prezident komunistické země Miguel Díaz-Canel označil rozhodnutí umisťovat migranty poblíž „známých věznic využívaných k mučení“ za „akt brutality“. Ministr zahraničí Bruno Rodríguez napsal, že je důkazem „lhostejnosti k lidem“.

Stanice BBC uvedla, že spory s Kubou nejsou ze strany Trumpovy administrativy ničím nečekaným. Poznamenala, že ministr zahraničí Marco Rubio, který je potomkem kubánských uprchlíků, může dokonce uvítat příležitost, jak popudit kubánské vedení.

Americké vězeňské zařízení známé jako Guantánamo na pobřeží Kuby bylo zřízeno v roce 2002 za administrativy tehdejšího amerického prezidenta George W. Bushe v rámci „války proti terorismu“ po útocích na Spojené státy z 11. září 2001. USA Guantánamo využívají k zadržování cizinců, které podezřívají z terorismu.

Spojené státy na začátku ledna výrazně snížily počet zbývajících vězňů v káznici, když 11 z 26 zadržovaných poslaly do Ománu. Muži byli vězněni přes 20 let bez jakéhokoli obvinění, podobně jako většina ze stovek lidí, kteří byli na základně vězněni.

V jednom momentě bylo v Guantánamu vězněno asi 800 osob. Svědectví zadržených, která dokumentují jejich zneužívání a mučení americkými bezpečnostními složkami, vyvolávají dlouhodobou kritiku na domácí půdě i v zahraničí.

V září loňského roku získal deník New York Times (NYT) vládní dokumenty, z nichž vyplývá, že USA vojenskou základnu po desetiletí využívaly také k zadržování migrantů zadržených na moři. Byli však drženi v oddělené oblasti od té, která slouží k zadržování osob obviněných z terorismu.