Kdyby neměla uniformu, vypadala by drobná rusovláska jako studentka. Kdyby Rusko neprovedlo invazi na Ukrajinu, učila by děti. Místo toho se v devatenácti hned po invazi přihlásila do armády, aby bránila svou vlast. „S mými 155 centimetry mě posadili za kulomet,“ říká s lehkou ironií Oksana Rubaniaková, která to v armádě zatím dotáhla do hodnosti poručice – a k vydání tří básnických sbírek, které z ní v kombinaci s vojenskou kariérou udělaly celebritu fotografovanou na obálku časopisu Vogue nebo do žebříčku 30 mladých lídrů časopisu Forbes.
Psaní básní je jejím způsobem, jak se vyrovnat s válečným stresem. Styl a obsah by označila jako „frontová lyrika“. „Nejvíc veršů se mi honí hlavou před akcí, když se někam přesouváme nebo někde na něco čekáme. Píšu si je na papír nebo do telefonu,“ vysvětluje v rozhovoru s HN Rubaniaková, která byla letos prominentním hostem výroční konference think-tanku Aspen Institute Central Europe.
Co se dočtete dál
- Jak se píšou básně ve válce.
- Jak motivovat unavené vojáky k boji.
- Proč Ukrajinci nemohou složit zbraně.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist