Lidí je na světě příliš, ekologická daň za to je velká. Otázka je, co budeme ochotni obětovat

Aktuálně je na naší planetě přes osm miliard a dle odhadů by počet obyvatel Země mohl v polovině století dosáhnout 10,5 miliardy. „Lidí je prostě příliš, i když jsme se naučili na planetě žít i v takto velkém počtu,“ říká ekolog a biolog David Storch. Otázkou podle něj je, jak velkou cenu za to lidstvo platí. „Z ekologického hlediska je cena velká,“ dodává.

Podle Storcha by bylo ideální, kdyby se počet obyvatel Země ustálil na menším čísle, což v dlouhodobém horizontu považuje za možný scénář. „Z přirozených příčin, kterým ovšem úplně nerozumíme, se růst zastaví, a dokonce je velmi pravděpodobné, že počet lidí půjde zase dolů,“ konstatuje biolog a dodává, že se to vyvíjí příznivým směrem.

Reportáž

Dominantní odrůda banánů je v ohrožení. Doplatit může na pěstování v monokulturách a klimatickou změnu

6. 4. 2024 ▪ 12 min. čtení

Zpomalování populačního růstu jde však ruku v ruce s ekonomickým vývojem a souvisí s bohatnutím společnosti. „To je pro mě jako ekologa varující. Populační růst zpomalí až zastaví jenom za cenu ještě mnohem většího využívání zdrojů,“ vysvětluje Storch. Pomalý nebo negativní růst populace si totiž mohou dovolit jen bohaté společnosti. „Bude nás možná méně, ale za cenu výrazně většího využívání zdrojů,“ uvádí ekolog.

Právě čerpání přírodních zdrojů zásadně ovlivňuje podobu krajiny a následně i biologickou rozmanitost. „Už nyní je využívání zdrojů a přeměna prostředí příliš velká. Sice tady ještě nemáme šesté masové vymírání, ale pořád platí, že se vymírá stokrát rychleji než normálně, což je opravdu alarmující,“ zdůrazňuje Storch, podle kterého je na vině tlak vyvíjený na přírodní ekosystémy.

Pak začne jízda. Biolog předpověděl zlom ve vývoji lidstva. Jeden už máme za sebou

Mezi nejohroženější druhy patří podle biologa ostrovní populace. „Na ostrovech už došlo k velkému vymírání, tam jde opravdu o desítky procent,“ vysvětluje Storch. Hlavním důvodem jsou podle něj predátoři jako kočky, fretky nebo krysy, které na ostrovy rozšířil člověk. „Šíření nepůvodních druhů je jedním z konstituujících rysů současné biosféry, který v některých případech vede k vymírání,“ dodává.

Další na řadě může být fauna obývající hory. „Druhy tam jsou omezené na malý areál. Klimatické změny s vymíráním zatím moc nehýbou, ale zrovna v horách mohou, jelikož už pak nemají kam utéct,“ upozorňuje biolog. Vedle ostrovních a horských druhů staví také drobný bezobratlý hmyz, který může být v seznamu ohrožených živočichů další na řadě.

I přes vážnost situace poukazuje Storch na zlepšující se tendenci. „Ekologická krize se prohlubuje, na druhou stranu ale pozorujeme, že je povědomí mnohem větší než třeba před dvacet lety,“ tvrdí ekolog. „Lidi poměrně dost změnili myšlení a nedrancují zdroje úplně bezuzdně,“ dodává. Otázkou ale podle něj je, co všechno budou lidé ochotni obětovat a kolik do zelené budoucnosti investují.