Ruská centrální banka zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu z 19 na 21 procent, maximum od roku 2013, kdy byla tato sazba zavedena. Ve svém pátečním oznámení rovněž uvedla, že inflace v září stoupla na 9,8 procenta ze srpnových 7,5 procenta. Poukázala rovněž na zpomalení růstu ekonomiky a na problémy s nedostatkem pracovních sil.
Většina analytiků podle průzkumu agentury Reuters předpokládala, že centrální banka úrok zvýší pouze o jeden procentní bod, tedy na 20 procent. Guvernérka Elvira Nabiullinová na tiskové konferenci uvedla, že další postup centrální banky bude záviset na vývoji ekonomických údajů. Nevyloučila, že banka na svém prosincovém zasedání úrokové sazby opět zvýší.
Rusko jako největší ekonomika Evropy? Lidový vůz z Togliatti ukazuje, jak jde jeho technická úroveň dolů
Centrální bankéři uvedli, že inflační očekávání obyvatel dosáhla maximální úrovně od začátku roku. „Ve střednědobém horizontu zůstává bilance rizik pro inflaci výrazně vychýlena směrem k proinflačním faktorům,“ uvedla centrální banka. V příštím roce čeká zpomalení tempa růstu spotřebitelských cen na 4,5 až 5,0 procenta, inflace by ale i tak zůstala nad jejím čtyřprocentním cílem.
„Centrální banka připustila, že v příštím roce nebude schopna dostat inflaci zpět na cílovou úroveň,“ uvedl profesor Jevgenij Kogan z moskevské Vysoké ekonomické školy. Postoj centrální banky označil za „kapitulaci tváří v tvář inflaci“, informuje agentura Reuters.
Expert: Deset tisíc Severokorejců Ukrajinci pozabíjí. Zlom ale může přinést jiná věc
Centrální banka rovněž uvedla, že ruská ekonomika sice pokračuje v růstu, ale pomalejším tempem než v první polovině roku. „Toto zpomalení je způsobeno zejména omezeními na straně nabídky, včetně nižší dostupnosti volných výrobních kapacit a pracovní síly,“ upozornila. Mezinárodní měnový fond (MMF) tento týden předpověděl, že růst ruské ekonomiky v příštím roce zpomalí na 1,3 procenta, na letošek fond očekává růst o 3,6 procenta.
Míra nezaměstnanosti v Rusku se nyní nachází na rekordních minimech. Je to kvůli nedostatku pracovních sil, za kterým stojí rozsáhlá vojenská mobilizace a emigrace statisíců obyvatel po zahájení vojenské invaze na Ukrajinu. „Nedostatek pracovních sil narůstá v řádě odvětví. Růst mezd nadále převyšuje růst produktivity práce,“ uvedla centrální banka.
V letošním roce zvýšila ruská centrální banka sazby už potřetí, poprvé tak učinila v červenci a podruhé v září. Ve druhé polovině loňského roku základní sazbu v rámci boje s inflací zvýšila celkem o 8,5 procentního bodu.
Po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem února 2022 centrální banka zvýšila základní sazbu na 20 procent, aby podpořila kurz rublu, omezila inflační tlaky a brzdila rychlý odliv kapitálu ze země. Později základní úrok postupně snížila až na 7,5 procenta, ale od srpna loňského roku opět začala s postupným zvyšováním.
Expert: Deset tisíc Severokorejců Ukrajinci pozabíjí. Zlom ale může přinést jiná věc
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist