Síkela? Nerudová? Nebo ani jeden z nich? Výběr českého eurokomisaře by měl být za ideálního stavu dávno rozhodnutý, jenže ve skutečnosti se může ještě zkomplikovat. O co jde? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy, který je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

Fiala mimo hru

Lídři členských zemí EU se v pondělí na summitu v Bruselu nedohodli na obsazení klíčových funkcí v EU, jako je třeba post šéfky Evropské komise. A to přesto, že ještě krátce před jednáním hýřili optimismem a Ředitelé Evropy dostávali SMS zprávy o tom, že dohoda určitě bude. Druhý pokus, který už podle všeho bude úspěšný, přijde 27. června. Český premiér Petr Fiala si před summitem podle našich zdrojů sice volal s evropskými špičkami, například s Emmanuelem Macronem, ale v Bruselu už u klíčových jednání neseděl — nepřizvali ho. Je to důsledkem toho, kam jeho ODS v rámci EU náleží. Jak to v zákulisí vypadalo a proč vlastně summit nedopadl úspěšně? Čtěte.

Co tím chtěl říct

Den po summitu napsal Petr Fiala na síť X tento příspěvek: „Pravidla jsou jasná, nominace na vrcholná místa v evropských institucích musí respektovat politické a geografické zájmy. Česko je ve středu Evropy — to musí odrážet naše budoucí portfolio.“ Českému premiérovi se podařilo hodit do jednoho pytle nominace do vedení EU s výběrem národního komisaře a jeho portfolia, což jsou dvě různé věci. Jména na „top jobs“ také tentokrát respektují politickou i geografickou rovnováhu. A poznámka o Česku ve středu Evropy — dozvěděl se Fiala, že dostaneme horší portfolio, než na jaké si myslel, a tohle měl být pokus o damage control? Příspěvek byl naneštěstí anglicky, takže už začal žít svým vlastním životem. Jeden diskutér z něj jasně vyvodil: „Češi mají dostat oceány a rybolov!“

Ponížená Meloniová

Ze summitu odjížděla nejvíc frustrovaná italská premiérka Giorgia Meloniová. Z evropských voleb vzešla jako jedna z mála vítězů a dosud na půdě EU postupovala až překvapivě kooperativně. Přesto nedostala pozvánku do užšího kruhu lídrů, kteří dohadovali obsazení klíčových funkcí v EU. Její strana je, stejně jako ODS, součástí ECR, která nepatří do koalice tří hlavních frakcí, jež o jménech rozhodovaly. Jaké riziko s sebou nese ponížení italské premiérky, píšeme zde.

Ostře sledované: Český eurokomisař

Špičky české státní správy, vysoce postavení úředníci v Bruselu i lidé z byznysu, kteří se věnují EU, mají jasno: vláda by měla jako českého eurokomisaře nominovat Jozefa Síkelu. A měla by to udělat co nejdřív. Vyplývá to z ankety, kterou jsme udělali mezi více než desítkou výše zmíněných osob. STAN vládě sice předložil dvě jména, vedle Síkely ještě čerstvě zvolenou europoslankyni Danuši Nerudovou, zákulisní informace ale mluví o tom, že vláda ukáže na Síkelu. Jenže: jeho největším nepřítelem zůstává sám STAN, v němž ministr ve skutečnosti nemá opravdovou podporu. Takže z výběru českého eurokomisaře se ještě může stát fraška… Proč ve zmíněné anketě chtějí špičky české evropské politiky právě Síkelu? A jakou vůbec nejhorší osobu by Česko podle nich mohlo do Evropské komise poslat? Výsledky ankety čtěte tady

Má to Babiš jisté?

Když Spolu nedokázalo porazit Andreje Babiše ani v eurovolbách, může nad ním vůbec nějaké volby vyhrát? Nebo už je skoro jasné, že šéf hnutí ANO bude opět premiérem? V podcastu Bruselský diktát to rozebírá Marek Hanč, špičkový expert na komunikaci a PR, který byl dlouho Babišovým klíčovým spolupracovníkem. Vysvětluje, co musí strany vládní koalice udělat, pokud chtějí Babiše porazit. A mluví i o tom, jakou šanci mají ve volbách do sněmovny Filip Turek a Kateřina Konečná a jestli začíná pád Tomia Okamury. A proč mladí lidé po celé Evropě najednou hlasují velmi konzervativně, a nikoliv liberálně a zeleně, jako ještě nedávno? Zkrácený díl Bruselského diktátu je tady, celý na HeroHero a Gazetisto.

Kde skončí ANO

Hnutí ANO je bohatá nevěsta mezi evropskými liberály, ale zjevně si pokračováním manželství není úplně jistá. V europarlamentu si ANO už dojednává funkce ve vedení výborů i celého sněmu, bokem ale údajně zkouší, zdali by přece jen nemohlo skončit v jiné frakci. Ředitelé Evropy slyší, že šéf hnutí Andrej Babiš měl na inauguraci nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho s politiky z vládního Smeru probírat, jestli by nebylo možné dát v europarlamentu dohromady něco s Robertem Ficem a Viktorem Orbánem. Pokusili jsme se věc ověřit přímo u Andreje Babiše, ale neodpověděl. Nově zvolený europoslanec za ANO Jaroslav Bžoch, jeden z kompetentních zástupců hnutí, nám k tomu napsal toto: „Já o žádných možných změnách nevím.“

Prosvištíme si: To je bordel

Ministři životního prostředí zemí EU v pondělí v Bruselu schválili zákon o obnově přírody, tedy evropské nařízení, které se v posledních měsících stalo předmětem vášnivých sporů a demonstrací zemědělců. Česko bylo pro. Zaujal nás chaos v Rakousku: jeho lidovecký kancléř Karl Nehammer nejprve poslal belgickému předsednictví EU dopis, že se jeho země zdrží hlasování (což fakticky znamená dodání hlasů odpůrcům návrhu), aby vicekancléř Werner Kogler (Zelení) spolu s ministryní životního prostředí Leonore Gewesslerovou vzápětí poslali jiný dopis s tvrzením, že kancléř na svůj postoj nemá právo. A ministryně nakonec jménem Rakouska hlasovala pro návrh, přičemž kancléř na ni podal žalobu. Oba dopisy máme k dispozici a je to velmi bizarní čtení. V Rakousku budou v září volby a politické spory samozřejmě rostou, ale tohle je pro prestiž a předvídatelnost země u partnerů v EU hodně špatné…

Píseň pro Hladíka

Český ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) nejenže hlasoval pro návrh, ale patřil k nejaktivnějším ministrům, kteří přesvědčovali váhající země, aby změnily názor. „Český ministr mluvil fakt dobře,“ popsal jeho vystupování v Bruselu mimo záznam jeden zahraniční diplomat. Nejsme kompetentní posoudit meritum věci, tedy jestli je zákon o obnově přírody dobrý, nebo ne. Z hlediska formy ale Hladíka chválíme — jen aktivním přístupem a snahou o co možná nejširší spolupráci je možné v Bruselu dosáhnout svého. Takže ministrovi posíláme písničku.

Halucinace

Tah Emmanuela Macrona s předčasnými volbami ve Francii zatím nevychází. Deset dní před hlasováním průzkumy veřejného mínění ukazují posilování politických extrémů, které chtěl přitom Macron volbami v rekordně krátkém čase oslabit. Francouzské trhy padají při vidině blížící se politické nestability a šéfové strategických podniků začali vyhledávat Marine Le Penovou, jejíž stranu považují za menší riziko pro byznys než krajní levici. Program nové Lidové fronty dostal označení „ekonomická halucinace“. Co hlavní bloky slibují voličům a kdo nečekaně vstoupil do kampaně? Psali jsme.

Orbán je MEGA

Maďarsko se v červenci ujímá půlročního předsednictví v Radě Evropské unie a budapešťská vláda tento týden zveřejnila heslo svého předsednictví. Nutno přiznat, že Viktor Orbán zdatně kráčí ve šlépějích prvního českého z roku 2009, kdy se Topolánkova vláda rozhodla — moderním jazykem řečeno — vytrollit EU. Měla slogan předsednictví „Evropě to osladíme“. Orbán zvolil „Make Europe Great Again“ podle Trumpova hesla „Make America Great Again“. Kontaktovala nás jedna maďarská novinářka a ptala se na české reakce na slogan. Přiznali jsme, že zatím nejsou v zásadě žádné. „V Maďarsku také ne. Řada lidí si myslela, že je to fake news, než pochopili, že to Orbán myslí vážně,“ podotkla.

Co si přečíst

• Orbán ustoupil, NATO bude mít nového šéfa. Ukrajině poslal letadla F-16, Česko ho podporuje.

• Nemůžeme jinak aneb proč EU musí uvalit cla na dovoz elektromobilů z Číny.

• Povede politická situace v Německu a Francii k paralýze celé EU? Stručně odpovídá 15 expertů včetně několika ze střední Evropy.

Evropa podle…

Viktor Daněk, zástupce ředitele think-tanku Europeum

České pohádky o rušení Green Dealu s volbami skončily, vracíme se do reality, ve které příští Evropská komise pravděpodobně navrhne nové klimatické cíle pro rok 2040. Nepůjde o nic překvapivého ani zlomového. Záměr vychází z logiky Klimatického zákona (který mimochodem podpořila i vláda Andreje Babiše): cílem je do příštích voleb v roce 2029 dát byznysu jasný výhled, s čím může v další dekádě počítat. Správná otázka k novým cílům není „jestli“ s nimi přicházet, ale „jak“ by měly vypadat. Analytik prestižního think-tanku Bruegel Georg Zachmann minulý týden v Praze trefně poznamenal, že sofistikovanou strategii nelze postavit na marketingově dobře znějícím čísle 90 procent. A bylo by chybou, pokud by debata o nových cílech zastínila implementaci legislativy k těm stávajícím pro rok 2030, které musí mít prioritu, jak upozorňuje jiný vlivný bruselský think-tank CEPS. Nechceme-li být nepříjemně překvapeni, nastává nejvyšší čas, aby Česko začalo pracovat na svém realistickém plánu „jak“.

Co si poslechnout/Kam zajít

• Tady je jízdní řád opětovné cesty Ursuly von der Leyenové k moci.

• Bankovní unii je 10 let. Je nedokončená, ale přesto má velký význam. Jaký? Odpoví tento online seminář.

• Ukrajinský mírový summit ve Švýcarsku ani „mírové“ návrhy ruského prezidenta Vladimira Putina nedávají samy o sobě smysl. Přesto ale mohou být stavebním kamenem pro pozdější vážně míněná jednání, tvrdí expert.

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

Tento týden vstoupil do knihkupectví knižní rozhovor dnes už bývalé slovenské prezidentky Zuzany Čaputové se šéfredaktorem týdeníku Respekt Erikem Taberym. Čaputová v knize Neztratit se sama sobě poprvé mluví o tom, že zvažovala, že do funkce vůbec nenastoupí. Týden před inaugurací v červnu 2019 totiž lékaři její mladší dceři zjistili nádor na mozku. „Pamatuji si cestu domů v autě, protože Emmka měla slzy v očích. Ptala se mě: ,Mami, co se děje?' Neřekla jsem jí na rovinu, že jde o nádor, ale tak optimisticky jsem jí řekla, že ještě proběhnou nějaká vyšetření,“ popisuje v knize Čaputová. „Byla jsem připravená, že nesložím prezidentský slib a budu s dcerou, když to bude potřeba,“ přiznává. „Nedovedla jsem si představit, že v případě zhoršení stavu bych měla dvacet čtyři hodin sedm dní v týdnu fungovat jako matka a současně jako prezidentka.“ Spolupracovníci ji přesvědčili, aby se mandátu nevzdávala, a později přišly povzbudivější zprávy. Zpověď Čaputové o extrémně náročném období je těžké jenom číst. Ona ho musela žít a zároveň provést zemi covidem, pěti vládami a válkou na Ukrajině. Úšklebky nad „slabou političkou“, které se vyrojily i v českém veřejném prostoru poté, co oznámila, že nebude znovu kandidovat, to staví do nového světla.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist